Metalurgická Krajina? Doklady Metalurgie Bronzu V Jižních čechách V Době Bronzové (metallurgische Landschaft? Belege Der Bronzemetallurgie In Südböhmen In Der Bronzezeit)

Transcript

Metalurgická krajina? Doklady metalurgie bronzu v jižních Čechách v době bronzové MARKÉTA AUGUSTÝNOVÁ Abstract This contribution deals with bronze metallurgy in South Bohemia in the Bronze Age. It is focused on the system of its organization in the landscape depending on the settlement structure and potential resources of metal raw materials. There are some indications of sites and zones with concentrated evidence of metallurgy. This region does not only show a linkage to the north-south trade route along the Vltava River, but also a relatively high production of bronze in comparison to some other Bohemian regions. Klíčová slova: metalurgie – bronz – doba bronzová – krajina – jižní Čechy Key words: metallurgy – bronze – Bronze Age – landscape – Southern Bohemia Úvod – charakter oblasti a poznání metalurgie bronzu Region jižních Čech představuje z  hlediska metalurgického bádání zajímavou oblast, a to ze dvou spojitých příčin. Především se zde oproti některým jiným českým regionům koncentruje větší množství potenciálních dokladů metalurgie (Augustýnová 2014, 13–14), což nepochybně souvisí s  intenzitou terénní prospekční aktivity. Zejména v posledních dekádách se zde velmi úspěšně daří institucionálně zachytávat část našeho minulého dědictví získávaného amatérskou činností vyznavačů detektoringu (cf. Fröhlich et al. 2005; Chvojka – Červenka 2008; Fröhlich – Chvojka – Jiřík 2010; Chvojka et al. 2011b; Chvojka – Fröhlich 2013; Smejtek – Lutovský – Militký 2013; Chvojka – Menšík 2014). V  odborných kruzích dlouhodobě přetrvává přesvědčení o významné roli tohoto kraje v metalurgickém systému doby bronzové (cf. Eisner 1922–1923, 24; Hájek 1954, 181; Jiráň /ed./ 2008, 74; Chvojka – Havlice 2009, 82; Chvojka – Menšík 2014, 108), především pak v procesu distribuce kovových polotovarů z alpské oblasti (cf. Bath-Bílková 1973; Michálek 1997, 133–136; Havlice 2000; Moucha 2005, 35; Frána – Chvojka – Fikrle 2009; Chvojka 2010, 125; týž 2015a, 115; 2015b) přes hraniční pásmo hor směrem do vnitrozemí české kotliny. Přirozenou volbu této cesty má představovat především severně směřující tok řeky Vltavy umožňující rychlejší postup transportu. Důvodem k těmto úvahám je zdejší přítomnost značného množství depotů těchto polotovarů (cf. Schránil 1921, 13; týž 1928, 135; Hájek 1954, 141; Pleiner – Rybová /eds./ 1978, 353; Kytlicová 1982, 392; Bartelheim 1998, 171; Lutovský – Smejtek et al. 2005, 377; Moucha 2005, 28, Abb. 4, 7, 9, 13; Jiráň (ed.) 2008, 57, 121, 127, 242; Chvojka – Havlice 2009, 82, obr. 32; Chvojka – Jiráň 2013, 242, Abb. 3–4; Chvojka – Menšík 2014, 97, 108). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 29, České Budějovice 2016 55 Souhrnná studie o jihočeské metalurgii bronzu doby bronzové dosud nevznikla s výjimkou práce J. Militkého (1995, 687–689) přinášející stručný výčet do té doby známých regionálních pramenů, nicméně existuje několik specializovaných studií dotýkajících se tématu. Mezi ně patří článek hodnotící známá česká kladívka a kovadlinky spolu s exempláři z Újezda u Albrechtic (Hralová – Hrala 1971), dále byly publikovány úvahy J. Michálka (1977; 2002, 63) o mlatech s oběžným žlábkem, kolektiv Blažek – Ernée – Smejtek (1998) publikoval v rámci širší tematické syntézy také soubor jihočeských kadlubů. Intenzivnější pozornost byla věnována depotům polotovarů (tj. nákrčníkovitým hřivnám, žebrům, plankonvexním ingotům) a zlomků – publikace např. J. Fröhlicha (Fröhlich – Koppová 1992; Fröhlich 2007; Fröhlich – Jiřík 2007), J. Havlice (2000; Chvojka – Havlice 2009), O. Chvojky (2007; Chvojka – Krajíc et al. 2014; Chvojka – Menšík 2014), O. Kytlicové (1964; 2007), V. Mouchy (2005) aj. Zveřejněny byly také výsledky materiálových analýz některých ingotů (Frána et al. 1995; Frána et al. 1997; Frána – Chvojka – Fikrle 2009; Chvojka et al. 2009). Poté jsou k  dispozici už pouze zmínky o dokladech metalurgie v rámci děl o relevantních lokalitách. Přestože byla v jižních Čechách dlouhodobě rozvíjena montánní archeologie s prvopočátky zájmu již v činnosti B. Dubského (Dubský 1949, 367–372), omezila se pouze na možnosti získávání zlata, případně grafitu. Proběhly zde první výzkumy J. Kudrnáče, a tento region tak hrál roli v etablování této subdisciplíny (přehled cf. Kudrnáč 1999, 168–172). Exploatací zlata se také zabývají práce J. Fröhlicha (2006). Problematika získávání grafitu se objevila v článcích A. Beneše (1978, 53–83), O. Chvojky (1999, 7–17), popřípadě L. Smejtka (1998, 103–108). Opomíjení zájmu o ložiska barevných kovů lze vysvětlit skutečností, že tento region nepatří mezi oblasti s nejvíce bilančními (tj. těžebně rentabilními) zdroji těchto surovin. Teoretický a metodický rámec Otázky spojované s metalurgií bronzu v době bronzové se týkají způsobu jejího organizačního systému. Vztahují se k problematice rozsahu a specializace výroby a organizační role elit v tomto procesu. Podle tradičního modelu bývá metalurgie doby bronzové kladena do souvislosti s exponovanými sídlištními areály. Tyto areály jsou považovány za centra výroby a distribuce produktů, působiště výrobních specialistů a sídlo elit, jejichž úlohou je zajistit a zabezpečit fungování tohoto systému. Pod patronaci elit má spadat subsistence profesionálních metalurgů-specialistů, obstarání suroviny, výrobního materiálu a distribuce hotových výrobků. Plošná platnost této teorie je podrobována v posledních letech revizi (diskurz cf. např. Rowlands 1971, 210–224; Jockenhövel 1974, 57–59; Šaldová 1977, 138, 156, 159; Jockenhövel 1986, 213; Costin 1991, 1–56; Smrž 1991, 75, 78; Ottaway 1994, 219–227; Salaš 1995, 576–580; Shennan 1995, 287, 292–293, 300–308; Smrž 1995a, 41–42, 74–75; týž 1995b, 566; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 24, 36; Earle 2002, 43–89; Havlice – Hrubý 2002, 58; Krause 2002, 45–59; Stöllner 2003, 425–429, 430–432, 440–441; Jiráň /ed./ 2008, 34–35, 240; Kienlin 2007, 14–17; Krause 2008, 66; Pančíková 2008, 124–126; Krause 2009, 47–48, 52–54, 63; Bartelheim 2009, 1–9; Kienlin – Stöllner 2009, 67–104; Earle – Kristiansen /eds./ 2010, 226–231, 238–239, 243–249; Stöllner 2014, 133). Dalším paralelním doplňkovým modelem je existence tzv. metalurgických center. Tato centra mají být místy, kde probíhala profesionální a  intenzivní velkovýroba bronzů nezávisle na tom, zda jde o  nížinné či exponované areály. Mimo tato centra by pak měla fungovat podružná doplňková neprofesionální malovýroba a opravárenská činnost. Model se zabývá participací elit pouze nepřímo (Budd – Taylor 1995, 137; cf. Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 34–36). Tento model bylo z několika následujících důvodů nutné poněkud modifikovat. Pokud bychom chtěli takováto místa hledat, je zapotřebí sledovat profesionálnost a  masovost 56 produkce bronzové industrie. Tento úkol je řešitelný víceméně na základě studia výrobních pomůcek metalurgie bronzu (viz níže) z důvodu obecně nízké četnosti bronzové industrie na lokalitách, která navíc nemusí nic napovídat o místě své výroby (cf. Furmánek 1973, 403; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 37–38). V příznivých situacích však existuje slibné východisko determinace produkčních center lokálního až nadregionálního významu například prostřednictvím typologicko-geografického rozboru bronzové industrie (cf. Harding 2000, 237–238; Jiráň 1995, 587–594), reprezentující tato výrobní centra. Dále existuje možnost vymezení „řadových“ doplňkových míst výroby evidencí „opravárenské“ činnosti (tj. spravovaných výrobků, u nichž se zřejmě nedá předpokládat, že by k ní nedocházelo místně) a nenáročných metalurgických operací (cf. Jockenhövel 1986, 229; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 34–36; Čtverák – Smejtek – Stolz 2000, 108, 110; Smejtek 2002, 227–228; Kienlin 2007, 15; Pančíková 2008, 115–116). Identifikaci relevantních lokalit výrazně ovlivňuje nízký počet dokladů metalurgie bronzu v  celoevropském měřítku, který je způsoben jak rozsahem archeologických výzkumů, tak formačními procesy – zejména redukcí a  fragmentarizací pramenů (cf. Smejtek 2002, 129–130). A v neposlední řadě problematická datace dokladů metalurgie, které jsou v naprosté většině případů (určitou výjimku představují kadluby) chronologicky necitlivé (Bartelheim – Niederschlag 1998, 42; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 39, 88; Augustýnová 2013, 94). Výskyt jednodušších a reparačních technik lze očekávat rovněž v rámci předpokládaných metalurgických center. Zároveň nelze vyloučit, že se potenciální doklady metalurgie na některých lokalitách nezachovaly, a ty tak vzbuzují dojem podružnosti. Vzhledem k těmto faktům byl stávající model metalurgických center tedy modifikován. Vcelku se osvědčila následující metoda jejich identifikace: 1) při analýze byly hledány lokality s přítomností potenciálních primárních pramenů, 2) dále byly vyčleňovány lokality s četnějšími doklady metalurgie z jednoho stupně doby bronzové (nejméně se třemi, nezapočítány depoty), 3) lokality s menší četností dokladů, ale z delšího časového úseku několika stupňů doby bronzové (alespoň tří horizontů včetně hiátů), 4) komplexy lokalit s méně početnými doklady metalurgie (datovanými i do rozdílných časových horizontů), které se nápadně shlukují v relativně blízkém prostoru a vytváří tak jakési „metalurgické mikro- či mezoregiony“ (cf. Rulf 1983, 37). Při testování modelu byla využita metoda ¨Kernel density¨ v prostředí GIS (vyjádření prostorové hustoty lokalit na základě jejich vzdálenosti a datové významnosti). Pozornost byla arbitrárně věnována uskupením o nejméně třech lokalitách. Na rozdíl od časoprostorových analýz, při nichž byly hodnoceny lokality z hlediska své klasifikační hierarchie (viz dále), se v této analýze modifikovaných metalurgických center pracovalo s jednotlivými prameny, přičemž se k jejich hierarchickému zařazení jen přihlíželo (především k eventuální přítomnosti primárních pramenů). Tato metoda spíše odráží snahu o identifikaci relevantnějších lokalit z hlediska možné metalurgické aktivity, nikoli metalurgická centra v užším smyslu jejich původní definice (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 34–36; Augustýnová 2013, 88–89, 93–94). Tato studie se pokouší na základě použití předcházejících modelů zjistit, zda se doklady metalurgie v zájmovém regionu váží v jednotlivých horizontech doby bronzové na exponované lokality a je-li zde přítomná vazba na elitní prostředí. Sleduje možnosti distribuce surovin z rudných ložisek, relativní rozsah výroby v regionu a jeho mikroregionech prostřednictvím vymezení modifikovaných metalurgických center a také vztah k sídelní síti. Mezi doklady metalurgie se řadí rozsáhlé spektrum artefaktů a ekofaktů (Podborský 1974, 67; Jockenhövel 1986; Eibner 