Transcript
M.Farský
Teplice 22.2.2016
Celtic and German toponyms in the Ore Mountains. Prospectors tin vs.
bushmen, sounding ore vein vs. thief coats. Original and new explanations
toponyms in area of prehistoric washing tin.
Keltské a německá toponyma v Krušných horách. Hledači cínu vs. křováci,
znějící rudná žíla vs. zloději kabátů. Původní a nová vysvětlení toponym v
oblasti pravěkého rýžování cínu.
Krušné Hory jsou známy těžbou rud. Po celé české straně Krušných Horách
jsou rozesety vesnice a městečka s názvy odvozenými od hornické a hutnické
činnosti. Jen namátkou: Stříbrná, Vysoká Pec, Nové hamry, Rýžovna,
Kovářská, Měděnec a pod.
Daleko víc podobných pojmenování osad a jiných místopisných názvů se skrývá
v původních německých názvech, které zůstaly zachovány na starých mapách, v
matrikách a v historických spisech. Řada obcí v podhůří Krušných hor byla
ale zdevastována hlubinou a hlavně povrchovou těžbou hnědého uhlí a
málokdo by předpokládal, že i zde by v minulosti existovaly osady spjaté s
těžbou rud.
Nikde není koncentrace s hornickou činností souvisejících toponym tak
evidentní (nebo prozkoumaná?) jako pod jižními svahy hory Pramenáč. A
nejedná se jen o toponyma německého původu i když ta samozřejmě
převažují. Převážnou část tvoří původní německá pojmenování a jen jedno
toponymum pravděpodobně vzniklo jako konsonantní z původního českého názvu
obce. Jedno z toponym je také zvláštní v tom, že se neužívá k pojmenování
jen 2 hornických osad v Krušných horách ale stejný název byl použit k
pojmenování horního města v Jeseníkách. Další toponymum je naprosto
unikátní a s největší pravděpodobností se jedná o původní keltský název
osady případně pozdější, přenesený z keltské kornštiny.
II.vojenské mapování - Fakulta životního prostředí Univerzita J. E. Purkyně
v Ústí nad Labem
V souhrnu tedy toponyma upozorňují na přítomnost středověkých německých
kolonizátorů
– horníků - této části Čech[1] ale i jejich předchůdců – možná Keltů (nález
6 ks laténských artefaktů[2]), možná jejich potomků z Cornwallu (způsoby
těžby).
Fuchswarte - like so fox steals , some miners also are stealing ore from
other mine works, works must be guarded
V jednom z údolí jehož svahy podle geologických map tvoří sedimenty,
existuje stavení označené jako fuchswarte[3] - dnes nazývané Liškárna. Ne
že by zde lišky nemohli dávat dobrou noc a stavení nemohlo sloužit k jejich
sledování nebo chovu, pravděpodobnější je ale vysvětlení, že sloužilo k
jinému účelu. Spojení slova fuchs s výrazem warte k tomu přímo vybízí. Do
potoka, který je nazýván Sviní (Saubach) kousek nad stavením ústí jedno z
umělých koryt. Okolní svahy jsou protkány drobnými překopy a vytěžená hlína
byla evidentně shrnována do potoka k rýžování.
Ve slovníku[4] je význam slova fuchs - beim bergbau ist den fuchs
mitbringen = aus der grube erz entwenden, also gleichsam den fuchs aus
seinem loche heimlich fortbringen - což znamenalo vzájemné vykrádání štol a
dobývek. A warte znamená hlídka nebo stráž. Stavení fuchswarte nejspíš
sloužilo k ochraně drobných důlních děl a rýžovišť před zloději rudy.
II.vojenské mapování - Fakulta životního prostředí Univerzita J. E. Purkyně
v Ústí nad Labem
Strahl - strahler are prospectors of crystals (with tin ore) in the Alps
riverbeds (according Switzerland dictionary)
Sviní potok dále protéká obcí Střelná. Dřívější vysvětlení dodnes
presentovaná na oficiálních stránkách obce[5] se odvolávají na zápis v
Drážďanské kronice z roku 1398 – Strele, Strelen. To je ale nejspíš mylná
interpretace názvu obce. Součástí Drážďan bylo totiž sídlo stejného
jména.[6] A nejen to, severně od Drážďan, u Míšně leží další obec, z které
pochází[7] rod Herren von Strele[8].
