Transcript
VYSOKÁ VOJENSKÁ ŠKOLA POZEMNÍHO VOJSKA Katedra průzkumu a zahraničních armád Výhradně pro služební potřebu Výtisk číslo: Počet listů:89 P.č.t.: 1145/2 (S 3316) TAKTICKÝ PRŮZKUM II.díl ZPŮSOBY VOJSKOVÉHO A HLOUBKOVÉHO PRŮZKUMU (skripta) Zpracoval: podplukovník ing. Jan TRYBENEKR Recenzovali: plukovník ing. Milan VYMĚTALÍK podplukovník ing. Drahomír LEXA V Y Š K O V :24 1 Tryb 2.doc VYSOKÁ VOJENSKÁ ŠKOLA POZEMNÍHO VOJSKA Katedra průzkumu a zahraničních armád Výhradně pro služební potřebu Výtisk číslo: Schvaluji: Počet listů: 89 Děkan fakulty mechanizovaného vojska plk.gšt. ing. Miroslav DŘÍMAL, CSc. P.č.t.:1145/2 TAKTICKÝ PRŮZKUM II.díl ZPŮSOBY VOJSKOVÉHO A HLOUBKOVÉHO PRŮZKUMU (skripta) Zpracoval: podplukovník ing. Jan TRYBENEKR Recenzovali: plukovník ing. Milan VYMĚTALÍK podplukovník ing. Drahomír LEXA V Y Š K O V :24 2 Tryb 2.doc Anotace: Skripta rozpracovávají, graficky interpretují a rozšiřují ustanovení bojových řádů (Všeob-Ř-1,2,3) a předpisu Zprav-1-1 o způsobech průzkumu. Jsou určena pro studenty průzkumného oboru všech forem studia i pro studenty oboru motostřeleckého a tankového. Klíčová slova: Pozorování a naslouchání, pozorovatel, pozorovací hlídka, pozorovací stanoviště, léčka, přepad, výpad, výslech, ukořistěný dokument, průzkum bojem, podskupina přepadová, zajišťovací, odtarasovací :24 3 Tryb 2.doc Předmluva Tato skripta jsou určena v plném rozsahu pro potřebu studentů průzkumného oboru denního i dálkového studia, průzkumných i zpravodajských kurzů a ŠDZ, v užším rozsahu i pro studenty motostřeleckého a tankového oboru VVŠ PV ke studiu základních způsobů průzkumu. Ve skriptech jsou do potřebné hloubky rozpracována všeobecná ustanovení bojových řádů ČSA (Všeob-Ř-1, 2, 3) a předpisu Zprav-1-1 Taktický průzkum, týkající se dané problematiky s využitím dalších zpravodajských pomůcek (Zprav-51-3 Příprava a provádění výslechu v polních podmínkách, Zprav-53-1/1 Vyhodnocení ukořistěných dokumentů, NN Průzkum názvoslovná norma ) a vlastních zkušeností autora. Pro přehlednost, rychlou a snadnou orientaci v předkládané učební látce jsou skripta rozdělena do hlav, jejich názvy jsou děleny a seřazeny podrobně do kapitol a podkapitol tak,aby vystihovaly podstatné stránky popisovaných jevů a činností. Důležité momenty jsou v textu zvýrazněny rámováním či podtržením. Přílohy, zařazené na konci skript, slouží jednak jako možné vzory dokumentů, jednak k lepšímu pochopení podstaty, zásad a variant realizace jednotlivých způsobů průzkumu. Komplexně a uceleně zpracovaná látka a určení skript pro široký okruh studentů vyžadují studovat látku podle pokynů učitele, který rovněž stanoví výukové cíle. Kontrolou jejich splnění jsou vystoupení na seminářích, cvičeních, při praktických zaměstnáních a prokázané znalosti při zkouškách. Použitá terminologie se v některých případech odchyluje od terminologie používané v řádech, předpisech a pomůckách platných v době vydání těchto skript. Obsah skript byl projednán na zasedání katedry dne 19. března 1991 a doporučen do tisku. Skripta neprošla jazykovou úpravou :24 4 Tryb 2.doc OBSAH Předmluva 8 ÚVOD 9 Hlava I. POZOROVÁNÍ A NASLOUCHÁNÍ ZÁKLADNÍ POJMY Charakteristika pozorování Pozorovatel, pozorovací hlídka Pozorovací stanoviště PŘÍPRAVA POZOROVACÍ HLÍDKY K PLNĚNÍ ÚKOLU Harmonogram činnosti Činnost velitele pozorovací hlídky SLUŽBA NA POZOROVACÍM