1992, 15; Ottaway 1994; Jiráň 1995, 587–594; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 34–37; Harding 2000, 214–228, 237–238; Salaš 2005, 126–130; Pančíková 2008; Stöllner et al. 2010, 1–32; Goldenberg et al. 2011, 61–110; Augustýnová 2013) odpovídajících některému z článků operačního řetězce procesního modelu metalurgie (Budd – Taylor 1995, 134; cf. Sellet 1993, 106– 112; Ottaway 1994, Abb. 3, 31–52, 89–104, 111–140; Pančíková 2008; Stöllner 2014, 133). Uvést 57 Tab. 1. Hierarchie výpovědi dokladů metalurgie. Tab. 1. Hierarchie der Aussage der Belege für Metallurgie. lze kamenné mlaty s oběžným žlábkem, špičáky, surovinu (tj. rudu), pece se vsázkou, strusku, dyzny, tyglíky, kadluby, odlévací jádra, měděný materiál (tj. polotovary – ingoty): nákrčníkovité hřivny, žebra a plankonvexní ingoty, interpretačně složitěji uchopitelný „šrot“ – depoty zlomků, dále kasiterit, kladívka, kovadlinky, tyčinkovitá dlátka, pilky, slitky, kapky a rezidua kovu, nálitky (tj. výrobní odpad), nepovedené kusy a polotovary artefaktů, artefakty organické povahy jako jsou konstrukce úpravnických zařízení a potažmo vzato také samotné bronzové artefakty (tab. 1). Z důvodu zhodnocení vypovídací schopnosti pramenů o potenciálních místech výroby kovových předmětů byly doklady metalurgie kategorizovány do hierarchické úrovně podle své povahy, konkrétního nálezového kontextu a stavu poznání (tab. 2). Všechny uvedené artefakty lze zařadit mezi sekundární (hierarchie II) či terciární (hierarchie III) prameny metalurgie (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 34–38; Augustýnová 2013, 5–8; táž 2015). Dále byly sekundární prameny klasifikovány do hierarchie IIa (pokud je známý nálezový kontext) a hierarchie IIb (v případě, že nálezový kontext je nejistý – doklad byl objeven jako ojedinělý nález nebo byl získán prostřednictvím povrchových sběrů apod.). Terciární prameny v podobě depotů rovněž nabyly dodatkového dělení vzhledem k jejich možné interpretační variabilitě (cf. přehledně např. Salaš 2005, 225–238; Chvojka – Havlice 2009, 58 Č. Lokalita Okres Hierarchie Datace Kontext Indicie 1 Bechyně Tábor IIa Br A výšinný s. a. amorfní slitek 2 3 Bernartice Bohunice Písek České Budějovice IIIa IIIa Br A Br A depot ojed. nál. žebra nákrčníkovitá hřivna 4 Čertyně Český Krumlov IIIa Br A ojedinělý nález žebro 5 Český Krumlov Ia Český Krumlov IIIa Br A depot 6 Dívčí Kámen Český Krumlov IIa, III Br A? ohrazený výšinný s. a.? nákrčníkovité hřivny tyglíky, kovový slitek, struska, nákrčníkovitá hřivna 7 Dobešice Písek III Br A? pohřební a.? mlat s oběžným žlábkem 8 Dobřejice Tábor IIIa Br A ojedinělý nález žebro 9 Homole České Budějovice IIb Br A? ojedinělý nález kadlub 10 Hosty České Budějovice IIa, III Br A nížinný s. a. kadlub, 4 dyzny, bronzové slitky, tyglíky, 2 slévačské lžíce?, nákrčníkovitá hřivna? 11 Chvalšiny I Český Krumlov IIIa Br A depot žebra 12 Chvalšiny II 13 Kladenské Rovné Český Krumlov Český Krumlov IIIa IIIa Br A Br A depot depot žebra žebra 14 Kladné I Český Krumlov IIIa Br A ojedinělý nález žebro 15 Kladné II Český Krumlov IIIa Br A ojedinělý nález žebro 16 Křemže 17 Křtětice Český Krumlov Strakonice IIIa IIIa Br A Br A depot depot žebra nákrčníkovité hřivny 18 Kučeř Písek IIa-IIIa? Br A depot (nížinný s. žebra a.?) 19 Lišov-okolí České Budějovice IIIa Br A depot? žebro 20 Malčice Český Krumlov IIIa Br A depot nákrčníkovité hřivny 21 Milenovice II Písek IIIa Br A ojedinělý nález žebro 22 Nuzice I České Budějovice IIa-IIIa Br A depot (ohrazený nákrčníkovité hřivny výšinný s. a.) 23 Olešná III Písek IIIa Br A ojedinělý nález žebro 24 Paseky II Písek IIIa Br A depot žebra 25 Písecká Smoleč Písek IIIa Br A ojedinělý nález žebro 26 Přídolí Český Krumlov IIIa Br A depot žebra 27 Purkarec České Budějovice IIIa Br A depot žebra 28 Rychnov nad Malší Český Krumlov IIIa Br A depot žebra 29 Skalice Tábor III Br A? ojedinělý nález mlat s oběžným žlábkem 30 Smrkovice II Písek III Br A? ? mlat s oběžným žlábkem 31 Těšínov Písek IIa Br A pohřební a.? 3 dyzny 32 Tukleky Písek III Br A? nížinný s. a.? mlat s oběžným žlábkem 33 Zahrádka I Český Krumlov IIIa Br A 34 Záluží Český Krumlov IIIa Br A IIa-IIIa? Br A1/2 35 Albrechtice n. Vltavou Písek 36 Heřmaň Písek depot (pohřební žebra a.) depot žebra depot? (pohřební a.?) Kritický výběr - Br A1/2 depot nákrčníkovité hřivny IIIa Br A1/2 ojedinělý nález nákrčníkovitá hřivna X - - ? X - 38 Krtely Prachatice IIIa Br A1/2 depot nákrčníkovité hřivny 39 Písek III Písek IIIa Br A1/2 depot nákrčníkovité hřivny 40 Písek IV Písek IIIa Br A1/2 ojedinělý nález nákrčníkovité hřivny 41 Tábor-okolí Tábor IIIa Br A1/2 ojedinělý nález nákrčníkovitá hřivna 42 Vitín 43 Vodňany České Budějovice Strakonice IIIa IIIa Br A1/2 Br A1/2 depot depot nákrčníkovité hřivny nákrčníkovité hřivny 44 Všemyslice I České Budějovice IIIa Br A1/2 depot nákrčníkovité hřivny 46 Březí u Trhových Svin České Budějovice47 Voříškův dvůr 48 Dolní Chrášťany 49 Doubrava 50 Držov IIa-IIIa? Br A2 depot?/ pohřební a.? (nížinný s. a.?) žebra České Budějovice IIIa Br A2a depot žebra České Budějovice IIIa Br A2 depot žebro Prachatice České Budějovice Písek IIIa IIIa IIIa Br A2 Br A2 Br A2 depot? depot depot žebra žebra žebra 2008 2002 2009 M České Budějovice, A 27 293 - 2011 M Český Krumlov - 1949 Sbírka J. Fröhlicha? 2011 u nálezce 1990 M České Budějovice 1981-1984, M Plzeň 1987-1988 X - - - - - - ? - - - - ? - ? - ? - - - ? ? - ? - - - -? - - X? - X ? X - X? - - - 2007, 2008 M Český Krumlov, 2/09 6:2 - 1:4 2:5 2:2, 3:3-4, 4:4-6, 6:5 - 2011 2012 M České Budějovice M Český Krumlov - 2006 M České Budějovice, A 27908 - 2008 M Český Krumlov, 33/08 - 2011 2007 M Český Krumlov M Písek, A 19311-19331 - 2012 M České Budějovice, A 31 434-31 496 - M České Budějovice, A 18471 - 2011 P. Zronek, V. Říha Český Krumlov - 2011 M Písek, 261/11 - 2010 soukromá sbírka - 2011 u nálezce - 2009 M Písek, A 20529-20562 - 2010 M Písek - ? 2005, 2008 M České Budějovice, A 26900-26987 2007 M Týn nad Vltavou, 43842-43916 2010 M České Budějovice, A 31407-31432 1929 ? 1966-1968 Sbírka J. Fröhlicha? 1942-1943 NM Praha, 62960 1:5 1:2 4:1-3 1972 M Písek, 83/74 2011 p. Zronek a Říha Český Krumlov - 2012 p. Zronek Český Krumlov - před 1918 M České Budějovice, J.I. 39-40 1:3 - 1927 - Obr. - X? - České Budějovice ? - Uložení M Plzeň? (ev. M České Budějovice), P 68/85 M Tábor, AP 1009–1060 M Týn nad Vltavou, 4/2002 1987 1962-1965 M České Budějovice, 1962-1965 - IIIa Březí u Kamenného Újezda ? nákrčníkovitá hřivna 37 Jindřichův Hradec-okolí Jindřichův Hradec 45 Ireversibilita Rok nálezu (depoty) ? ? - ? - ? - ? - ? - X? X? - ? - - - X - ? ? ? X? NM Praha, M Horažďovice, M Písek; 17753-17770, BIa 194a, b, III. 386387, III. 540 před 1945 M Jindřichův Hradec, A 1085 1920 NM Praha, M Netolice; 19909-19912, 192a před 1928 NM Praha, 32247-32248 před 1925 M Chomutov, 141; M České Budějovice před 1940 M Plzeň, P 12/75 1899 1932 M České Budějovice M Vodňany, 700-708 M České Budějovice, 308/56-1-20; 1947?, NM Praha, 90174-90189; ÚPRAV FF 1948-1949 UK, 2096; M Týn nad Vltavou, 22022210 - 1928 M České Budějovice, 3294-3295 - 1887? NM Praha, 13133-13176 - 1976 M České Budějovice, A 22 539 - 1882 1940 1975 M České Budějovice, 570 M Týn nad Vltavou, 2051-2054 M Písek, 10735-10738 - 59 51 Havalda Český Krumlov IIIa Br A2 depot depot?/ pohřební a.? ohrazený výšinný s. a. žebra 52 Hluboká nad Vltavou České Budějovice IIa-IIIa? Br A2 53 Hradec u Dobřejovic České Budějovice IIIa Br A2 54 Hradiště u Písku I Písek IIIa Br A2 depot žebra 55 Jaroslavice České Budějovice IIa-IIIa? Br A2 depot?/ pohřební a.? nákrčníkovité hřivny, žebro 56 Písek-okolí Písek IIIa Br A2 depot žebra Písek IIIa Br A2 ojedinělý nález žebro IIa-IIIa? Br A2 depot?/ pohřební a.? žebra 57 Písek-Pod Velkým Mehelníkem 58 Plav České Budějovice žebra nákrčníkovitá hřivna 59 Skočice I Strakonice IIIa Br A2 depot žebra 60 Slavče České Budějovice IIIa Br A2 depot žebra Br A2 depot? (nížinný žebra s. a.?) 61 Soběslav-Svákov Tábor IIa-IIIa? 62 Temelín České Budějovice IIIa Br A2 depot žebra 63 Týn nad Vltavou České Budějovice IIIa Br A2 ojedinělý nález žebro - - - - - - - ? - - - ? - X? - - - - - X? - - 65 Veselíčko 66 Nová Ves Písek Písek Český Krumlov IIIa IIIa IIIa Br A2 Br A2 Br A2/B1 depot depot depot (pohřební plankonvexní ingoty, a. z d. výrobky halštatské) ohrazený výšinný s. a. ohrazený výšinný s. a. 67a Skočice IIa Strakonice IIa Br A2/B1 68 Všemyslice II České Budějovice IIa Br A2/B2 České Budějovice IIIa Br B-C depot 70 Hradiště u Písku II Písek IIa Br B-C ohrazený výšinný s. a. 71 Kájov Český Krumlov IIIa Br B1 depot 72 Novosedly Český Krumlov IIIa Br B-C depot 73 Písek I Písek IIIa Br B-C depot plankonvexní ingoty, zlomky plankonvexní ingoty, zlomky plankonvexní ingoty 74 Písek-Řeřichova cihelna Písek IIa Br C2 nížinný s. a. 2 díly kadlubu IIa, III Br B-C nížinný s. a. kadlub, amorfní slitky, plankonvexní ingot?, mlat s oběžným žlábkem 69 České BudějoviceKrásná vyhlídka 75 Radčice Strakonice kadlub amorfní slitky plankonvexní ingoty, výrobky amorfní kovový slitek 76 Smrkovice I Písek IIIa Br C2 depot plankonvexní ingoty, zlomky, výrobky 77 Varvažov 78 Zvíkov Písek Písek II-III? II-III? Br B-C Br B-C ? ? slitek? slitek? 79 Zátaví Písek IIIa? Br B-C? ojedinělý nález plankonvexní ingot 80 Bošovice I Písek IIIa Br C2/D depot 2 díly kadlubu, výrobky 81 Hořice na Šumavě Český Krumlov III Br C2/D depot 82 Křenovice Písek IIIa Br C2/D depot? 83 Malé Nepodřice Písek IIIa Br C2/D depot 84 Přední Výtoň Český Krumlov IIIa Br C2/D depot zlomky, výrobky plankonvexní ingoty, výrobky plankonvexní ingoty, výrobky? plankonvexní ingoty, zlomky, výrobky 2 kladívka, kovadlinka, dlátko?, 2 klínovité předměty, polotovary, výrobky plankonvexní ingoty, zlomky, výrobky plankonvexní ingoty 85 Újezd II Písek IIIa Br C2/D depot 86 Zbonín-Ochoz Písek IIIa Br C2/D 87 Poněšice České Budějovice IIIa Br C-Ha B 88 Zahrádka II Český Krumlov IIIa Br C-Ha B 89 Paseky I Písek IIIa Br B-Ha A 90 Bojenice Písek IIIa? Br D-Ha A ojedinělý nález plankonvexní ingot 91 Černýšovice Tábor III Br D-Ha A nížinný s. a. mlat s oběžným žlábkem 92 Dobev Písek IIIa? Br D-Ha A? ? 