Nakladatelské údaje: [Frankfurt a. Main : Matthäus Merian, 1650], Mollova
mapová sbírka, http://mapy.mzk.cz
Nakladatelské údaje: Gorlit : [s.n., 1573], Mollova mapová sbírka,
http://mapy.mzk.cz
Je nepravděpodobné, že by se Drážďanská kronika zmiňovala místo saské
Strele o obci Střelná v Čechách. Bude se potřeba smířit s tím, že název
obce vznikl později. Na mapě[9] je zmiňována obec Strahl roku 1720 a v
matrice[10] v roce 1603. Obec sama nejspíš existovala už dříve ale nemáme o
tom věrohodné důkazy. Poblíž byl nalezen dutý bronzový globulární závěsek z
doby laténské, původem pravděpodobně ze střední Itálie.
Slovo Strahl má i několik jiných významů, jak je zmiňováno ve starých
encyklopediích. Podle jednoho z nich je uváděn i význam paprsek nebo
"bergkristall"[11]. Ve Švýcarsku a Rakousku jsou jako Strahler[12]
označováni hledači krystalů, hledali je hlavně ve vodních tocích a
orientovali se různým lomem paprsku procházejícího krystalem, což
způsobovalo odrazy slunečních paprsků. Tito hledači krystalů [13] jsou
zmiňováni už od dob římských Pliniem starším. Pravděpodobně se jedná o
obec, kterou založili hledači krystalů. A nejlépe se krystaly hledají
přírodou přirozeně vyčištěné, umyté ve vodních tocích, kde docházelo k
rýžování - vymývání (washing) krystalů s rudou.
K tomu je třeba uvést, že greisen v němž se vyskytuje kasiterit, obsahuje i
řadu jiných krystalů včetně křemenů - křišťálů.
II.vojenské mapování - Fakulta životního prostředí Univerzita J. E. Purkyně
v Ústí nad Labem
Kosten – costean (read kosten) is Celtic (or cornish) expression for
finding the tin
Sviní potok dál pokračuje směrem k jihu a protéká obcí Košťany. A.Profous,
známý filolog vykládá původ názvu města z výrazů Kosten a Kostna, což by
mělo být odvozeno z Chosten nebo Chostna (objevuje se roku 1628 až 1634) a
mělo znamenat lesík, houští nebo křoví.[14] Původní název je ale Costen –
Dietrich von Costen – zápis z 6. května 1394,[15] de villa Costen – zápis z
2. 9. 1400 v Drážďanském Hlavním státním archivu, loc. 4333,[16].V
matrikách je používán výraz Kosten od z roku 1641)
Müller's Map of Bohemia, Mapové sbírky Historického ústavu Akademie věd
české republiky http://mapy.vugtk.cz
Existuje velmi podobné slovo s keltským původem - costean. V Anglii se
užívá v Cornish dialektu.[17] Tento jazyk označený jako keltský britanský
jazyk odvozuje slovo costean takto – from cothas – to find, stean – tin or
drop-tin cornish = hledání cínu nebo corninishský kapkový cín – a čte se
kosten". Obdivuhodná fonetická shoda s historickým názvem města Koštany.
A neexistuje jen fonetická ale i faktická shoda. Cos' tean pits, are
shallow pits to trace or find Tin[18] značí mělké jámy sloužící k vyhledání
cínu a těch jsou v katastru města Košťany stovky. Jsou umístěny poblíž
umělých koryt a sloužili ke shrnování a donášení naplavenin ze svahů hor do
koryt.