STANOVIŠTI Rozdělení služby v pozorovací hlídce Povinnosti velitele pozorovací hlídky ČINNOST POZOROVATELE Udávání cílů a hlášení výsledků pozorování Střídání pozorovatelů a pozorovacích hlídek Činnost pozorovací hlídky za pohybu POZOROVÁNÍ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK Pozorování v noci Pozorování v zimě Pozorování v horách Pozorování v lese a v osadách NASLOUCHÁNÍ POZOROVÁNÍ V HLAVNÍCH DRUZÍCH BOJE Pozorování v obraně Pozorování za útoku Hlava II. LÉČKA OBECNÁ USTANOVENÍ Podstata a cíle léčky Bojová sestava jednotky v léčce Úkoly, činnost a vybavení podskupin Systém paleb Zásady činnosti v léčce Ffáze léčky s přípravou PŘÍPRAVA LÉČKY Harmonogram přípravy Činnost velitele jednotky (průzkumného orgánu) Činnost velitele podskupiny ZVLÁŠTNOSTI V ORGANIZACI A PROVEDENÍ LÉČKY Organizace léčky z chodu (pod tlakem času) Zvláštnosti výběru místa podle cílů léčky, síly a složení protivníka Hlava III. PŘEPAD OBECNÁ USTANOVENÍ Podstata a cíle přepadu Způsoby přepadu Bojová sestava PŘEPAD S VYUŽITÍM BOJOVÉ TECHNIKY Fáze přepadu :24 5 Tryb 2.doc 2.2. Úkoly a činnost přepadové podskupiny Úkoly a činnost zajišťovací podskupiny ORGANIZACE A PROVEDENÍ PŘEPADU PĚŠKY Fáze přepadu Úkoly a činnost odtarasovací podskupiny Úkoly a činnost přepadové podskupiny Úkoly a činnost zajišťovací podskupiny Úkoly a činnost destrukční podskupiny PŘÍPRAVA PŘEPADU Harmonogram přípravy Činnost velitele průzkumného orgánu Činnost velitele podskupiny Průzkum objektu přepadu ZVLÁŠTNOSTI V ORGANIZACI A PROVEDENÍ PŘEPADU Přepad prováděný skupinou hloubkového průzkumu Oraganizace a provedení přepadu bez přípravy Hlava IV. VÝPAD OBECNÁ USTANOVENÍ Podstata a cíle výpadu Bojová sestava jednotky (skupiny), úkoly a vybavení podskupin PROVEDENÍ VÝPADU Fáze výpadu Činnost podskupin při postupu k objektu výpadu Rozmístění podskupin a napadení objektu výpadu Signály Odchod do sestavy vlastních jednotek Činnost při prozrazení výpadu PŘÍPRAVA VÝPADU Harmonogram přípravy Organizace výpadu štábem Činnost velitele jednotky Činnost velitele podskupiny Pozorování objektu výpadu Nácvik výpadu Hlava. V. VÝSLECH ZAJATCŮ A PŘEBĚHLÍKŮ OBECNÁ USTANOVENÍ Charakteristika výslechu Kategorizace vyslýchaných osob Základní druhy výslechů Zacházení se zajatci ZÁSADY VÝSLECHU Příprava výslechu Výslechové prostředí Hlavní zásady provedení výslechu Zvláštnosti výslechu VÝSLECH V TÝLU PROTIVNÍKA Charakteristika a zásady výslechu Hlášení zpráv o nakládání se zajatci Hlava VI: STUDIUM UKOŘISTĚNÝCH DOKUMENTŮ KLASIFIKACE UKOŘISTÉNÝCH DOKUMENTŮ :24 6 Tryb 2.doc 2. ZÁSADY VYHODNOCOVÁNÍ DOKUMENTŮ POSTUP PŘI VYHODNOCOVÁNÍ DOKUMENTŮ Hlava VII. PRŮZKUM BOJEM SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY :24 7 Tryb 2.doc Předmluva Tato skripta jsou určena v plném rozsahu pro potřebu studentů průzkumného oboru denního i dálkového studia, průzkumných i zpravodajských kurzů a ŠDZ, v užším rozsahu i pro studenty motostřeleckého a tankového oboru VVŠ PV ke studiu základních způsobů průzkumu. Ve skriptech jsou do potřebné hloubky rozpracována všeobecná ustanovení bojových řádů ČSA (Všeob-Ř-1, 2, 3) a předpisu Zprav-1-1 Taktický průzkum, týkající se dané problematiky s využitím dalších zpravodajských pomůcek (Zprav-51-3 Příprava a provádění výslechu v polních podmínkách, Zprav-53-1/1 Vyhodnocení ukořistěných dokumentů, NN O20101 Průzkum - názvoslovná