93 Holašovice České Budějovice IIIa Br D-Ha A1? depot plankonvexní ingot špičák, 2 dlátka, plankonvexní ingoty, zlomky 94 Kostelec České Budějovice IIa-b? 60 Br D-Ha A? depot - ? žebra žebra depot depot (pohřební plankonvexní ingot a.) kladívko, dlátko, zlomky?, depot? výrobky? ojedinělý nálezamorfní slitek pohřební a. M České Budějovice, M Český Krumlov, J. I. 113-1; 704-J. I. 113-93; 796; 4-6; D153 (796)-D172 (815) - 1935 M České Budějovice, 509-512 - 90. léta 20. M České Budějovice st. - před 1891 NM Praha, 25958-25982 - 1901 - - - - - - X - - - - ? - - - X - - X - X - - ? ? M Týn nad Vltavou, 2044; 291; M České Budějovice, 3298, 717 - před 1945 M Písek, 4 - před 1974 soukromá sbírka - NM Praha, 15603-15612; M Písek, 491940 59, 94-96, 542-546; ÚPRAV FF UK, 1011 M České Budějovice, J.I. 14 (107), J.I. před 1893 22 (108), J.I. 23 (109) M Tábor, 791-802 NM Praha, 13041-13129; ÚPRAV FF 1913-1914 UK Praha, 2046-5941; M Týn nad Vltavou, 1010-2105 1968 M Týn nad Vltavou, 7099 před 1953 M Týn nad Vltavou, 2002, 8646/1(1956 dle 2008, 8646/7; 5942, 328/68-5949, Kytlicová 328/68 2007) - ? X ? - ? - X - - X -? - ? - - ? X ? - ? X - ? X - - - - - - 1930 M Milevsko, 153/85-153/85-18; NM Praha, 66110-66113 - 2008 M Český Krumlov, 6/09 - 1967 M České Budějovice, A 24 928 2:1 2015 M České Budějovice 6:4 ??? NM Praha, 13 494-13 496 - 1979 M Plzeň?, 84-90/79 - 2008 M Český Krumlov - 2012 M Český Krumlov - 2007 M Písek, A 19240-19281 ? M České Budějovice 1994-2000 M Strakonice X - - před 1954 M Písek, 3-3g 1905 - 64 Újezd I 1904 1909 (1907 dle M Písek, 58 Kytlicová 2007) ? ? ? ? 3:1 1:1, 2:4 - 2012 M České Budějovice, A 27 698 1948 M Písek, 1085 1948 M Český Krumlov, 22-25 - ? NM Praha, 13392, 1400 - kon. 19. st. M Písek, 26 2009 M Český Krumlov, 5/2010 1953 (1961 dle M Týn nad Vltavou Kytlicová 2007) 2:3 - 5:1-5 1894 M Písek - 2012 M České Budějovice - ? ? před 1859 NM Praha 2011 M Bechyně 2005 M České Budějovice, A 26535-26546 ? M Písek ? M České Budějovice, J I 125-143, J III 178 2007 M Týn nad Vltavou 6:1,3 1:7 5:6-8 - 95 Milenovice I Písek III Br D-Ha A1 depot 96 Olešná I Písek IIIa Br D depot 97 Olešná II Písek IIIa Br D depot 98 Paseky III Písek IIa-IIIa? Br D 99 Paseky IV Písek IIa-IIIa? Br D depot (sídelní a.?) depot (sídelní a.?, pohřební a.?) zlomky pilka, plankonvexní ingoty, zlomky plankonvexní ingoty, zlomky plankonvexní ingoty, výrobky plankonvexní ingoty, zlomky, výrobky 100 Písek II Písek IIIa Br D depot tyčinkovité dlátko, plankonvexní ingoty, zlomky, výrobky 101 Radětice Tábor III Br D ? mlat s oběžným žlábkem 102 Rataje u Bechyně Ia Tábor IIa-b-IIIa? Br D 103 Zahájí České Budějovice IIIa Br D 104 Zlivice Písek IIIa Br D 105 Milenovice IV Písek IIb Br D-Ha A ojedinělý nález 106 Staré Hodějovice České Budějovice IIIa Br D-Ha A depot 107 Malý Bor Klatovy IIIa Ha B depot 108 Strakonice Strakonice III Ha B nížinný s. a. mlat s oběžným žlábkem 109 Bošovice II Písek IIIa? bronz ojedinělý nález plankonvexní ingot 110 Český Krumlov Ib Český Krumlov IIIa? bronz? ojedinělý nález plankonvexní ingoty 111 Český Krumlov II Český Krumlov IIIa? bronz? ojedinělý nález plankonvexní ingoty 112 Český Krumlov III Český Krumlov IIIa? bronz? ojedinělý nález plankonvexní ingot 113 Český Krumlov IV Český Krumlov IIIa? bronz? ojedinělý nález plankonvexní ingot 114 Hradec u Nuzic České Budějovice IIa bronz ohrazený výšinný s. a. plankonvexní ingot 115 Milenovice III Písek IIIa? bronz? ojedinělý nález plankonvexní ingot, žebro? 116 Nuzice II České Budějovice IIIa bronz depot plankonvexní ingoty 117 Opalice České Budějovice IIa? bronz pohřební a.? amorfní slitky 118 Paseky V Písek IIIa? bronz? ojedinělý nález plankonvexní ingot 119 Písek V Písek IIIa? bronz ojedinělý nález slitek 102b Rataje u Bechyně Ib Tábor IIa-b-IIIa? bronz? depot? (nížinný plankonvexní ingot s. a.) 121 Semice Písek IIIa? bronz? ojedinělý nález plankonvexní ingot 67b Skočice IIb Strakonice III bronz ohrazený výšinný s. a. struska depot? (nížinný plankonvexní ingoty, s. a.) zlomky plankonvexní ingoty, depot zlomky, výrobky plankonvexní ingoty, depot zlomky tyglík výlitek tyglíku, plankonvexní ingoty, zlomky plank. ingot, zlomky, výrobky - - X - - ? - ? - - X - X? ? - - - ? - ? X - X - - X X? - - - - - - - - ? - ? - - - ? - - - - - ? - ? - - - ? - - 2007 M Písek, A 19428-19434 kon. 90. let M České Budějovice, A35079-35284 20. st. - 2012 M České Budějovice - 2012 M Písek - 2012 M Písek - 2010 M Písek 1987 M České Budějovice, A 27 101 2007, 2010 M Bechyně, J. Ernekr 1888 M České Budějovice, J I 9 a, b 2008 M Písek 2000 M Písek, A13366 2014 M České Budějovice 1902 M Horažďovice, inv. č. 102-110 (ztraceno) 1988 M Strakonice, A 2314 2008 M Písek, 121/08 2005-2006 M Český Krumlov, 37/06 1:6 3:2 1:8 - 2007 M Český Krumlov, 23/08 - 2007 M Český Krumlov - 2007 M České Budějovice - 2009 M České Budějovice, A 27 318-27 321 - 2012 M České Budějovice, A 27954-A 27955 - 2010 M České Budějovice - 2007 M Český Krumlov, 15/07 - 2010 M Písek, 187/2010 - 1999 M Písek, 128/99 - 2007 M Bechyně - 2011 M Písek, 100/2011 - 2012 M České Budějovice - Tab. 2. Soupis lokalit s potenciálními doklady metalurgie v jižních Čechách. Vysvětlivky: a. – areál, s. a. – sídlištní areál; ojed. nál. – ojedinělý nález. Tab. 2. Verzeichnis der Plätze mit potenziellen Belegen für Metallurgie in Südböhmen. Abkürzungen: a. – Areal, s. a. – Siedlungsareal, ojed. nál. – Einzelfund. 82–83). Metodika práce s  nimi probíhala ve třech úrovních. Do analýzy vstupovaly pouze depoty polotovarů (tj. nákrčníkovitých hřiven a  žeber) a depoty zlomků, které byly rovnocenně započítány při první úrovni práce s daty. V další úrovni byly vyřazeny potenciálně ireversibilní (tj. trvale uložené) depoty (nálezy ve skalních dutinách, pod velmi objemnými kameny, v mokřinách, eventuálně ve vodních zdrojích). Depoty obsahující ingoty (nákrčníkovité hřivny, žebra, plankonvexní ingoty) a depoty s přítomností cizelérských/kovářských/kovotepeckých nástrojů (kladívka, kovadlinky, dlátka) nabývají směrodatnější hierarchie IIIa. V  poslední úrovni byly vyřazeny víceméně všechny depoty (kromě těch s metalurgickými nástroji), jelikož tyto celky v důsledku prokazatelně odráží pouze akt deponování, nikoli další potenciální praktickou roli v živé kultuře. Formální a prostorový charakter dokladů metalurgie K roku 2015 se z území jižních Čech podařilo dohledat 122 lokalit s potenciálními doklady metalurgie bronzu z  doby bronzové. Souhrnně jde o 151 pramenů, přičemž soubory artefaktů z  depotů jsou 61 počítány jako jeden celek (pouze pokud obsahují nástroje, tak se tyto sčítají), stejně je postupováno u vícečetných souborů slitků či strusky z ostatních kontextů. V  regionu se nachází prameny vztáhnutelné k  vícero procesům metalurgického operačního řetězce (viz výše). Jsou to doklady těžby suroviny (fragment hornického špičáku z kontextu depotu zlomků – nelze ho tedy a priory považovat za doklad těžby přímo v  jižních Čechách!), případně doklady primárního zpracování suroviny, avšak s  obtížnou přesnou interpretací (mlaty s  oběžným žlábkem), meziprodukty hutnictví a slévačství v podobě polotovarů kovu (nákrčníkovité hřivny, žebra, plankonvexní ingoty, zlomkový kov), doklady slévačství (kadluby, dyzny, tyglíky, slévačské lžíce?, amorfní slitky, eventuálně struska) a finální úpravy hotových výrobků (dlátka). Všechny tyto doklady metalurgie mají povahu sekundárních a terciárních pramenů. Z jižních Čech nejsou dosud známy žádné přímé doklady metalurgie bronzu, tj. především pyrotechnologická zařízení typu pece se vsázkou nerostné suroviny či měděného materiálu, případně tyglíky s metalickými rezidui v původním kontextu, metalograficky analyzovaná struska, datované těžební areály s hornickými pomůckami. Graf 1. A – celkový počet lokalit s potenciálními doklady metalurgie v jižních Čechách bez aplikace kritiky pramenné základny (a), B – po aplikaci konečné kritiky pramenné základny (b), C – nálezový kontext potenciálních dokladů metalurgie v jižních Čechách ze všech horizontů doby bronzové před aplikací kritiky pramenné základny (a), D – po aplikaci konečné kritiky pramenné základny (b). Vysvětlivky: a. – areál, s. a. – sídlištní areál; n – počet lokalit. Graph 1. A – Gesamtzahl der Fundstellen mit Belegen für Metallurgie in Südböhmen vor Überprüfung der Fundbasis (a), B – nach Überprüfung der Fundbasis (b), C – Fundkontext der potenziellen Belege für Metallurgie in Südböhmen aus allen bronzezeitlichen Horizonten vor Überprüfung der Fundbasis (a), D – nach Überprüfung der Fundbasis (b). Abkürzungen: a. – Areal, s. a. – Siedlungsareal; n – Zahl der Fundstellen. 62 Mapa 1. Lokality s potenciálními doklady metalurgie v jižních Čechách z horizontů starší doby bronzové a Br A2/B1 ve vztahu k sídelní síti starší doby bronzové (br.st) a potenciálním surovinovým zdrojům mědi a cínu. Karte 1. Fundstellen mit potenziellen Belegen für Metallurgie in Südböhmen aus den frühbronzezeitlichen Horizonten und Bz A2/B1 in Beziehung zum Siedlungsnetz der Frühbronzezeit (br.st) und zu den potenziellen Rohstoffquellen von Kupfer und Zinn. Evidované prameny pocházejí ze všech stupňů sledovaného období – od starší po pozdní dobu bronzovou. Nejvíce lokalit (k r. 2015) s doklady metalurgie bronzu je známo ze starší doby bronzové (65  lokalit/ 81 pramenů). Po značném odskoku ji následují na počet pramenů srovnatelné mladší (17  lokalit/ 19 pramenů) a  střední doba bronzová (11 lokalit/ 14 pramenů) a horizont střední až mladší doby bronzové (8 lokalit/ 15 pramenů). Naproti tomu z horizontů starší/střední době bronzové (3 lokality/ 3 prameny), střední až pozdní době bronzové (2 lokality/ 2 prameny) a pozdní doby bronzové (2 lokality/ 2 prameny) je registrováno minimum pramenů. Nezanedbatelnou část stávajících dokladů metalurgie nebylo možné blíže chronologicky specifikovat než na dobu bronzovou (14 lokalit/ 15 pramenů) (graf 1; tab. 2; mapa 1–4). Nálezová základna je zde ovlivněna nadhodnocením starší doby bronzové prostřednictvím převahy depotů mezi prameny a naopak nižší sídelní aktivitou a úbytkem depotů v pozdní době bronzové (cf. Chvojka 2004, 61, 74, tab. 1, obr. 6; týž 2009, 120, tab. 25; týž 2015a, 118, 122). Po aplikování nejvyšší úrovně kritiky dat se v jižních Čechách nachází 15 jistěji klasifikovatelných lokalit (viz dále). Nebude-li uplatněna kritika dat, lze se opírat především o doklady metalurgie bronzu pocházející z  depotů (67 lokalit s depoty – z  nich se jeden nachází na nížinném sídlišti, jeden na hradišti, tři na potenciálním sídlišti, tři v  rámci pohřebního areálu, v jednom případě depot může souviset jak s  pohřební, tak eventuální sídlištní komponentou). Početně vyrovnané je zastoupení sídlištních kontextů – nížinné sídlištní areály (6 lokalit), mírně převažují exponované sídlištní areály (9 lokalit). Dále jsou evidovány 3 nejisté kontexty z  pohřebních areálů a sporné lokality, u nichž není jasné, 63 Mapa 2. Lokality s potenciálními doklady metalurgie v jižních Čechách z horizontů střední doby bronzové, Br C2–D1 a Br B – Ha B ve vztahu k sídelní síti střední doby bronzové (br.sd) a potenciálním surovinovým zdrojům mědi a cínu. Karte 2. Fundstellen mit potenziellen Belegen für Metallurgie in Südböhmen aus den Horizonten Bz B–C, Bz C2–D1 und Bz B – Ha B in Beziehung zum Siedlungsnetz der Mittelbronzezeit (br.sd) und zu den potenziellen Rohstoffquellen von Kupfer und Zinn. zda se jedná o  depot či artefakty náležející k pohřebnímu kontextu (5 lokalit). Velká část pramenů byla identifikována jako ojedinělý nález (27 lokalit), případně nejsou nálezové okolnosti známy vůbec (5 lokalit) (graf 1; tab. 2). Pokud bychom vyřadili ireversibilní depoty, zůstalo by jich pro další úvahy 57. Při použití nejkritičtějšího