V Nelsonově hornickém slovníku[19] jsou pod výrazem costean uvedena tato
vysvětlení:
(1) A trench cut across the conjectured line of outcrop of a seam or
orebody to expose the full width – příkop napříč očekávaného výchozu rudné
žíly nebo žilného tělesa v celé šíři
(2)The channel eroded by a flow of water to expose mineral deposits during
prospecting work – kanál erodující tekoucí vodou a odhalující tak minerální
žíly během prospektorské činnosti.
Zůstává otázka, zda původní název města byl opravdu keltský nebo byl
získán jako přenesený z keltštiny v době, kdy mohli tuto oblast navštívit
horníci z Cornwallu. V Anglii se totiž traduje, že není cínového dolu ve
světě, kde by se nevyužívalo zkušeností horníků z Cornwallu. Četné laténské
nálezy z okolí [20] nevylučují možnost, že název osady pochází přímo od
Keltů. Zvlášť když nedaleko odtud uložili Keltové do Obřího pramene
významný bronzový poklad.
S ohledem na chronologii zaznamenaných názvů města lze konstatovat, že
obyvatelé osady se nejspíš stali nejprve hledači cínu" (tin prospectors)
a teprve později je A.Profous pasoval na křováky" (bushmen).
Tischau is an expression for hospitable riverbed (of tin)
Na Mstišovském potoce na úpatí Krušných hor leží obec Mstišov německy
Tischau.
První písemné zmínky uvádí, že Tischau je uveden r. 1487 jako součást
majetku horního města Krupky [21]. To samotné je velmi zajimavé už jen
proto, že v té době byla Krupka horním městem těžícím právě cín.
Počátky obce se ale dají prý dohledat již v 11. století, kdy bílinský
kastelán Mstiš nechal stavět kostel zasvěcený sv. Petru a potřeboval na
jeho stavbu dřevo. Samotný název Mstišov se dá odvozovat od Mstisau, tedy
Mstišův (dvůr). To ale doloženo písemně není. Odtud také může pramenit
pověst, která vysvětluje dosavadní německé pojmenování Mstišova - že
německé Tischau vzniklo z kamene na louce (Tisch - stůl, Aue - louka).
Kámen připomínající stůl ostatně ve vsi uchovávají.
Význam slova Tisch lze ale přeložit i jako hostina a aue není jen louka ale
také poříčí [22]. Volně přeloženo Pohostinné poříčí. Z výše uvedených
údajů se dá odvodit, že konsonantní název Tischau odvozený z původního
českého názvu Mstisau vystihuje skutečnost, že ve Mstišovském potoce se
vyskytovala a rýžovala cínová ruda.
II.vojenské mapování - Fakulta životního prostředí Univerzita J. E. Purkyně
v Ústí nad Labem
Herrnhubelhauslein - hubel is the old name of the stone washtub for tin
smelting
Ve starých mapách byly slovem hübl označovány pahorky a kopce. Správně mělo
být užíváno slovo hübel nebo hügel ale v mapách byl tento výraz zkracován
na výraz hübl.
V obci Mstišov se vyskytuje označení jakéhosi stavení Herrnhüblhauslein,
zkráceně Herrnhüblhausl. Zde se ale žádný vršek nevyskytuje.
Význam slova hubel, (m. trog in den zinnhütten, worin beim schmelzen der
zinnstein mit schlacken beschickt wird) nebo také hübeltrog (m. setztrog,
ein ausgehauener groszer trog an dem zinnschmelzofen, mit einem haupt an
einem orte, an dem andern aber offen, zum vermischen des zinnsteins mit den
schlacken.) vysvětluje německá encyklopedie[23] - Grimm,J.1894. nebo též
hübel [24](trog ist ein ausgehauener grosser trog an dem zinn ....)
Volně přeloženo tyto výrazy označují nádrže (necky) pro míchání kasiteritu
se struskou. Jednalo se o nádrže tesané z kamene.
Celý význam výrazu Herrnhüblhausl. by mohl dnes znít - panské stavení s
tavícími nádržemi na cín - cínová huť?
II.vojenské mapování - Fakulta životního prostředí Univerzita J. E.
Purkyně v Ústí nad Labem
Na náměstí ve Mstišově se nachází kamenná tesaná nádrž používaná jako nádrž
na vodu. Tato nádrž nese veškeré znaky zařízení na tavbu cínu jak je
popsáno výše.