norma ) a vlastních zkušeností autora. Pro přehlednost, rychlou a snadnou orientaci v předkládané učební látce jsou skripta rozdělena do hlav,jejich názvy jsou děleny a seřazeny podrobně do kapitol a podkapitol tak,aby vystihovaly podstatné stránky popisovaných jevů a činností. Důležité momenty jsou v textu zvýrazněny rámováním či podtržením. Přílohy, zařazené na konci skript,slouží jednak jako možné vzory dokumentů, jednak k lepšímu pochopení podstaty, zásad a variant realizace jednotlivých způsobů průzkumu. Komplexně a uceleně zpracovaná látka a určení skript pro široký okruh studentů vyžadují studovat látku podle pokynů učitele,který rovněž stanoví výukové cíle. Kontrolou jejich splnění jsou vystoupení na seminářích, cvičeních, při praktických zaměstnáních a prokázané znalosti při zkouškách. Použitá terminologie se v některých případech odchyluje od terminologie používané v řádech,předpisech a pomůckách platných v době vydání těchto skript. Obsah skript byl projednán na zasedání katedry dne 19.března 1991 a doporučen do tisku. Skripta neprošla jazykovou úpravou :24 8 Tryb 2.doc ÚVOD Způsoby průzkumu jsou metody činnosti průzkumných orgánů použité s cílem získat průzkumné zprávy. Jsou zároveň i jedním z kriterií, podle nichž se taktický pozemní průzkum dělí na (vojskový, hloubkový, dělostřelecký, ženijní atd.). Způsoby průzkumu, používané dnešními orgány vojskového a hloubkového průzkumu, nejsou nikterak nové. Dochovaná historie válek zná nesčetné případy úspěšné i neúspěšné použití způsobů průzkumu, uváděných v těchto skriptech. Tento fakt však nesmí vést k domněnce, že se jedná o metody činnosti vývojem překonané. V závislosti na rozvoji vědy a techniky se měnily u těchto způsobů průzkumu použité prostředky, zatímco cíle a obecné zásady provedení zůstaly víceméně neměnné. Z tohoto poznatku vyplývá několik úkolů: za prvé je třeba pochopit podstatu a obecné zásady jednotlivých způsobů průzkumu a dále je rozvíjet, za druhé maximálně při jejich realizaci využívat nové, vysoce účinné prostředky či nové prostředky k těmto účelům vynalézat. S existencí dalších způsobů průzkumu, většinou uskutečňovaných pomocí technických prostředků, se nikterak význam uváděných způsobů průzkumu nezmenšuje. Dále je třeba si uvědomit, že použití toho či onoho způsobu tvoří podstatnou část činnosti orgánů vojskového a hloubkového průzkumu. A nejen to. Některé způsoby, jako např. léčka, přepad, výpad jsou využívány vševojskovými (bojovými) jednotkami k plnění ne průzkumných, nýbrž běžných bojových úkolů :24 9 Tryb 2.doc Hlava I. POZOROVÁNÍ A NASLOUCHÁNÍ 1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1. CHARAKTERISTIKA POZOROVÁNÍ Definice: Pozorování je základní způsob průzkumu. Organizuje se ve všech druzích bojové činnosti nepřetržitě ve dne i v noci a za omezené viditelnosti a uskutečňuje se zrakem, pozorovacími přístroji a jinými technickými prostředky. Pozorovat neznamená se jen dívat. Je to především cílevědomé sledování určité části terénu a vzdušného prostoru nad ním za účelem vyhledání, zjištění či upřesnění síly, složení, rozmístění a činnosti protivníka, jeho palebných i jiných prostředků (objektů) a zjištění stavu terénu z hlediska potřeb vedení boje. Kromě toho se pozorováním zjišťují výsledky palebných úderů provedených na protivníka. Soustavným a cílevědomým prováděním pozorování lze