nazírání na prameny (po nezahrnutí většiny depotů – ponechány byly jen ty s metalurgickými nástroji – a nezapočítání dalších terciárních pramenů) lze mezi depoty zařadit 7 lokalit, 6 lokalit náleží sídlištním areálům (3 nížinným, 3 exponovaným). Po 1 lokalitě jsou pak evidovány nejisté pohřební areály a ojedinělé nálezy. Co se pak chronologického zařazení týče, 5 lokalit spadá do mladší doby bronzové, 4 do starší doby bronzové, 3 do horizontu střední až mladší doby bronzová, 2 do střední doby bronzové a 1 do horizontu starší až střední doby bronzová (graf 1). Tyto lokality jsou odlišeny v tab. 2 (do tabulky byly také navíc pro přehled přidány mlaty s oběžným žlábkem). Prostorový výskyt (mapa 1–4) dokladů metalurgie (k metodě viz výše) odpovídá rozsahu sídelní sítě doby bronzové a také stavu archeologické prospekce v jednotlivých oblastech regionu (cf. Chvojka 2004, 60; Chvojka – Menšík 2014, 106). Lze pozorovat lineární severo-jižní rozložení pramenů od Českého Krumlova, přes Českobudějovicko a Písecko ke Zvíkovu, pás víceméně nepřekračuje vzdálenost 20 km vzdušnou čarou od obou břehů toku Vltavy (dosud stranou víceméně zůstává Blatensko, Strakonicko, Volyňsko, Prachaticko, Šumava, Novohradské hory, Třeboňská pánev, Jindřichohradecko, Soběslavsko, Táborsko, severní Milevsko). Doklady ze starší doby bronzové jsou v tomto pásu rovnoměrně zastoupené po celé jeho délce (s výjimkou Českobudějovické pánve). V  jednotlivých případech byly zaznamenány jako  jediné ze všech stupňů doby bronzové také na 64 Mapa 3. Lokality s potenciálními doklady metalurgie v jižních Čechách z horizontu mladší doby bronzové ve vztahu k sídelní síti mladší doby bronzové (br.ml) a potenciálním surovinovým zdrojům mědi a cínu. Karte 3. Fundstellen mit potenziellen Belegen für Metallurgie in Südböhmen aus der älteren Urnenfelderzeit in Beziehung zum gleichzeitigen Siedlungsnetz (br.ml) und zu den potenziellen Rohstoffquellen von Kupfer und Zinn. Táborsku, Soběslavsku, Jindřichohradecku a  v  Novohradských horách. Ve střední a mladší době bronzové se těžiště výskytu přesouvá spíše severněji na Písecko, Zvíkovsko, Bechyňsko v  souladu s rozložením sídelní sítě (cf. Chvojka 2004, 60–66, obr. 2–3, 5–6; týž 2009, 115–122) (mapa 1–4). Při testování modelu modifikovaných metalurgických center byla sledována koncentrace pramenů metalurgie ve studovaném  prostoru (k teorii a metodě viz výše). Podařilo se identifikovat tři místa s jejich větší hustotou v jednom časovém horizontu (tab. 2). Ve starší době bronzové jsou to sídliště v  Hostech (tyglík, kadlub, 4 dyzny, 2 slévačské lžíce /?/, amorfní slitky, nákrčníkovitá hřivna /?/) a výšinné sídliště na Dívčím Kameni (tyglík, slitky, struska, nákrčníkovitá hřivna). Obě lokality však vyžadují revizi celého nezpracovaného nálezového souboru. Ve střední době bronzové je počtem nálezů nápadnější sídliště v Radčicích (kadlub, amorfní slitky, plankonvexní ingot, mlat s oběžným žlábkem). Tyto koncentrace jsou samozřejmě do určité míry ovlivněny rozsahem archeologických výzkumů. Dále je v krajině jižních Čech patrná existence vícero seskupení lokalit spíše s méně početnými prameny metalurgie, kteréžto lokality tvoří určité mikroregiony z  jednoho či více horizontů doby bronzové (viz výše) (mapa 5): - okolí Hostů (starší a střední doba bronzová; sídliště, exponovaná poloha, depoty, ojedinělé nálezy) – Bohunice, Týn n. Vlt., Všemyslice I, II - okolí Písku (starší, střední a mladší doba bronzová; sídliště, exponovaná poloha, depoty, ojedinělé nálezy) – Hradiště u Písku I, II, Písek II, III, IV, Písek-okolí, Pod Velkým Mehelníkem, Semice, Smrkovice I, II - okolí Radčic (starší, střední a mladší doba bronzová, nespecifická doba bronzová; sídliště, depoty, 65 Mapa 4. Lokality s potenciálními doklady metalurgie v jižních Čechách z horizontů pozdní doby bronzové a nespecifikované doby bronzové ve vztahu k sídelní síti pozdní doby bronzové (br.po) a potenciálním surovinovým zdrojům mědi a cínu. Karte 4. Fundstellen mit potenziellen Belegen für Metallurgie in Südböhmen aus den Horizonten der jüngeren Urnenfelderzeit und unspezifischen Bronzezeit in Beziehung zum Siedlungsnetz der jüngeren Urnenfelderzeit (br.po) und zu den potenziellen Rohstoffquellen von Kupfer und Zinn. ojedinělé nálezy) – Křtětice, Milenovice I, II, III, IV, Radčice, Vodňany Albrechtice n. Vlt. – Paseky I, II, III, IV, V – Újezd I, II (starší, střední a mladší doba bronzová; depoty, ojedinělé nálezy) - okolí Českého Krumlova (starší a střední doba bronzová, nespecifická doba bronzová; sídliště; depoty, ojedinělé nálezy) – Český Krumlov I, II, III, IV, Kájov, Kladné I, II, Novosedly, Kladenské Rovné, Přídolí - okolí Křenovic (starší, střední a mladší doba bronzová; depoty, ojedinělé nálezy) – Bernartice, Bojenice, Křenovice, Veselíčko, Olešná I, II, III - Nuzice I, II – Hradec u Nuzic – Bechyně (starší doba bronzová, nespecifická doba bronzová; exponované polohy, depoty) - okolí Opalic (starší doba bronzová, nespecifická doba bronzová; depoty, ojedinělé nálezy, pohřební areál) – Čertyně, Opalice, Záluží - Havalda – Chvalšiny I, II (starší doba bronzová; depoty) Často se také uvažuje o prostoru kolem Zvíkova, z  jehož okolí je známa řada depotů (Beneš – Kytlicová 1991, 88, Abb. 23), povětšinou však obsahují celistvé výrobky bez polotovarů, a nebyly tedy zařazeny do analýzy. Pokud bychom zjišťovali, ve kterých obdobích docházelo k objevům dokladů metalurgie, zaujal by nejvyšší podíl počátek 21. století (56 lokalit) zejména důsledkem zvýšené amatérské detektoringové - 66 Mapa 5. „Modifikovaná metalurgická centra“ (tj. relevantnější místa potenciální metalurgické výroby). Lokality s větším množstvím pramenů z jednoho horizontu doby bronzové: starší d. bronzová – 1 Hosty, 10 Dívčí Kámen, střední d. bronzová – 3 Radčice. Metalurgické mikroregiony: 1 okolí Hostů, 2 okolí Písku, 3 okolí Radčic, 4 Albrechtice n. Vlt. – Paseky – Újezd, 5 okolí Českého Krumlova, 6 okolí Křenovic, 7 Nuzice – Hradec u Nuzic – Bechyně, 8 okolí Opalic, 9 Havalda – Chvalšiny. Karte 5. „Modifizierte metallurgische Zentren“ (d. h. relevantere Orte mit potenzieller metallurgischen Herstellung). Plätze mit größerer Quellenbasis aus einem Horizont der Bronzezeit: Frühbronzezeit – 1 Hosty, 10 Dívčí Kámen, Mittelbronzezeit – 3 Radčice. Metallurgische Mikroregionen: 1 Umgebung von Hosty, 2 Umgebung von Písek, 3 Umgebung von Radčice, 4 Albrechtice n. Vlt. – Paseky – Újezd, 5 Umgebung von Český Krumlov, 6 Umgebung von Křenovice, 7 Nuzice – Hradec u Nuzic – Bechyně, 8 Umgebung von Opalice, 9 Havalda – Chvalšiny. činnosti. Toto subrecentní období nesčetněkrát převyšuje 2. pol. 19. století, kdy se také obvykle rozrůstalo  množství nálezů (9 lokalit). Ve 20. století bylo zaznamenáno v jeho první polovině 26 lokalit, ve druhé polovině pak 21 lokalit (graf 2). Možnosti surovinové distribuce Montánní prameny představují nesnadno uchopitelnou záležitost. Teorie a metoda práce s  nimi je zmiňována podrobněji na jiném místě (Bouzek – Koutecký – Neustupný 1966, 101; Beneš 1970, 90; Kytlicová 1970, 78–79; Bartelheim – Graf 2. Nárůst pramenné základny potenciálních dokladů metalurgie v jižních Čechách. Graph 2. Anstieg der Fundbasis mit potenziellen Belegen für Metallurgie in Südböhmen. 67 Niederschlag 1998, 39; Nováček 2001, 281–282; Stöllner 2003, 419; Hrubý et al. 2006, 228, 230, 238; Goldenberg et al. 2011, 68; Augustýnová 2013). K excerpci lokalit posloužila geologická soupisová literatura (Kratochvíl 1957–1966; Tuček 1970). Evidovány byly měděné struktury označované jako „měď, chalkopyrit, malachit, azurit, tetraedrit, kuprit, chalkozin, bornit, covellin, měděné rudy“ a cínová zrudnění pod termíny „cín, kasiterit, zwitter, cínové rudy“ (cf. René 1990, 66, 84; Cierny 2008, 26; Frána – Chvojka – Fikrle 2009, 112) (mapa 1–5). Pro  oblast jižních Čech se podařilo dohledat 72 míst s  registrovanými výskyty měděných rud, zahrnujících 5 středověkých až novověkých dolů, kde probíhala o něco rozsáhlejší těžba (Český Krumlov, Písek, Ratibořské Hory, Stříbrné hory, Varvažov). Je zde možné zaznamenat i výskyt cínových surovin (Nová Ves u Českého Krumlova, sporněji Přední a Zadní Jitra na Jindřichohradecku). Vždy se jednalo o exploataci primárních ložisek. Ačkoli nelze tvrdit, že tyto geologické výskyty (alespoň během intervalu jejich historické známosti) představovaly konkurenceschopné kutiště klasickým revírům, je alespoň pro měď možné uvažovat o  nějaké formě dosažitelné, byť doplňkové, pravěké exploatace (cf. Harding 2000, 197–199; Kienlin – Stöllner 2009, 81, 90). Ložiska mědi se koncentrují v  několika oblastech – především v  severních  částech regionu: východně od Tábora (okolí Ratibořských Hor, Chýnova, Vožic), v okolí Blatné a severně od Milevska, dále jsou zaznamenány na širším Písecku, v  blízkosti Českých Budějovic a na Českokrumlovsku. Z  oblastí výskytů mědi na severu regionu (Táborsko, Blatensko, Milevsko) nejsou z  bezprostřední blízkosti známy víceméně žádné doklady metalurgie, naproti tomu na Písecku, Českokrumlovsku, potažmo i Českobudějovicku se v přímém okolí (do 10 a často i méně kilometrů) nachází jejich větší množství. Tento obraz lze s  vysokou pravděpodobností interpretovat jako výsledek různé intenzity archeologických znalostí o jednotlivých regionech. Zvláštní pozornost si zaslouží mikroregion v okolí obce Paseky (okr. Písek), kde se neustále rozrůstá množství objevených depotů v  blízkosti výskytu měděných rud. Velmi těsnou vazbu na zdroje surovin mají také metalurgické mikroregiony (viz výše) kolem Písku, Hostů, potažmo Radčic a Českého Krumlova. Prvoplánově zajímavá je i shoda výskytu cínových rud u Nové Vsi, okr. Český Krumlov s  okolními depoty. Na katastru této obce byl objeven depot se sekeromlatem křtěnovského typu a  plankonvexními slitky. Další pozoruhodný depot představuje celek z Holašovic, okr. České Budějovice, obsahující zlomek hornického špičáku, který však svědčí jen o jeho shromáždění do depotu (Jiráň 2000, 61–67). Vzhledem k povaze těchto metalurgických (terciární kategorie) i  geologických pramenů ale není, alespoň prozatím, vhodné se pouštět do odvážnějších interpretací. Vztah dokladů metalurgie a ložisek surovin k sídelní síti Pro účely korelace dokladů metalurgie a sídelní sítě posloužila excerpce lokalit (sídlištní a pohřební povahy jakožto indikátorů stálejšího lidského pohybu v  krajině daného prostoru) z  Archeologické databáze Čech. Pozitivní katastry na tyto aktivity byly vymapovány pro každý horizont doby bronzové (mapa 1–5). Přestože touto metodou nutně dochází k  určitému zjednodušení výsledného obrazu (zapříčiněného odlišným rozsahem katastrálních území a dostupnými daty), poskytuje vhodný soubor dat ke komparaci, který zachycuje obecné trendy rozsahu osídlení v  jednotlivých horizontech doby bronzové (cf. Dreslerová – Kočár – Chuman 2016, 23–25). Většina lokalit s prameny metalurgie nevybočuje po celou dobu bronzovou z