A protože Herrnhüblhauslein se nachází v obci Mstišov (Tischau) podporuje
existence cínové hutě i výklad významu Tischau ( viz výše).
Zuckmantel - when tapped hammer on the rock is ore vein sounding
Obec Pozorka leží mezi Mstišovským potokem a říčkou Bystřice. Jak uvádí
A.Profous[25] , byl původní název této nyní místní části města Dubí Malý
Egypt v roce 1594 a její obyvatelé byli vedeni v matrice pod jménem
Cukmantl. Oba názvy příslušely té samé tehdy samostatné obci. Kromě této
obce existují v Čechách ještě 3 obce téhož jména. Jedna ležela nedaleko -
7,5 km severně od Chabařovic u Ústí nad Labem. Další leží u České Lípy a u
Kostelce nad Černými Lesy. A. Profous také zmiňuje existenci slezského
hornického města Zlaté hory, které rovněž neslo jméno Cukmantle a
vysvětluje možný původ názvu Cukmantl hned 3 způsoby přičemž vyzdvihuje 2 z
nich. První možný původ slova Cukmantl pokládá za nepravděpodobný ale
související s rýžováním kovů. Název mohl být odvozen od slova Suchomanty,
suchého rýžoviště. Další vysvětlení už pravděpodobnější vychází z německého
překladu"rozvětvení borovice" nebo "popadni plášť" . Tak mohl být odvozen i
současný název Pozor – ka(bát). Dosud se o tenhle výklad ale nikdo
nesnažil.
Obec Pozorka – Zuckmantel - Zikmantel - Zűckmantel – Cukmantl – je
součástí města Dubí, které leží na říčce Bystřici (Weystritz), kde se
rýžoval cín - zjištěný zápis o rýžování cínu z této oblasti Krušných hor
pochází ze 4. 8. 1488 z knihy města Krupky[26]. – záznam o rýžování v
revíru Klostergrab ve Weystritz a nedaleko na sever od obce končí žulové
masivy, v nichž se těžil cín hlubinným způsobem na lokalitě Cínovec. O
obci Zuckmantel se zmiňuje Meiche, A.: "Der alte Straßenknotenpunkt
Zuckmantel sowie die zugehörigen Namen Zehista, Oederan, Ossegg, Uhyst und
Zschackental." Ein Beitr. zur Straßengeographie Sachsens u. s.
Nachbarlandschaften[27] . In: Mitt. Landesver. Sächs. Heimatschutz, Bd. 26,
S. 42-62. V Krupské městské knize [28] je v roce 1638 uveden výraz
Zuckmantel. Záznam na mapě [29] z roku 1720 je Zikmantel. Pozdější záznam
na mapách (1790 - 1810)[30] zní Zűckmantel. A ještě pozdější záznam je [31]
Cukmantl. O obci Dubí je známo, že v ní byli ubytováni horníci těžící
cín[32]. Jak je vidět z podobných hornických pomístních názvů, sídla
horníků ležela pod úpatím hor, často až ve vzdálenosti několika kilometrů
od míst, kde se těžil cín. Bylo to způsobeno drsným horským prostředím a
hlavně sezónností původních horních prací, které se omezovaly zpočátku
hlavně na rýžování. Teprve později po vyčerpání náplavů se vydávali horníci
provádět hlubinná horní díla směrem k Cínovci a Krupce. To už se nemusela
provádět těžba cínové rudy jen sezóně ale mohla pokračovat pod zemí i v
zimních měsících. Teprve pak se přestěhovala hornická sídla do hor
(Cínovec, Horní Krupka, Knínice). Přesto řada obyvatel podhorských obcí se
stále ještě snažila objevit řídké greisenové výchozy s kasiteritem v
místech, kde se dříve hojně vyskytovala cínová ruda v náplavech(jižní svahy
hory Pramenáč - Bornhau).