získat cenné údaje i o dovedně skrytých a zamaskovaných objektech protivníka a jeho činnosti podle demaskujících příznaků. To jsou jevy, či opomenutí, podle kterých lze zjistit počty a určit druh bojové techniky, přítomnosti jednotek, jejich rozmístění, a ráz činnosti. Někdy se jedná o jen nepatrné příznaky, které může vyhodnotit pouze zkušený pozorovatel. Pozorování je nejrozšířenější způsob průzkumu. Průzkum pozorováním provádí: velitelé čet, rot a praporů ze svých velitelsko-pozorovacích stanovišť, velitelé pluků a určení důstojníci štábů pluků z pozorovatelen, velitelé divizí a určení důstojníci štábů divizí z předsunutých velitelských stanovišť (pozorovatelen), všichni příslušníci jednotek vedoucích boj, pozorovatelé a pozorovací hlídky z pozorovacích stanovišť, průzkumné orgány bojového, hloubkového, dělostřeleckého, ženijního, radiačního a chemického průzkumu, všechny osádky vrtulníků a letounů, kromě toho se pozorování provádí s použitím průzkumně signalizačních zařízení. Dříve se pozorování provádělo zrakem, popřípadě s využitím jednoduchých optických přístrojů. V soudobých podmínkách, díky používání dokonalých optických přístrojů, infrapřístrojů, radiolokátorů, termovizorů, televize a dalších technických prostředků průzkumu výrazně vzrostly možnosti a tím i význam pozorování. Úspěch pozorování závisí především na jeho: dobré organizaci, nepřetržitosti a systematičnosti, utajení, vycvičenosti pozorovatelů a na tom, jak pozorovatelé znají organizaci, zbraně a bojovou techniku protivníka, taktické normy, zásady vedení boje malými jednotkami a také na znalosti návyků,chování a režimu života jednotek protivníka v daném prostoru :24 10 Tryb 2.doc 1.2. POZOROVATEL, POZOROVACÍ HLÍDKA Definice: Pozorovatel, (pozorovací hlídka) je průzkumný orgán (voják, skupina vojáků) určený k pozorování protivníka,terénu,počasí a pod. při všech druzích činnosti vojsk. K splnění úkolu používá zraku,pozorovacích přístrojů a jiných technických prostředků. Pozorovatelé se určují: 1. U bojujících jednotek (mechanizovaných, pěších, tankových atd.): v družstvu 1 pozorovatel, v četě 1 pozorovatel, v rotě 1 2 pozorovatelé, v praporu 1 2 pozorovatelé. 2. U průzkumných orgánů (vojskového, hloubkového, dělostřeleckého, ženijního, radiačního a chemického průzkumu): počet vyčleňovaných pozorovatelů od každého průzkumného orgánu závisí na úkolu a momentální taktické situaci. 3. Nebo jsou příslušníky pozorovací hlídky. Pozorovatelé se umisťují poblíž stanoviště velitele, který jim také vydává bojový rozkaz pro pozorování. Pozorovací skupiny se určují: 1. U jednotek, útvarů a svazků (mechanizovaných, tankových, pěších atd.): u praporu v počtu l 2 pozorovací hlídky (vyčleňují se z podřízených rot), u pluku 2 3 pozorovací hlídky (vyčleňují se z průzkumné jednotky pluku), u divize 3 4 pozorovací hlídky (vyčleňují se z průzkumného útvaru divize), 2. U jednotek a útvarů druhů vojsk (zejména od dělostřeleckých, ženijních a chemických). Pozorovací hlídky se vysílají do prostorů kam velitelé sami nevidí a umisťují se v místech, která zabezpečují dobré pozorování protivníka na co největší vzdálenost. Pozorovací skupina je složena: ze 2 3 vojáků, z nichž jeden je velitelem, nebo je tvořena osádkou bojového vozidla (OT, BVP, tanku) :24 11 Tryb 2.doc 1.3. POZOROVACÍ STANOVIŠTĚ Zásady výběru a vybudování pozorovacího stanoviště Definice: Pozorovací stanoviště je stanoviště pozorovací hlídky. Vhodné místo nebo objekt v terénu, dobře zamaskované a dostatečně materiálně vybavené, umožňující výhodné pozorování protivníka a předávání zpráv. Podle situace může pozorovací hlídka také plnit úkol ze svého bojového vozidla (OT, BPzV, tanku), které se v tom případě stává součástí pozorovacího stanoviště. Není-li místo pozorovacího stanoviště přesně určeno,volí si ho podle úkolu a terénu sám velitel pozorovací hlídky (pozorovatel). Místo nesmí přitahovat pozornost protivníka a tím i jeho palbu. Proto při výběru místa pro pozorovací stanoviště musí velitel pozorovací hlídky (pozorovatel) dbát toho, aby vyhovovalo těmto podmínkám: nikdy se neumisťuje na vrcholy výšin nebo u zřídka se vyskytujících terénních předmětů (trigonometrické body, vidlice cest, osamělé budovy, stromy a pod.), má být výše než pozorovaný objekt (v noci naopak), musí zabezpečovat dobrý výhled na prostor, kde jsou nejdůležitější objekty protivníka (dobrý výhled), musí z něho být spolehlivé spojení s velitelem, musí k němu vést skrytá a pokud možno rychlá cesta pro příchod a odchod, v případě potřeby musí zabezpečovat i možnost dlouhodobého pobytu a s tím souvisejícího odpočinku a přípravy stravy, musí být skryté a umožňovat dobré maskování před pozemním i vzdušným pozorováním, musí chránit pozorovatele před střelami z ručních zbraní a střepinami granátů. Způsob a rozsah ženijního vybudování pozorovacího stanoviště se určuje podle předpokládané délky doby pozorování. Ženijní úpravy a maskování pozorovacího stanoviště v podmínkách přímého dotyku s protivníkem se provádějí zpravidla v noci.nutné práce jako například splétání rohoží, opatřování maskovacího materiálu a zřizování různých koster se provádí zásadně ve skrytu, nikdy ne na pozorovacím stanovišti. V zásadě se rozlišují dva typy pozorovacích stanovišť: pro jednoho pozorovatele, nebo umožňující činnost celé pozorovací hlídky. Nedovoluje-li situace pozorovací hlídce vybudovat pozorovací stanoviště pro celou hlídku, zřizují se dvě místa: vlastní pozorovací stanoviště, místo pro odpočinek a předávání zpráv nadřízenému. Mezi oběma místy musí být nepřetržité spojení. Možné způsoby vybudování pozorovacích stanovišť jsou uvedeny v přílohách číslo 1 7. Kromě toho je výhodné pozorovací stanoviště zaujímat ve vracích bojové techniky, v budovách nebo rozvalinách budov a továrních objektů. Zde platí tyto zásady: volit rohové budovy s možností výhledu do více stran, při pozorování z podkroví neodstraňovat střešní krytinu, při zřizování průrazů ve zdech dbát, aby neměly pravidelné rozměry - maskovat je jako díry po granátech a pod., :24 12 Tryb 2.doc pozorovat z hloubky místnosti. Pro krátkodobé pozorování pozorovatel zpravidla pozorovací stanoviště ženijně neupravuje. Vždy však musí dbát zásad maskování: je-li pozorovatel umístěn u nějakého předmětu v terénu, musí splývat s jeho obrysy nebo být v jeho stínu, pozoruje-li z příkopu nebo jámy, musí být za pozorovatelem pozadí (násyp, keř a pod.), aby se nerýsoval na horizontu, z prostoru za stromem, kamenem nebo jiným předmětem se pozoruje ze zastíněné strany vleže, v křoví se pozorovatel umisťuje těsně u země ze zastíněné strany a poněkud vzadu od okraje keře, umisťuje-li se pozorovatel na stromě, vybírá si silnější strom s nejsilnějšími, nejhustějšími větvemi a upravuje