hranic osídlení doby bronzové, výjimkou jsou některé depoty ingotů ze starší doby bronzové, které zasahují na Táborsko, Soběslavsko a Jindřichohradecko. Také několik depotů ze Šumavy a Novohradských hor od starší po rozmezí střední až mladší doby bronzové tvoří izolované lokality v okrese Český Krumlov – Rychnov 68 nad Malší (Br A), Přední Výtoň, Hořice na Šumavě (obě Br C2/D). Nabízí se úvahy o jejich vztahu ke komunikačnímu systému probíhajícímu přes horská pásma (cf. např. Michálek 1997, 133–134, Abb. 4–6; Kubů – Zavřel 1998, 35–37; Chvojka – Jiráň 2013, 237–244; Chvojka 2015a, 115–125; ojedinělé nálezy cf. Fröhlich 1999, 267–270; Parkman 2004, 413–428). Rovněž se některé potenciální metalurgické lokality z  centra sídelní sítě nachází na průběhu rekonstruovaných cest (cf. Chvojka 2015a). Výskyty mědi na Blatensku, v  Pošumaví, Táborsku a Jindřichohradecku leží stranou (ale ne nedosažitelně) dosud známé sídelní sítě v celém průběhu doby bronzové. Zatímco ostatní oblasti s  prezencí stop mědi, jako je Písecko, Vltavotýnsko, Bechyňsko, Vodňansko, Českobudějovicko a Českokrumlovsko, se nachází v jejím epicentru. Tato situace je rámcově platná pro všechny stupně doby bronzové, avšak od střední doby bronzové je také v  tomto srovnávání patrný znatelný přesun těžiště sídelní sítě severním směrem od Českobudějovicka na Vodňansko, Vltavotýnsko, Bechyňsko, Písecko, Milevsko a Zvíkovsko (cf. Chvojka 2004, 60–66, obr. 2–3, 5–6; týž 2009, 115–122). Charakteristika jihočeských pramenů metalurgie1 Špičák Ve zlomkovém  depotu z  Holašovic, okr. České Budějovice (Ha A1), byl identifikován zlomek hornického špičáku – nástroje určeného k  rubání horniny (obr. 5:6). Na českém území jde o jediného zástupce svého druhu, lze však najít zahraniční analogie (Frána et al. 1997, 26–27, Fig. 4:1b; Jiráň 2000, 62, Abb. 1:4; Chvojka 2007, 268, 277, 284, obr. 3:8). Z  bronzového předmětu se v depotu nachází jen jeho zašpičatělý konec, který má šestihranný příčný průřez o průměru 21 mm a je velmi mírně zahnut. Celému souboru, který dále obsahuje fragmenty plankonvexních ingotů (na jednom je patrný částečně roztavený plíšek) a dvě tyčinkovitá dlátka (obr. 5:7–8), byla věnována samostatná studie (Chvojka 2007, 263–297). Mlaty (palice) s oběžným žlábkem Z  jižních Čech je známo celkem 8 exemplářů. Do starší doby bronzové se řadí mlaty z Dobešic, okr. Písek (obr. 1:4; Michálek 1977, 261, obr. 1:3; Fröhlich 1997, 22), ze Skalice, okr. Tábor (obr. 1:5; Michálek 1977, 261, obr. 1:4), Smrkovic II, Obr. 1. Mlaty s oběžným žlábkem. 1 Radčice (podle Chvojka – Michálek 2003, obr. 18:28), 2 Smrkovice II (podle Michálek 1977, obr. 1:1), 3 Tukleky (podle Michálek 1977, obr. 1:2), 4 Dobešice (podle Michálek 1977, obr. 1:3), 5 Skalice (podle Michálek 1977, obr. 1:4), 6 Radětice (podle Chvojka et al. 2011a, obr. 31:18), 7 Černýšovice (podle Chvojka 2009, obr. 52:12), 8 Strakonice (podle Michálek 2002, obr. 14:1). Abb. 1. Rillensteine. 1 Radčice (nach Chvojka – Michálek 2003, Abb. 18:28), 2 Smrkovice II (nach Michálek 1977, Abb. 1:1), 3 Tukleky (nach Michálek 1977, Abb. 1:2), 4 Dobešice (nach Michálek 1977, Abb. 1:3), 5 Skalice (nach Michálek 1977, Abb. 1:4), 6 Radětice (nach Chvojka et al. 2011a, Abb. 31:18), 7 Černýšovice (nach Chvojka 2009, Abb. 52:12), 8 Strakonice (nach Michálek 2002, Abb. 14:1). 1/ Za zapůjčení vybraných předmětů ke studiu bych chtěla poděkovat P. Břicháčkovi ze Západočeského muzea v Plzni, J. Jiříkovi z Prácheňského muzea v Písku a M. Tisucké z Národního muzea v Praze. 69 okr. Písek (obr. 1:2; Michálek 1977, 261, obr. 1:1; Fröhlich 1997, 194) a Tuklek, okr. Písek (obr. 1:3; Michálek 1977, 262, obr. 1:2; Fröhlich 2015, 85), ze střední doby bronzové pochází fragmentarizovaný jedinec z Radčic, okr. Strakonice (obr. 1:1; Chvojka – Michálek 2003, 97, 130, obr. 18:28), z mladší doby bronzové pak z lokalit Černýšovice, okr. Tábor (obr. 1:7; Beneš – Chvojka 2008, 13, obr. 16-17; Chvojka 2009, 109, obr. 52:12; Chvojka et al. 2011a, 275) a Radětice, okr. Tábor (obr. 1:6; Militký 1989, 163–164; Chvojka et al. 2011a, 25, 275, obr. 31:18), z pozdní doby bronzové je registrován mlat ze Strakonic (obr. 1:8; Michálek 2002, 56, 63, obr. 14:1). Tři, popřípadě čtyři, jedinci jsou evidováni v  kontextu nížinného sídliště (Tukleky?, Radčice, Černýšovice, Strakonice), jeden byl nalezen při rozorávání mohyly (Dobešice) a ve zbylých případech jde o ojedinělé nálezy. Mlaty s oběžným žlábkem bývají považovány za nástroj dokládající těžbu surovin (Červinka 1935, 56; Neustupný 1939, 124; Točík – Bublová 1985, 85–86; Harding 2000, 213, 215, fig. 6.8) nebo roztloukání a drcení natěžené rudniny při jejím primárním zpracování v blízkosti těžebních areálů (Tihelka 1966, 692; Točík – Bublová 1985, 85–86; Pančíková 2008, 98). Jedná se o kamenné palice vyrobené z válcovitých až hranolovitých (s oblými konci), popřípadě kulovitých, valounů nebo vyhlazených kamenů, které byly upevněny k topůrku pomocí ovazu spočívajícím ve žlábku vytesaném kolmo na jejich delší osu, nebo méně často paralelně s ní. Jejich velikost a hmotnost je variabilní, mohou vážit až několik kilogramů, v případě jihočeských exemplářů délka kolísá mezi 6–12 cm a hmotnost se pohybuje v rozmezí 190–970 g. Povrch nese známky opotřebení otlučením nebo dochází i k fragmentarizaci artefaktu (Michálek 1977, 261; Chvojka et al. 2011a, 275, cf. Točík – Bublová 1985, 85). Z dostupných petrografických analýz zmiňovaných palic vyplývá určení jejich suroviny dvakrát jako žula (Smrkovice II, Strakonice), dále granulit (Radčice), křemen (Radětice) a aplit (Tukleky). Ve dvou případech má být místního původu. Na lokalitách se obvykle nachází pouze po jednom kusu tohoto artefaktu, což platí i pro jižní Čechy. Tyto artefakty náleží k  chronologicky necitlivým pramenům objevujícím se napříč pravěkem (Červinka 1935, 56; Neustupný 1939, 123–124; Tihelka 1966, 692–694; Michálek 1977, 261; Hájek – Moucha 1985, 9, 12, 15, 16; Točík – Bublová 1985, 87; Žebrák 1991, 34–36). Prokázat jejich vztah k těžbě je i v běžném sídlištním kontextu zvláště bez dalších opor obtížné, spíše je vhodné je interpretovat jako hrubé palice sloužící variabilnímu účelu při těžkých pracích – zatloukání předmětů, roztloukání různé hmoty (cf. Neustupný 1939, 124; Tihelka 1966, 692–693; Turek – Daněček 2000, 251; Pančíková 2008, 100; Chvojka et al. 2011a, 275). Mlaty se navíc v našem prostředí nenacházejí v přímém kontextu nebo blízkosti ložisek kovových surovin. Na druhou stranu jsou známy některé těžební areály, kde se tyto palice používaly k  exploataci a primární úpravě rudy, čemuž odpovídá do jisté míry i jejich morfologická variabilita (Tihelka 1966, 692–693; Michálek 1977, 261; Točík – Bublová 1985, 83; Žebrák 1991, 31; Pančíková 2008, 98–100). Z důvodu značné problematičnosti jsou mlaty s oběžným žlábkem řazeny až mezi terciární prameny metalurgie. Analogický artefakt vyrobený v  tomto případě ze znělce (původem z  Mariánské skály u Ústí nad Labem?) pochází například z  Kněževsi, okr. Praha-západ (nížinné sídliště, mladší-pozdní doba bronzová), kde se také uvažuje o alternativní interpretaci – závaží – kvůli úzkému žlábku, který je méně vhodný pro upevnění topůrka při větším pracovním zatížení předmětu. Artefakt včetně žlábku je opotřebený (Smejtek 2011, 245, 256–258, 492, obr. 196:10, tab. 326:5). Stejné východisko je zastáváno u předmětu z pozdně bronzového nížinného sídliště ve Vikleticích, okr. Chomutov (Koutecký – Bouzek 2010, 24, 72, Taf. 32:1). Oba artefakty mají žlábky vedeny v podélné ose podobně jako některá italská závaží, jež jsou však menších rozměrů (Bouzek 2004, 299, obr. 2). Lze rovněž zmínit mlado- až pozdně bronzový předmět ze svorové ruly z hradiště u Mikulovic, okr. Chomutov, který svou podobou nápadně připomíná mlaty se žlábkem. Zajímavou skutečností je, že na obvodu nemá jen jeden, ale hned dva na sebe kolmé žlábky. Další interpretací účelu je bolas 70 (Smrž – Mladý 1979, 34, 41, obr. 4:3). A. Jockenhövel zmiňuje formou stejný artefakt jako kovotepecké kladívko (Jockenhövel 1986, 219, Abb. 5:B3). Existuje doklad o tom, že palice s oběžným žlábkem byla použita mimo jiné k roztloukání plankonvexních ingotů. Na moravské lokalitě velatické kultury Blučina-Cezavy byl nalezen mlat se žlábkem s ulpěnou měděnkou (Tihelka 1966, 693–694; Pančíková 2008, 100). Čtyři palicovité předměty jsou známy ze starých výzkumů, respektive povrchových sběrů, na polykulturním hradišti Praha-Zámka (KNP, řivnáčská, únětická, knovízská, štítarská kultura, Ha D, doba hradištní). Jsou datovány do řivnáčské kultury (Hájek – Moucha 1985, 9, 12, 15, 17). Jeden blíže časově nespecifikovaný kus z hrubozrnného pískovce je považován za závaží (Hájek – Moucha 1985, 15, 16, obr. 4:18), jiný za kovotepecké kladívko s plochými konci s možnou datací do únětické, věteřovské či štítarské kultury (Hájek – Moucha 1985, 12, 17, obr. 3:37) a další za hrubotvaré palice řazené do řivnáčské kultury (Hájek – Moucha 1985, 9, 12, 15, 17, obr. 2:24, 4:16). Ingoty, zlomkový kov Kovové ingoty pravděpodobně představují materiálový polotovar vytavené mědi z procesu hutnictví, který byl dále ve fázi slévačství přetavován s přidáním cínu na hotové výrobky (k dalším interpretačním východiskům cf. Chvojka – Havlice 2009, 82–83). Jsou známy především z  depotů (Moucha 2005; Kytlicová 2007). Jejich množství se každoročně v  zájmové jihočeské oblasti zvyšuje, především v důsledku činnosti amatérských hledačů. Ve starší době bronzové vystupují jako ingoty nákrčníkovité hřivny a žebra, od přelomu starší a střední doby bronzové pak plankonvexní („koláčovité“) ingoty, ke kterým se postupně přidává i zlomkový kov (Br C2–D) a spolu pak přetrvávají až do konce doby bronzové (Moucha 2005, Abb. 19; Kytlicová 2007, 162; Chvojka et al. 2009, 627, 629; Chvojka – Havlice 2009, 76–77). V současnosti činí počet míst s identifikovanými nákrčníkovitými hřivnami 20, lokalit se žebry je kolem 40 (Chvojka – Menšík 2014, 104–105, tab. 1), s plankonvexními ingoty cca 40 (v některých případech je obtížné rozhodnout, o jaký typ slitku jde, ať už z důvodu jejich fragmentárnosti nebo nejasné terminologie). Nejnovější celkový přehled udává 27 depotů s nákrčníkovitými hřivnami, 35 depotů se žebry – v soupisu nejsou započítány ojedinělé nálezy, jelikož nejsou předmětem citovaného článku (Chvojka 2015b). Lokality stále přibývají poměrně rychlým tempem. Z  důvodu rozsáhlosti nálezové základny těchto typů pramenů a omezeným možnostem článku zde nejsou uvedeny všechny odkazy na literaturu k jednotlivým lokalitám. Informace byly čerpány ze syntetických prací Moucha 2005 a Kytlicová 2007 a z tamtéž odkazované literatury, dále byly využity novější soupisy a literatura, které jsou citovány v této podkapitole. Pokud jde o nákrčníkovité hřivny, nachází se zde zástupci skupiny 1 i 2 (cf. Moucha 2005, 27–28, Abb. 6, 8). U žeber jsou zastoupeny skupiny Bermatingen, München-Luitpoldpark, Temelín, „miniaturní žebra“ a depoty obsahují téměř výhradně (výjimka Temelín) jen jeden z těchto typů (Moucha 2005, 37–43, Abb. 12–13). Z obecně sledovaných charakteristik nalezneme na místních žebrech zářezy (Jaroslavice, Písek-okolí, Purkarec, Temelín, Veselíčko), lité manžety (Havalda, Hluboká nad Vltavou, Purkarec), ovaz organickým materiálem (Purkarec) i systém uspořádání do skupin o daném množství kusů (Kučeř) (Moucha 2005, 38, 41–42; Chvojka – Havlice 2009, 64, 74–75, 81; Chvojka – Menšík 2014, 107). V některých případech jsou ingoty doprovázeny hotovými výrobky – u nákrčníkovitých hřiven jde o nákrčníky s očky, přítomnost jiných druhů výrobků je sporná (Moucha 2005, 108, Abb. 8) s výjimkou zlatého kroužku u depotu žeber (Bernartice; Krajíc et al. 2014, 22), stejně neověřitelný je společný výskyt hřiven se žebry (Jaroslavice; Moucha 2005, 113–114). Zajímavou skutečnost představuje přítomnost nákrčníkovitých hřiven v rámci exponovaných lokalit Dívčí Kámen, okr. Český Krumlov (Poláček 1966, 13, 27, 53) a Hradec u Dobřejovic, okr. České Budějovice (Chvojka – John – Šálková 2008, 63, 68–69, obr. 5:4) a sídliště v  Hostech (Beneš 1988, 10, obr. 2:19). Depot žeber z Kučeře se mohl nacházet také na nížinném sídlišti (Chvojka – Menšík 2014, 100). 