II.vojenské mapování - Fakulta životního prostředí Univerzita J. E. Purkyně
v Ústí nad Labem
Druhá obec v současné době pojmenovaná Žďárek – Zuckmantel - Zukmantel leží
sv 14 km od obce Pozorka Krušných Horách poblíž oblasti, kde se podle mapy
[33] rovněž těžil cín. Naleziště cínu je na 3 místech v této mapě u Přední
Telnice vyznačeno. Není bez zajímavosti, že tato obec - Zuckmantel,
(původně samota se 3 domy) leží v sousedství obce Knínice (Kninitz), která
patřila v minulosti (evidentně už v roce 1418) městu Krupka[34]. Z toho se
dá usuzovat, podobně jako v případě obce Dubí, že původní obyvatelé
pracovali jako horníci na nedalekém revíru Rudného vrchu. Knínice i Žďárek
(Zuckmantel) patřily v období 1671 - 1696 pod farnost Schonwald (Krásný
Les) a v roce1673 je zápis v matrice s údajem Zugmantel.
Müller's Map of Bohemia, Mapové sbírky Historického ústavu Akademie věd
české republiky http://mapy.vugtk.cz
Zlaté Hory ve Slezku se rovněž nazývaly Zuckmantel [35] už od 12.století.
První doložený záznam názvu obce zněl v latině (in montibus contra
Cucmantel et Vrudental) a je z roku 1263. Je pravděpodobné, že šlo jen o
zachycení v latině souznějícího slova Zuckmantel. Název Zuckmantel je
uveden také na Müllerově mapě [36]. Jak je z českého jména města zřejmé,
těžilo se zde zlato.
Müllerovy mapy Moravy zapůjčené z Mapové sbírky Ústředního archivu
zeměměřičského a katastru, http://mapy.vugtk.cz
Nabízí se proto teorie, že jméno Zuckmantel může souviset s hornickou
činností. Vysvětlení výrazu Zucken v [37] "im bergbau zuckt das gestein
beim draufschlagen. wenn man mit dem fäustel an die gesteinswand klopft,
dann hört man am dumpfen ton, dasz das gestein klüftig ist und fühlt an dem
fäustel, dasz es locker sitzt " ( volně přeloženo - když muž poklepe
mlátkem na skálu je slyšet tlumený zvuk, když je hornina rozpukaná v místě
úzkého přechodu tam, kde ruda prostupuje do skály) v. Schönberg berg-
inform. (1693) 2, 111; Veith 594. "ähnliches vom holz" (jako ve dřevě) : a
v odborné literatuře [38] je vysvětlení "Zucken des Geſteins; Wenn das
Geſtein kluͤfftig/ daß man es in der Hand fuͤhlet/ wenn man daran
ſchlaͤget."V případě, že hornina je rozpukaná, pak to horník pocítí v ruce,
když do ní ťuká."
Slovo mantel je v DWB[39] v hornické terminologii vysvětlováno jako
"mantel im bergbau, auch saalband, ein schmales gestein an einigen gängen,
welches das erz einfaszt. Mineral" ( volně přeloženo - kabát v hornictví -
také lem, úzký přechod u některých pasáží, kde je ruda zasazena do
minerálu) lex. 376a." Není bez zajímavosti, že výraz "gestein" - hornina,
nerost - je použit při vysvětlení významu u obou částí slova t.j. jak u
významu slova "zucken" tak i u významu slova "mantel". Slovo mantel je v
němčině v hornických výrazech velmi frekventované. Často znamená také
příkrov jalové horniny kryjící rudnou žílu.
Překlad pomístního jména Zukmantel do češtiny by mohl znít – ozývající se
rudní žíla, znějící žíla. Novější název obce Pozorka – Zikmantel – mění
původní zuck na zik. Obě slova jsou zvukomalebná a podobají se zvuku
cinknutí kladiva (mlátku) o kámen.
Tento výklad původu pomístního názvu u obcí ležících poblíž rudných ložisek
se může zařadit mezi původní výklady presentované A. Profousem. Lze právem
vyslovit pochybnost, proč právě ve vesnicích obývaných horníky by si tito
měli navzájem krást kabátce nebo vyznačovat cesty osekáváním větví borovic.