si stanoviště tak, aby mohl sedět. I na stromě se vždy využívá stínu a zásadně se nepoužívá strom s ptačím hnízdem, ve vysoké trávě (obilí) si pozorovatel vybírá stanoviště v hloubce pole, v nekrytém otevřeném terénu má barva oděvu splývat s přirozenou barvou terénu Vybavení pozorovacího stanoviště Pozorovací stanoviště se vybavuje podle úkolu a situace. Zpravidla na pozorovacím stanovišti jsou: 1. Prostředky pro pozorování, zjišťování a zaměřování: optické pozorovací přístroje, přístroje pro pozorování v noci, infraprůkazníky, radiolokátor pro zjišťování pohyblivých pozemních cílů, radiolokační pátrač, dálkoměr (stereoskopický, laserový), přístroje radiačního a chemického průzkumu. 2. Prostředky pro spojení a předávání zpráv: rádiová stanice, telefonní přístroj, kódovaná mapa, signální (hovorová) tabulka, tiskopisy na hlášení. 3. Signální prostředky: signální pistole se sadou signálních nábojů, vystřelovač signálních nábojů, osvětlovací náboje. 4. Dokumentace: deník pozorování, schéma pozorování. 5. Pomocné prostředky: buzola, hodinky, psací a kreslící potřeby, svítilna :24 13 Tryb 2.doc Deník pozorování Definice: Deník pozorování je bojový dokument vedený na každé pozorovatelně (pozorovacím stanovišti). Zaznamenávají se v něm úkoly pozorovací hlídky pozorovatele) a všechny výsledky pozorování (zejména doba, místo, druh a činnost pozorovaných objektů) a odeslaná (předaná) hlášení. Kromě toho se do deníku pozorování zapisuje střídání pozorovatelů a pozorovacích hlídek. Možný vzor deníku pozorování je uveden v příloze č.8. Schéma pozorování Definice: Schéma pozorování je pomocný dokument, který obsahuje grafické znázornění úkolů pozorovatelů (pozorovací hlídky). Vede se na mapách velkého měřítka nebo náčrtech. Zakreslují se na něm orientační body, skryté prostory a veškerá zjištěná činnost protivníka. Zákres úkolu obsahuje: přesné umístění pozorovacího stanoviště včetně uvedení úplných pravoúhlých souřadnic, pozorovací sektor, smluvené názvy terénních předmětů. U orientačních bodů se ještě udává dálka k nim a azimuty. V popisu schématu pozorování se uvádí: útvar (jednotka) krycím číslem, rozměr dokumentu v centimetrech (počet listů), kdo zpracoval, legenda (nestandardní značky). Na schématu pozorování vyhotoveném na náčrtu terénu, se ještě udává měřítko, orientace na světové strany a název prostoru pozorování. Možný vzor deníku pozorování je uveden v příloze č.9. Pozorovací sektor Definice: Pozorovací sektor je vymezená část pozorovacího pásma, nebo část terénu určená pozorovateli (pozorovací hlídce) k pozorování. Je ohraničen dobře viditelnými terénními předměty (orientační body) :24 14 Tryb 2.doc 2. PŘÍPRAVA POZOROVACÍ HLÍDKY K PLNĚNÍ ÚKOLU 2.1. HARMONOGRAM ČINNOSTI Rozsah a pořadí činnosti velitele pozorovací hlídky i jejích příslušníků v této době závisí na konkrétní situaci, zejména: na době, která zbývá do zahájení pozorování, na místě vydání bojového rozkazu nadřízeným velitelem (na pozorovacím stanovišti nebo podle mapy), na vzdálenosti místa přípravy od pozorovacího stanoviště, (doby nutné na přesun). Možná varianta činnosti je uvedena na schématu č ČINNOST VELITELE POZOROVACÍ HLÍDKY Rozhodovací proces Rozhodovací proces velitele pozorovací hlídky spočívá v: ujasnění úkolu, zhodnocení situace, rozhodnutí a realizuje se vždy na základě: obdrženého bojového rozkazu. V některých př