71 Dalším typem polotovarů jsou plankonvexní ingoty. Ve většině případů se sestávají pouze z  dosti čisté mědi, občasně se vyskytnou i  bronzové kusy (Frána et al. 1997, 56; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 27; Kytlicová 2007, 163–164). Také tyto ingoty jsou známy z  několika sídlištních kontextů – z ohrazeného výšinného sídlištního areálu v Hradci u Nuzic, okr. České Budějovice, podle složení datovatelné patrně někam na počátek střední doby bronzové (Chvojka et al. 2010, 58–60, obr. 9), ze středobronzového nížinného sídliště v Radčicích, okr. Strakonice (Chvojka – Michálek 2003, 96, 130, obr. 18:7), a mladobronzový slitek pochází z depotu (?) z prostoru nížinného sídliště v Ratajích u  Bechyně, okr. Tábor (Chvojka et al. 2011a, 28–29, 185–186, 275, tab. 38:11–13). Ze sídlištního kontextu mohou pocházet též depoty z Pasek III a IV (Smejtek – Lutovský – Militký 2013, 247–248). Pokud se nejedná o odraz distribuce těchto artefaktů, nebo případně jiných aktivit, je možné, že na těchto sídlištích docházelo k jejich přetavování (stejná úvaha by mohla platit pro výše uvedené starší ingoty). V  jižních Čechách byl zaregistrován první případ existence plankonvexních ingotů pro horizont Br A2/B1, a to nález těchto slitků spolu se sekeromlatem křtěnovského typu v depotu (snad zapuštěného do pláště mohyly) z Nové Vsi, okr. Český Krumlov (Chvojka et al. 2009, 607–636), a dále z lokality Temešvár, okr. Písek (Fröhlich et al. 2016). Ojedinělým případem je dochovaný celý koláč slitku (300 x 232 mm) z Malých Nepodřic, okr. Písek (Kytlicová 2007, 283, Taf. 11:B3). Ostatní slitky mají formu záměrně dělených výsečí (Paseky IV) či fragmentů různé velikosti. Některé stále nesou stopy po tomto porcování (Hradec u Nuzic, Nová Ves, Paseky IV a V, Písek I, Zátaví; Fröhlich – Jiřík 2007, 192; Chvojka et al. 2009, 612–613; Chvojka et al. 2010, 58; Chvojka – Fröhlich 2013, 84, 88). Tyto stopy svědčí o tom, že k dělení mohla být využívána větší dláta, sekery, kamenné palice či pilky (Fröhlich – Jiřík 2007, 193; Kytlicová 2007, 143, 162–163, 225; Pančíková 2008, 111, 121). V několika případech se zde také objevují slitky s neúplně roztavenými předměty (Holašovice, Staré Hodějovice; Chvojka 2007, 269; sdělení O. Chvojky) obdobně jako v jiných oblastech Čech (cf. Kytlicová 2007, 163). Některé vybrané jihočeské ingoty byly podrobeny metalografickým analýzám (Moucha 2005; Frána – Chvojka – Fikrle 2009; Krajíc et al. 2014). Mezi depoty zlomků bez přítomnosti plankonvexních slitků lze zařadit lokality Hořice na Šumavě, okr. Český Krumlov, kde byly spolu s fragmenty i celé výrobky (Kytlicová 2007, 262– 263, Taf. 1A), a Milenovice, okr. Písek (Fröhlich – Jiřík 2007, 194, 196, obr. 10, 11). Tyglíky Z nížinného sídliště v Hostech, okr. České Budějovice, je znám zlomek starobronzového keramického tyglíku s ulpěnými pozůstatky kovu (obr. 3:3). Spektrální NAA analýzou bylo prokázáno, že se jedná o bronz (Beneš 1984, 18, tab. 11:3; týž 1988, 10, obr. 2:31). Sloužil tedy v procesu slévačství, kdy v něm byly taveny ingoty či šrot za účelem výroby bronzového produktu, který mohl být dále odlit v kadlubu. Tvarem se podobá blíže nepublikovanému tyglíku s kovovými rezidui z Prahy-Čakovic (cf. Lutovský – Smejtek a kol. 2005, 542). Tyglíků bude v předběžně publikovaném nálezovém souboru pravděpodobně více (cf. Břicháček 1991, 90). Další fragmentarizovaný tyglík ze starší doby bronzové, tentokrát z exponovaného sídlištního areálu Dívčí Kámen, okr. Český Krumlov, je podle dostupných údajů složen z tvrdě vypáleného jemného materiálu a má struskovitě spečený porézní povrch s patrnými kovovými rezidui (Poláček 1966, 14, 26–27, 35–36, 53). Do mladší doby bronzové je řazen fragment struskovitě pórovitého tyglíku ze sběru v Milenovicích IV, okr. Písek (obr. 3:2; M Písek, nepublikováno). Funkci tyglíků mohly eventuálně rovněž plnit některé běžné silnostěnné nádoby (cf. Chvojka 2001, 38, 137). V  mladobronzovém  depotu zlomků ze Starých Hodějovic, okr. České Budějovice, se, kromě značného množství plankonvexních ingotů obsahujících neúplně roztavené předměty, nacházel slitek, který svým tvarem pravděpodobně představuje výlitek tyglíku (zpráva  o  archeologickém výzkumu O.  Chvojky). V  Čechách je evidováno několik dalších mladobronzových potenciálních výlitků 72 tyglíků či popřípadě metalurgických pícek – jde o kelímkovitý a loďkovitý slitek ze souboru nálezů z Nečína, okr. Příbram (Smejtek 1994, 13–14, 2:4, 5), ve stejném okrese byl pak nalezen obdobný tyglík kelímkovitého tvaru na hradišti Plešivec, jehož hmota je RFA analýzou stanovená jako měď s příměsí niklu a arsenu (Slabina – Smejtek 2005, 243–246, obr. 1:1), a z Třebušic, okr. Most, odkud pochází jedinec z bronzu (Bartelheim – Niederschlag 1998, 32–33, 81, obr. 9–10). Slévačské lžíce Z nálezového souboru starší doby bronzové v  Hostech jsou publikovány dva zlomkovité artefakty interpretované tímto způsobem (obr. 3:4; Lutovský – Smejtek a kol. 2005, 385). Nejsou na nich patrna žádná kovová rezidua a nebyly podrobeny materiálové analýze (Beneš 1984, 15, obr. 7:3–4; týž 1988, 11, obr. 2:38). Jejich účel je tedy nejistý. Artefakty této podoby jsou známy z některých dalších sídlištních souborů (Chvojka – Michálek 2003, 126–127), nenesou žádné makroskopicky pozorovatelné zbytky kovů (cf. negativní spektrální analýzy: Salaš 1985, 42). Kadluby Dosud bylo v  tomto regionu objeveno 6 odlévacích forem (8 polovin) na zhotovování bronzových výrobků. V tomto směru tvoří spolu se západními Čechami, disponujícími srovnatelným množstvím kadlubů, protipól k severozápadním a středním Čechám, odkud pochází desítky jedinců. Dva kadluby z okresu České Budějovice spadají do starší doby bronzové (Homole a Hosty), jeden lze potom zařadit do horizontu Br A2/B1 (Skočice II, okr. Strakonice), dva do střední doby bronzové (Písek-Řeřichova cihelna, okr. Písek, a Radčice, okr. Strakonice) a jeden do horizontu Plzeň-Jíkalka Br C2-D (Bošovice I, okr. Písek). Zastoupeny jsou zde všechny kategorie materiálu kadlubů – kámen, keramika i kov. Surovina dvou kamenných exemplářů byla určena jako pískovec (Písek-Řeřichova cihelna) a  syenit (Skočice II). Z  hlediska nálezového kontextu byly tři formy nalezeny na nížinných sídlištních areálech (Hosty, Písek-Řeřichova cihelna, Rad-čice), jedna na ohrazeném výšinném sídlišti (Skočice II), jedna byla součástí depotu (Bošovice I) a jedna je ojedinělým nálezem (Homole). Na žádném z kadlubů nebyly pozorovány stopy žáru – očernání, spečení apod., ani pozůstatky po vymazání negativu speciálním materiálem (grafit aj.) zabezpečujícím nepřilnutí kovu k  formě. Z  dalších obecných charakteristik Obr. 2. Kadluby. 1 Skočice (bez měřítka; podle kadlubů lze uvést prezenci upevňovacích čepů a Blažek – Ernée – Smejtek 1998, Taf. 38:178), 2 Hosty jamek u forem z Písku-Řeřichovy cihelny (Blažek (foto M. Augustýnová), 3 Bošovice (foto M. Au– Ernée – Smejtek 1998, 191–192, Taf. 37:175– gustýnová), 4 Radčice (podle Chvojka – Michálek 176) a absenci sesazovacích značek pomáhajících 2003, obr. 18:21), 5 Homole (bez měřítka; podle ke správnému spasování obou dvou polovin Blažek – Ernée – Smejtek 1998, Taf. 38:173). Abb. 2. Gussformen. 1 Skočice (ohne Maßstab; nach formy. Blažek – Ernée – Smejtek 1998, Taf. 38:178), 2 Hosty Z  metalurgicky pozoruhodné lokality Hosty (Foto M. Augustýnová), 3 Bošovice (Foto M. Aupochází keramická forma s negativem odkazujícím gustýnová), 4 Radčice (nach Chvojka – Michálek na jazykovité hřivny či sekerky (obr. 2:2). Forma 2003, Abb. 18:21), 5 Homole (ohne Maßstab; nach mohla plnit svou funkci i jako jednodílná (Blažek Blažek – Ernée – Smejtek 1998, Taf. 38:173). 73 – Ernée – Smejtek 1998, 95–96, 191, Taf. 38:174). V Čechách existují ze starší doby bronzové další dvě jednodílné keramické formy na podobné předměty. Jedna stojící na pomezí mezi tyglíkem a kadlubem z Prahy-Vysočan (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 96–97, 173–174, Taf. 28:121) a druhá z Vraného-Čertovky, okr. Kladno (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 181, Taf. 29:144). Výjimečný výrobek bylo možno zhotovit v keramické formičce z Homole – sloužil k odlití kovové lastury srdcovky (obr. 2:5) a nemá žádné analogie z našeho území (Blažek – Ernée – Smejtek Obr. 3. Kadlub – 1 Písek-Řeřichova cihelna (bez 1998, 98, 190–191, Taf. 38:173). měřítka; podle Blažek – Ernée – Smejtek 1998, Skočický kadlub je vyroben ze syenitu, který Taf. 37:175–176). Tyglíky – 2 Milenovice IV (foto nemá v  blízkém okolí hradiště žádné výchozy, M. Augustýnová), 3 Hosty (bez měřítka). Slévačská lžíce (?) – 4 Hosty (podle Beneš 1984, obr. 7:3–4, musel tedy být dopraven z  větší vzdálenosti. tab. 11:3). Byl určen k  výrobě dýky a  dlátovitého předmětu Abb. 3. Gussform – 1 Písek-Řeřichova cihelna (ohne (obr. 2:1; Militký 1995, 687–689; Blažek – Ernée Maßstab; nach Blažek – Ernée – Smejtek 1998, Taf. – Smejtek 1998, 99, 192, Taf. 38:178). Obdobnou 37:175–176). Tiegel – 2 Milenovice IV (Foto M. dýku můžeme sledovat na kadlubu z  Prahy- Augustýnová), 3 Hosty (ohne Maßstab). Gusslöffel (?) Hostivaře (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 99, – 4 Hosty (nach Beneš 1984, Abb. 7:3–4, Tab. 11:3). 