Místo toho si mohli pojmenovat svoji obec vysněným zvukem mlátku při
nálezu rudné žíly. A zvukomalebnost různých variant prvních částí názvu
obce Zuck-(Cuk-), Zik-, Zig nahrává spíš tomu hornickému vysvětlení.
Müller's Map of Bohemia, Mapové sbírky Historického ústavu Akademie věd
české republiky, http://mapy.vugtk.cz
Nakladatelské údaje: [Nürnberg : Christoph Weigel, mezi 1701 a
1734?],Mollova mapová sbírka, http://mapy.mzk.cz,
Poznatky
Oba potoky i jejich přítoky, jejichž toky jsme sledovali, jsou na svazích
Krušných hor obklopeny řadou vodních děl. Tato díla (umělá koryta, vodní
reservoáry, sedimentační nádrže a proudící vodou těžené dobývky) využívají
vodu tekoucí se svahů Krušných hor. Do Sviního potoka byla dle starých
map[40] svedena nad Košťany i voda z potoku Bouřlivák a z jeho přítoku. Na
břehu tohoto potoka byl nalezen světoznámý keltský Duchcovský (Lahošťský)
poklad. Sviní a Mstišovský potok se pod městem Košťany slévají a po
průtoku Teplicemi se setkávají i s říčkou Bystřice. Po celém tomto poříčí
mohl být rýžován cín splavený z Krušných hor. Původní toky byly velmi
narušeny v 19.století vznikajícími hlubinnými i povrchovými hnědouhelnými
šachtami.
Acknowledge
Both streams and his tributaries, which we observed on the slopes of the
Ore Mountains, are surrounded by a series of water works. These works
(artificial riverbed, water reservoirs, sedimentation tanks and rock
extracted by flowing water ) use water stream from the Ore Mountains.
According old maps was diverted creek "Bouřlivák" and his tributaries to
"Sviní" creek before town Kostany (Costen). On the bank this creek has
been found the world famous Celtic Duchcov (Lahošťský) treasure. "Sviní"
and "Mstišov" creek coalesced below the town Kostany and these
encountered with the river and Bystřice under the way over the town
Teplice. After all this riverbed could be washing tin drifted from the Ore
Mountains. Original flows were largely canceled emerging depth and surface
brown coal mines in the 19th century.
Otázka
V krajině zničené moderní povrchovou těžbou hnědého uhlí toponyma a
artefakty vydávají svědectví o pravěké a středověké těžbě cínu. Zachrání
tzv. profesionální archeologové a geologové pravěkou technickou a kulturní
památku před zveřejněním a zaslouženou ochranou? Nadnárodní společnosti
mají zájem nedaleko těžit lithium. Pravěká památka by mohla přinést
komplikace. Přestože památka leží mimo zájmovou oblast těžby lithia, její
zveřejnění je pro mnoho lidí nežádoucí.
Question
In the landscape destroyed by surface coal mines toponyms and artefakts
are helping uncover prehistoric and medieval tin washing. Will "self-
styled" professional archaeologists and geologists conceal prehistoric
technical and cultural monuments before publication? Multinational
companies are interested in nearby lithium mine. Prehistoric monument could
bring complications. Although the monument is located between the region of
interest extraction of lithium, its disclosure is undesirable for many
people.
Použitá literatura
- Historická demografie, Svazek25.VydavatelSociologický ústav AV ČR, 2001
- M. Farský – J. Waldhauser – J. Šteffl – M. Trefný, Detektorové nálezy
artefaktů z doby bronzové a železné v Krušných horách. In: Archeologie ve
středních Čechách Roč. 18, č. 1, 2014,
- II. vojenské mapování – Františkovo 1836–1852, 1: 28 800.
- J. Grimm – W. Grimm (Hg.), Deutsches Wörterbuch von Jacob und Wilhelm
Grimm (1854–1961), 16 Bde. in 32 Teilbänden, Leipzig 1971
- http://www.kostany.cz/wp/wordpress/wp-content/uploads/2011/03/032012.pdf
- http://epub.uni-regensburg.de/21425/1/Klingner-Dresdner_Stadtbuch.pdf
- Dynastische Forschungen, Svazek 2,Leop. v Ledebur, Berlin 1855,
- Des Heil. Röm. Reichs Genealogisch-Historisches Adels-Lexicon: J.F.Gauhe,
- J. Ch. Müller, Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos
divisae, Augsburg 1720
-Farní úřad Jeníkov,1583 - 1682 str.180
http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4
e496e4e:12216bae987:-7740&scan=165#scan166
-Das Schweizerische Idiotikon digital (Bd I bis XVI, d. h. Grundwörter von
A – X)
-Die gesammten Naturwissenschaften: für das Verständniß ..., Svazek
3,Leopold Dippel ,
-Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II. Ch –
L Dr. A.Profous, Praha 1949,
- K. Kochman, Das Stadtbuch von Dux 1389, Im Verlage des Vereines für
Geschichte der Deutschen in den Sudetenländern mit dem Sitze in Prag,
Dux1941
-A. Müller, Quellen- und Urkundenbuch des Bezirkes Teplitz-Schönau bis zum
Jahre 1500, Im Verlage des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen,
Prag 1929.
-F. W. P. Jago, The Ancient Language, and the Dialect of Cornwall, with an
Enlarged Glossary of Cornish Provincial Words, 1882.
-W. Pryce, Mineralogia Cornubiensis; a Treatise on Minerals, Mines and
Mining: containing the theory and natural history of strata, fissures, and
lodes, London 1778
-A. Nelson, Dictionary of Mining, New York 1965.
-Geschichte Der Bergstadt Graupen in Bohmen (1868), Herman Hallwich,
-Všeobecný slovník příručný jazyka českého i německého, J.Rank 1798
-Deutsches Wörterbuch von Jacob Grimm und Wilhelm Grimm
-Neues und wohleingerichtetes Mineral-und Bergwerks-Lexicon. 3. verb. Ausg.
- Chemnitz, Stößel 1784
-Dr.Antonín Profous, Místní jména v Cechách, jejich vznik, původní význam a
změny Díl I, A-H
-A. Müller, Quellen- und Urkundenbuch des Bezirkes Teplitz-Schönau bis zum
Jahre 1500, Im Verlage des Vereins für Geschichte der Deutschen in
Böhmen, Prag 1929
-Mitt. Landesver. Sächs. Heimatschutz, Bd. 26, S. 42-62, Dresden 1908/10-
29,1940
-F.J.J. Kreibich, Umgebung von Teplitz, 1790 - 1810
- 3rd Military Survey - 1 : 75 000, map sheet 3751, 1869 - 1887
-Beschreibung des Goldbergwerkes nächst Zuckmantel und Obergrund in
Schlesien. -Troppau, Traßler 1847,
- Schönberg, Abraham von: Ausführliche Berg-Information, Zur dienlichen
Nachricht vor Alle, Die Bey dem Berg- und Schmeltzwesen zu schaffen.
Leipzig u. a., 1693
- I. vojenské mapování – josefské 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace), 1:
28 800
-----------------------
[1] Historická demografie, Svazek25.VydavatelSociologický ústav AV ČR,
2001
[2] M. Farský – J. Waldhauser – J. Šteffl – M. Trefný, Detektorové
nálezy artefaktů z doby bronzové a železné v Krušných horách. In:
Archeologie ve středních Čechách Roč. 18, č. 1, 2014, s. 171–176.
[3] II. vojenské mapování – Františkovo 1836–1852, 1: 28 800.
[4] J. Grimm – W. Grimm (Hg.), Deutsches Wörterbuch von Jacob und
Wilhelm Grimm (1854–1961), 16 Bde. in 32 Teilbänden, Leipzig 1971
[5] http://www.kostany.cz/wp/wordpress/wp-
content/uploads/2011/03/032012.pdf
[6] http://epub.uni-regensburg.de/21425/1/Klingner-Dresdner_Stadtbuch.pdf
[7] Dynastische Forschungen, Svazek 2,Leop. v Ledebur, Berlin 1855,
str.64
[8] Des Heil. Röm. Reichs Genealogisch-Historisches Adels-Lexicon:
J.F.Gauhe, str.1116
[9] J. Ch. Müller, Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim
circulos divisae, Augsburg 1720.