170, Taf. 24:109). Pískovcový kadlub z Písku-Řeřichovy cihelny nese negativy čtyř cvočků, pinzety a pravděpodobně jehlice či šídla (obr. 3:1). Dochovány jsou obě dvě poloviny kadlubu (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 99, 191–192, Taf. 37:175–176). Pinzeta se dala vyrobit také ve formě z Radčic, na které se dále nachází negativ neurčitelného tyčinkovitého předmětu (obr. 2:4) (Chvojka – Michálek 2003, 93, 130, obr. 18:21; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 192, Taf. 38:177). Bližší paralelu k těmto formám představuje středobronzový kadlub s negativem pinzety z Tuchlovic, okr. Kladno (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 99, 176, Taf. 30:128), vzdálenější pak až pozdněbronzový kadlub na cvočky z Lužice, okr. Most (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 72, 162, Taf. 20:91). Mezi nepříliš častý materiál, z  něhož jsou vytvořeny kadluby, patří bronz. K  několika málo českým bronzovým kadlubům se řadí exemplář z Bošovic I, který byl určen k lití sekerek s lalokovitým schůdkem (obr. 2:3). V depotu se našly obě dvě poloviny kokily (Dubský 1949, 679; Fröhlich 1970, 20–21; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 41, 190, Taf. 37:171). Kadlub byl podroben materiálové analýze na Ústavu jaderné fyziky v Řeži2. Jeho hmota je, dle použitého měření103 , tvořena bronzovou slitinou s  menší příměsí Pb, Ni, As a dále také nižšími hodnotami Bi a Sb (tab. 3). Analogické formy byly objeveny na místě ohrazeného výšinného sídlištního areálu ve Velimi, okr. Kolín, odkud jsou známy dokonce tři úplní jedinci (Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 178, Taf. 30:132). 2/ Za provedení analýz děkuji Ing. M. Fikrlemu Ph.D. a sbírkotvorným institucím za umožnění transferu předmětů. 3/ Jako analytická metoda byla zvolena rentgenová fluorescenční spektrometrie (RFA/XRF). Konkrétně se jednalo o RFA spektrometr fy. Spectro typ Midex třetí generace s Mo rtg trubicí (pracovní napětí 45 kV; proud 0,35–0,4 mA), s možností volitelné velikosti kolimátoru v krocích 0.1; 0.3; 0.5 a 2 mm. Přístroj je vybaven automatickým polohovacím stolkem a heliovým proplachovým systémem pro stanovení lehčích prvků (nebylo použito pro analyzované vzorky). Pro analýzu uvedených předmětů byly obvykle využívány kolimátory (0,1 mm a 2 mm). Kalibrace byla provedena pomocí SRM fy. MBH analytical a ČKD Praha. K vyhodnocení naměřených dat je využíván software výrobce využívající k výpočtu složení tzv. metodu fundamentálních parametrů. Proběhla dvě měření předmětu (na vnější části laloků a na sesazovacím kolíčku, které jevily nižší známky koroze), která svědčí o poměrně homogenní hmotě (sdělení M. Fikrleho). 74 Tab. 3. Výsledky RFA analýzy kovového kadlubu z Bošovic I a amorfního slitku z Hostů (u obou provedena dvě měření). Měření provedl M. Fikrle, Ústav jaderné fyziky AV ČR v Řeži. Tab. 3. Ergebnisse der RFA-Analyse einer Gussform aus Bošovice I und eines amorphen Gussstücks aus Hosty (es wurden zwei Messungen an beiden Gegenständen durchgeführt). Dyzny Keramická nákončí měchu jsou v jižních Čechách registrována na dvou starobronzových lokalitách. Z Hostů pochází větší množství (nejméně čtyři) jedinců (obr. 4:4–6; Beneš 1984, 18, obr. 7:1–2; týž 1987, 246; týž 1988, 9, 10, obr. 2:18; Břicháček 1991, 90). Tři dyzny jsou připisovány mohylovému pohřebišti Těšínov, okr. Písek (obr. 4:1–3). Jejich nálezový kontext je nejistý, mohou souviset se sídlištní komponentou. Bývají dávány do souvislosti s  metalurgií zlata (Hájek 1954, 136, 138, obr. 12:3,10; Kudrnáč 1971, 40, tab. 28:1; Beneš 1978, 57; Michálek 1981, 13, 17, obr. 5:3,10). Rozměry jihočeských dyzen nevybočují ze standardu jiných českých nákončí měchů – délka se pohybuje u nefragmentárních kusů kolem 60 mm, průměr nasazovací strany cca 40 mm, čelního otvoru 5–12 mm a nasazovacího otvoru přibližně 20 mm. Mají kónický tvar, těsto je jemné nebo středně hrubé (četné kaménky 1–2 mm), mírně slídnaté, povrch většinou hlazený nebo jemný, případně otřelý. Změna průměru průduchu je provedena vnitřním odsazením o hloubce 22–35 mm. Nasazovací strana je většinou opatřena mírným či výraznějším ovalením, ze kterého téměř bez výjimky vychází oběžné svislé rýhování. Lze uvažovat o  technologické funkci těchto znaků. Do odsazení se dala stabilně vsadit další (nedochovaná) část kombinovaného artefaktu, který mohl být následně upevněn za pomocí tohoto rýhovaného ovalení. Je otázkou, zda tyto, rozměry nevelké, dyzny byly skutečnými nákončími měchů, nebo spíše součástí určitých píšťal, kdy by byly nasazeny na konci delší foukací trubice. Tomu by mohla nasvědčovat právě vnitřní odsazení a také skutečnost, že na dyznách nejsou makroskopicky patrná žádná rezidua kovů. Povrchy, lomy a vnitřky však často nesou známky očernání a materiál se jeví tvrdě až přepáleně, kteréžto znaky pravděpodobně svědčí o jejich aktivním používání. V současnosti nelze rozhodně říci, v jaké fázi procesního metalurgického řetězce sloužily (tj. hutnění, slévání) či k  tavbě kterého kovu (eventuálně hmoty – skla?) byly využívány. Amorfní slitky V jižních Čechách jsou také evidovány různorodé amorfní slitky. Z ohrazeného výšinného sídlištního areálu ve Všemyslicích, okr. České Budějovice (Br A2/B1) bylo nedávným výzkumem vyzvednuto pět slitků (obr. 6:4), které jsou na základě RFA analýzy složeny ze slitiny mědi, arsenu a niklu (Hlásek et al. 2015, tab. 4, obr. 17). Jde pravděpodobně o Obr. 4. Dyzny. 1–3 Těšínov (1, 3: foto M. Augustýnová, 2: podle Hájek 1954, obr. 12:3), 4– 6 Hosty (foto M. Augustýnová). Abb. 4. Düsen. 1–3 Těšínov (1, 3: Foto M. Augustýnová, 2: nach Hájek 1954, Abb. 12:3), 4–6 Hosty (Foto M. Augustýnová). 75 odpadní produkt slévačství, kdy byla přetavována měď a cín v tyglíkách a jež byly dále odlévány už v  podobě bronzu do  kadlubů do tvaru vlastních výrobků (cf. Frána et al. 1997, 57). Stejné povahy jsou zřejmě slitky z  Hostů114 (tab. 3; obr. 6:5; Beneš 1988, 10). Ze sídliště v  Radčicích jsou rovněž uváděny amorfní slitky (Chvojka – Michálek 2003, 90, 94). Dále se uvádí blíže nespecifikované slitky z  ohrazeného výšinného sídlištního areálu Hradiště u Písku, okr. Písek (Br  B–C; Hrubý – Chvojka 2002, 615), výšinného sídliště v Bechyni, okr. Tábor (obr. 6:2) (Chvojka et al. 2011a, 77, tab. 1:3), a z detektorových akcí na místech pohřebních areálů v okrese České Budějovice – Kostelec (Br D – Ha A; Archeologická databáze Čech) a Opalice (doba bronzová; Chvojka – Červenka 2008, 100, 106). Struska Blíže nespecifikované a materiálově neanalyzované strusky jsou uváděny z Dívčího Kamene (Poláček 1966, 36, 53) a z hradiště Skočice struska z procesu výroby barevných kovů (Chvojka et al. 2013, 52). Jde o blíže chronologicky nezařaditelné prameny, původ z doby bronzové může být sporný. Dlátka Všechna tyčinkovitá dlátka  jsou obsažena v  depotech – zmíněny jsou zde jen ty exempláře, které jsou součástí zájmového typu depotů (viz výše). Jedno dlátko pochází z  Újezdu u Albrechtic, okr. Písek (Br C2/D) (obr. 5:1; Kytlicová 2007, 311–312, Taf. 1B:6), druhé oboustranné (obr. 5:8) a třetí z tyčinkovitého náramku z Holašovic (Ha A1) (obr. 5:7; Chvojka 2007, 267, 276, obr. 3:2, 4:17), čtvrté bylo součástí depotu z Písku II (Br D; Chvojka et al. 2011b, 28–29) a páté se nachází v nesourodém souboru z  Pasek I, okr. Písek (obr. 6:1; Richlý 1894, Tab. XXVI:26; Chvojka 2007, 276). Analogie k tyčinkovitým dlátkům cf. Kytlicová 1961, 237–244 a Chvojka 2007, 276. Tyto nástroje mohly sloužit k cizelérskému opracování a výzdobě hotových výrobků (Kytlicová 1961, 243). Pilka Dalším ojedinělým nálezem je malá kovová pilka z depotu zlomků (Br D) z Olešné, okr. Písek (Smejtek – Lutovský – Militký 2013, 239–240; Chvojka – Krajíc et al. 2014, 26). Analogii lze v Čechách nalézt pouze ve zlomkovém depotu z Rýdče, okr. Ústí n. Labem, kde byla součástí souboru dalších metalurgických pomůcek (kladívko, kovadlinka, dlátka; Kytlicová 2007, 302, Taf. 94:252), zatímco na Moravě a dále v Karpatské kotlině jsou pilky vcelku běžnou záležitostí (Salaš 2005, 61; Pančíková 2008, 120–121). Také u těchto nástrojů se uvažuje o jejich používání k cizelérským účelům a k dokončovacím pracím na výrobcích, využití také mohly najít při práci s kostmi. Stopy pilování byly rovněž snad zachyceny na plankonvexním ingotu (viz výše; Pančíková 2008, 120–121). Kladívka a kovadlinky Zvláštní pozornost si také zaslouží kladívka a kovadlinky představující v Čechách nečetné zástupce svého druhu. Dvě kladívka s tulejí a jedna lichoběžníkovitá kovadlinka s příčným otvorem a s obdélnou dráhou (obr. 5:5) tvoří součást známého depotu z Újezdu u Albrechtic, okr. Písek (Br C2/D), ve kterém byly ještě dohromady se dvěma klínovitými nástroji sloužícími zřejmě rovněž ke kovářským úkonům (obr. 5:2), dlátkem (obr. 5:1), polotovary (jehlice, drát zastrčený v  otvoru kovadlinky) a  hotovými 4/ RFA analýze byl rovněž podroben jeden slitek. Jedná se o slitinu mědi a cínu – tj. bronzovinu – s menší příměsí Pb, Ag, As a Sb (cf. Beneš 1988, 10). Popis analytické metody viz výše. 76 Obr. 5. A – Újezd II: 1 dlátko, 2 klínovité nástroje, 3 soudkovité kladívko, 4 válcovité kladívko, 5 kovadlinka (bez měřítka; podle Kytlicová 2007, Taf. 1B); B – Holašovice: 6 špičák, 7 dlátko z náramku, 8 oboustranné dlátko (bez měřítka; podle Kytlicová 2007, Taf. 21). Abb. 5. A – Újezd II: 1 Meißel, 2 keilförmige Geräte, 3 fassförmige Hämmer, 4 zylindrischer Hammer, 5 Amboss (ohne Maßstab; nach Kytlicová 2007, Taf. 1B); B – Holašovice: 6 Pickel, 7 Meißel aus einem Armband, 8 beidseitige Meißel (ohne Maßstab; nach Kytlicová 2007, Taf. 21). Obr. 6. Dlátko – 1 Paseky I (bez měřítka; podle Richlý 1894, Tab. 26:26). Amorfní slitky – 2 Bechyně (podle Chvojka et al. 2011a, tab. 1:3), 4 Všemyslice (podle Hlásek et al. 2015, obr. 17), 5 Hosty (foto M. Augustýnová). Kladívko ze sekerky – 3 Paseky I (bez měřítka; podle Richlý 1894, Tab. 25:9). Abb. 6. Meißel – 1 Paseky I (ohne Maßstab; nach Richlý 1894, Tab. 26:26). Amorphe Gussstücke – 2 Bechyně (nach Chvojka et al. 2011a, tab. 1:3), 4 Všemyslice (nach Hlásek et al. 2015, obr. 17), 5 Hosty (Foto M. Augustýnová). Hammer aus einem Beil – 3 Paseky I (ohne Maßstab; nach Richlý 1894, Tab. 25:9). 