[10] Farní úřad Jeníkov,1583 - 1682 str.180
http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4
e496e4e:12216bae987:-7740&scan=165#scan166
[11] Das Schweizerische Idiotikon digital (Bd I bis XVI, d. h.
Grundwörter von A – X) str.2198
[12] Das Schweizerische Idiotikon digital (Bd I bis XVI, d. h.
Grundwörter von A – X) str.2213
[13] Die gesammten Naturwissenschaften: für das Verständniß ..., Svazek
3,Leopold Dippel , str.36
[14] Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II.
Ch – L Dr. A.Profous, Praha 1949, str.325
[15] K. Kochman, Das Stadtbuch von Dux 1389, Im Verlage des Vereines für
Geschichte der Deutschen in den Sudetenländern mit dem Sitze in Prag,
Dux1941.s.18 - o.174
[16] A. Müller, Quellen- und Urkundenbuch des Bezirkes Teplitz-Schönau
bis zum Jahre 1500, Im Verlage des Vereins für Geschichte der Deutschen in
Böhmen, Prag 1929. s.43 – o.101
[17] F. W. P. Jago, The Ancient Language, and the Dialect of Cornwall,
with an Enlarged Glossary of Cornish Provincial Words, 1882. s.318
[18] W. Pryce, Mineralogia Cornubiensis; a Treatise on Minerals, Mines
and Mining: containing the theory and natural history of strata, fissures,
and lodes, London 1778.s.319 a 325
[19] A. Nelson, Dictionary of Mining, New York 1965. str.109
[20] M. Farský – J. Waldhauser – J. Šteffl – M. Trefný, Detektorové
nálezy artefaktů z doby bronzové a železné v Krušných horách. In:
Archeologie ve středních Čechách Roč. 18, č. 1, 2014, s. 171–176.
[21] Geschichte Der Bergstadt Graupen in Bohmen (1868), Herman Hallwich,
str.87
[22] Všeobecný slovník příručný jazyka českého i německého, J.Rank 1798,
[23] Deutsches Wörterbuch von Jacob Grimm und Wilhelm Grimm
[24] Neues und wohleingerichtetes Mineral-und Bergwerks-Lexicon. 3. verb.
Ausg. - Chemnitz, Stößel 1784, str.295
[25] Dr.Antonín Profous, Místní jména v Cechách, jejich vznik, původní
význam a změny Díl I, A-H, 1947, str.255
[26] A. Müller, Quellen- und Urkundenbuch des Bezirkes Teplitz-
Schönau bis zum Jahre 1500, Im Verlage des Vereins für Geschichte der
Deutschen in Böhmen, Prag 1929. s.43 – o.101
[27] Mitt. Landesver. Sächs. Heimatschutz, Bd. 26, S. 42-62, Dresden
1908/10-29,1940
[28] Geschichte der Bergstndt Graupen in Böhmen Von Dr. Hermann Hallwich
Verlag von F. A. Gredner, Prag 1868, str.203
[29] J. Ch. Müller, Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos
divisae, Augsburg 1720, Bohemia list č.7.
[30] F.J.J. Kreibich, Umgebung von Teplitz, 1790 - 1810
[31] 3rd Military Survey - 1 : 75 000, map sheet 3751, 1869 - 1887
[32] Geschichte der Bergstndt Graupen in Böhmen Von Dr. Hermann Hallwich
Verlag von F. A. Gredner, Prag 1868
[33] J. Ch. Müller, Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos
divisae, Augsburg 1720, Bohemia list č.2.
[34] Geschichte der Bergstndt Graupen in Böhmen Von Dr. Hermann Hallwich
Verlag von F. A. Gredner, Prag 1868 s.58
[35] Beschreibung des Go