77 výrobky (sekera s  lalokovitým schůdkem, šídla, jehlice s  terčovitou hlavicí). První kladívko je soudkovitého tvaru, má kónickou tulejku kruhového nárysu a kruhovou dráhu, pod okrajem se nachází dva vývalky (obr. 5:3). Druhé válcovité kladívko se čtyřmi vývalky je opatřeno kónickou tulejkou kruhového nárysu a střechovitě oválnou dráhou (obr. 5:4; Hralová – Hrala 1971, 10, 16, 19, obr: 2:3, 4:1, 6:1; Kytlicová 2007, 311–312, Taf. 1B). Další variantu kladívek představuje nástroj z reutilizované zlomené sekery se středovými laloky (obr. 6:3) z nespolehlivého heterogenního souboru nálezů z Pasek I (Richlý 1894, 116–121, Tab. XXV:9; Hralová – Hrala 1971, 19). J. a J. Hralovi uvádějí ke kladívkům a kovadlinkám další analogie (Hralová – Hrala 1971). Závěry a východiska Z výsledků výše uvedené hierarchizace vyplývá, že z oblasti jižních Čech dosud nejsou známy žádné přímé doklady metalurgie bronzu doby bronzové. Analyzované prameny mohou při uplatnění kritického posouzení svědčit jak o této činnosti, potažmo stejně tak dobře jako o formě pouhé jejich distribuce tímto územím. Tento stav není v  rámci evropského kontinentu ničím výjimečným, k  dalším úvahám o metalurgické činnosti v daném místě musí pak přistupovat větší množství doplňujících indicií v podobě informací o množství dokladů a jejich nálezovém kontextu na určité lokalitě či v jejím okolí (cf. Kytlicová 1970, 76; Bartelheim – Niederschlag 1998, 42; Blažek – Ernée – Smejtek 1998, 34–38; Čtverák – Smejtek – Stolz 2000, 110; Harding 2000, 232–234; Smejtek 2002, 228–230; Lutovský – Smejtek et al. 2005, 487; Kytlicová 2007, 234, 241–243, 246–253; Pančíková 2008, 114; Augustýnová 2013, 5–8, 94). Zdejší metalurgický obraz je srovnatelný s obdobnou situací v severozápadních a středních Čechách (Augustýnová 2014, 13–14). Oproti severozápadním Čechám se značně pravděpodobnou možností exploatace místních výrazných rudných ložisek a „jádrové“ sídelní oblasti středních Čech, lze na základě dokladů metalurgie také podpořit komunikační roli tohoto regionu v distribuci měděného materiálu z alpské oblasti (problematika depotů, říční sítě a horských přechodů viz výše). Jihočeská ložiska barevných kovů (víceméně jen mědi) mohla být, pokud vůbec v  době bronzové byla, spíše pouze doplňkovým zdrojem surovin, který se nacházel nedaleko analyzovaným dokladům metalurgie a v jádru sídelní sítě, popřípadě v oblastech ne nedosažitelných. Přímé doklady o jejich využití však dosud nemáme k dispozici. Lokality s prameny metalurgie jsou po celou dobu bronzovou pravidelně rozloženy po makroprostoru regionu se širší vazbou na tok Vltavy. Vzhledem k nemalému množství potenciálních metalurgických lokalit (započteme-li relevantní depoty) nemusel být relativní rozsah produkce bronzu nevýrazný. Prostory vzdálenější od této severojižní osy (nad 20 km) lze prozatím označit z tohoto hlediska za periferní. Místa zvýšené koncentrace dokladů metalurgie jsou zřejmě do značné míry ovlivněna intenzitou okolní archeologické prospekce, avšak na některých zmíněných lokalitách patrně i tak probíhala rozsáhlejší metalurgická činnost. Nejvíce pramenů pochází ze starší doby bronzové, přičemž se jedná především o depoty. Dále pak s výrazným početním odstupem následuje mladší doba bronzová a za ní se řadí jen o minimálně nižší hodnoty střední doba bronzová. Naproti tomu je zde přítomno nepatrné množství pramenů zařaditelných do pozdní doby bronzové. Nemálo z nich je také chronologicky nespecifikovatelných. Po uplatnění kritického pohledu na prameny, jsou všechny zastoupené horizonty doby bronzové (jen zcela absentuje pozdní doba bronzová) početně vyrovnané. Také se v tomto regionu neukazuje výhradní fixace dokladů metalurgie na exponované lokality ani na jiné předpokládanou funkcí obdobné lokality. Pokud nebudeme uplatňovat hierarchizaci výpovědi dat, exponované sídlištní areály mírně převládají (rozdíl v množství je však statisticky nevýznamný), v případě jejího použití se situace obrátí ve  prospěch nížinných sídlištních areálů (s obdobnou sílou dat). Stejně tak je s  těmito oběma variantami srovnatelné zastoupení dalších komponent – pohřebních kontextů, u kterých však není vždy jisté, zda dotyčné artefakty nebyly součástí spíše sídlištních areálů a/nebo depotů. 78 Situaci lze shrnout v tom smyslu, že přes obecně problematicky uchopitelné doklady metalurgie nasvědčuje existence analyzovaných indicií přítomnosti metalurgických činností v jižních Čechách, a to o něco intenzivnější než v  některých jiných oblastech Čech – tj. západních či východních (cf. Augustýnová 2014). Toto platí především pro starší dobu bronzovou, úplným opakem je pak pozdní doba bronzová, která se projevuje téměř úplnou absencí dokladů metalurgie (stejně tak jako jsou zde obecně nižší známky osídlení – viz výše). Srovnatelné trendy mezi jednotlivými českými regiony se pak týkají využívání typů sídlištních areálů a vztahu k sídelní síti a ložiskům surovin (cf. Augustýnová 2014). V  této oblasti nebyla v  současnosti potvrzena vazba metalurgického systému na její výlučné organizační zajištění elitou – doklady metalurgie se nenachází výhradně v rámci (většiny) exponovaných lokalit (lze samozřejmě připustit variabilní úlohu těchto areálů). Tato interpretace je ale značnou měrou závislá na hypotéze o spjatosti metalurgie s výšinnými sídlištními areály – tj. areály s předpokládanou přítomností elit, jakožto „organizátorů a kontrolorů“ výroby a distribuce suroviny, polotovarů a výrobků a sídla metalurgických specialistů. O přítomnosti elit by měly svědčit importy, speciální architektura a artefakty považované za odznaky moci (cf. Earle 2002, 43–69; Krause 2002, 49–50; Kienlin 2007, 13; Bartelheim 2009, 2–8; Kienlin – Stöllner 2009, 88). Tento koncept se dosud přinejmenším v jižních Čechách nepotvrdil – exponované polohy vykazují v nálezovém souboru stejnou charakteristiku jako běžná nížinná sídliště (Havlice – Hrubý 2002, 48; Hrubý – Chvojka 2002, 600, 611–612; cf. Smrž 1995a, 74; týž 1995b, 566). Poněkud vymykat se může jen Dívčí Kámen – nálezy dýček s organickou rukojetí, importy nákrčníkovité hřivny, růžicovitého nápažníku, jantarových korálků (Poláček 1966, 6, 13, 21, 27-28, 53, obr. VIII; Havlice – Hrubý 2002, 48, Abb. 15–16), či Hradec u Dobřejovic – dýčka s organickou rukojetí, importy nákrčníkovité hřivny (?), hrotu kopí a dlátka s tulejkou (Chvojka – John – Šálková 2008, 63, 66-69, obr. 5:4, 7–8, 6:1). O tom, do jaké míry mohou tyto artefakty reprezentovat elitu, lze diskutovat. Také doklady metalurgie z těchto lokalit jsou víceméně sporé. Na druhou stranu ani z nížinného typu areálů obecně dosud nepochází doklady elitního prostředí. Výjimku snad mohou tvořit specifické Hosty považované za výrobně-distribuční centrum (importy jantaru, tzv. Brotlaibidolu, nášivek, skleněných korálků, keramických tvarů, silicitové dýky, předpokládané ohrazení příkopem; Beneš 1984, obr. 9–11; týž 1988, 10–11, obr. 2:20, 3, 4, 15; Břicháček 1991, 91, 93, fig. 3; Havlice 2000, 59–63), eventuálně Radčice s tzv. Brotlaibidoly, fragmentem rukojeti meče či dýky a příkopem nejasného účelu (Chvojka – Michálek 2003, 89–96, 102–103, 123, 126, 128, 147, obr. 4, 4A, 6–9, 16–17, 30:1). Limitačním faktorem je také méně rozsáhlý terénní výzkum exponovaných areálů oproti nížinným sídlištím (Hrubý – Chvojka 2002, 599, 611–612; Chvojka 2009, 120, 138, 144–145; cf. Smrž 1995a, 75). S  touto skutečností nutně souvisí mnohdy problematické určení, zda byly tyto lokality v posuzovanou dobu ohrazeny (cf. Smrž 1991, 63; Havlice – Hrubý 2002, 48; Hrubý – Chvojka 2002, 582, 584, 591–595). Vzhledem k torzovitosti tohoto poznání je tedy pracováno s kategorií „exponované lokality“, kdy bezpochyby dochází k  jistému zjednodušení této nepříznivé situace. Při rozvíjení interpretačních úvah je také nutno si uvědomit, že vždy existuje nepoměr mezi množstvím nížinných a exponovaných lokalit ve prospěch těch prvních. Také je třeba podotknout, že všechny analyzované lokality jsou polykulturní (vyjma hradiště Všemyslice), což může hrát určitou roli při vyhodnocení chronologicky necitlivých dokladů metalurgie. Archeologický obraz nasvědčuje přítomnosti několika míst s  pravděpodobně rozsáhlejší metalurgickou činností, zároveň se zde nachází řada dalších lokalit s drobnými indiciemi výroby, které by nemusely vypovídat o naprosté centralizaci systému. Při testování modelu modifikovaných metalurgických center bylo dosaženo těchto výsledků: 1) Nebyly identifikovány žádné lokality s přítomností primárních pramenů. 2) V  regionu se nachází několik lokalit s  početnějšími doklady metalurgie reprezentující jeden horizont doby bronzové – ve starší době bronzové jsou to sídliště v  Hostech a výšinné sídliště na 79 Dívčím Kameni, ve střední době bronzové sídliště v Radčicích. 3) Nebyla vyčleněna žádná lokalita s méně početnými prameny z více časových horizontů. 4) V krajině jižních Čech je patrná existence vícero souborů lokalit s méně početnými prameny metalurgie, které tvoří určité mikroregiony (viz výše): okolí Hostů; okolí Písku; okolí Radčic; Paseky – Albrechtice n. Vlt. – Újezd; okolí Českého Krumlova; okolí Křenovic; Nuzice – Hradec u Nuzic – Bechyně; okolí Opalic; Havalda – Chvalšiny I, II. 5) Je zde přítomna řada dalších lokalit s nepočetnými doklady metalurgie. Na základě těchto získaných výsledků se lze spíše přiklonit k hypotéze zastávající možnost (!), že ne každý z metalurgů byl čirý specialista působící pod ochranou elit (cf. Rowlands 1971; Budd – Taylor 1995, 134–138). Metalurgické operace mohly být sezonní nebo doplňkovou činností k  převažující zemědělské subsistenci (nížinných sídlišť) (cf. Krause 2002, 49, 55; Bartelheim 2009, 2–3, 5, 8–9; Kienlin – Stöllner 2009, 82, 88–89; Earle – Kristiansen /eds./ 2010, 132), nebo mohly být vykonávány i pravidelně (?). Dalším potenciálním východiskem je určitá forma mobility metalurgů (cf. Rowlands 1971, 214; Neipert 2006; Kienlin 2007, 18).512 Literatura a prameny Augustýnová, M. 2013: Doklady metalurgie bronzu doby bronzové v Čechách a jejich informační potenciál. Rukopis diplomové práce. FF ZČU Plzeň. - 2014: Metallurgical Landscape of the Bronze Age in Bohemia. In: Krištuf, P. – Novák, D. – Tóth, P. – Vokounová Franzeová, D. (eds.), Student Archaeology in Europe 2014. Conference Proccedings of the Student Session of the 19th Annual Meeting of the European Association of Archaeologist in Pilsen and 5th Student Conference „The Landscape in the Past, the Past in the Landscape“. Plzeň, 12–19. - 2015: Hortfunde als Belege der Metallurgie? Ihr Einfluss auf das Gesamtbild. In: Fines Transire 24. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen/ Oberösterreich. 24. Treffen in Bechyně 18.–21. 6. 2014. Rahden/ Westf., 143–148. Bartelheim, M. 1998: Studien zur böhmischen Aunjetitzer Kultur. Chronologische und chorologische Untersuchungen – Teil 1, 2. Bonn. - 2009: Elites and Metals in the Central European Early Bronze Age. In: Kienlin, T. L. – Roberts, B. W. (eds.), Metals and Societies. Studies in honour of Barbara S. Ottaway, Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 169. Bonn, 1–13. Bartelheim, M. – Niederschlag, E. 1998: Untersuchungen zur Buntmetallurgie, insbesondere des Kupfers und Zinns, im sächsisch-böhmische Erzgebirge und dessen Umland, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 40, 8–87. Bath-Bílková, B. 1973: K problému původu hřiven, Památky archeologické 64/1, 24–41. Beneš, A. 1970: K pravěkému osídlení Krušných hor. In: Majer, J. (ed.), Cín v dějinách vědy, techniky a umění. Rozpravy Národního technického muzea v Praze 43. Praha 70, 87–96. - 1978: Poznámky k počátkům těžby a využívání tuhy a zlata podle archeologických nálezů v jižních Čechách, Studie z dějin hornictví 8. Rozpravy Národního technického muzea v Praze 70, 53–83. - 1984: Pravěká osada z doby bronzové na soutoku Lužnice a Vltavy. Předstihový archeologický výzkum v Hostech 1981–1983. Týn nad Vltavou. - 1987: Vorgriffsgrabungen auf der frühbronzezeitlichen Siedlung bei Hosty, Südböhmen. In:  Černá, E. (ed.), Archäologische Rettungstätigkeit in den Braunkohlengebieten und  die  Problematik der Siedlungsgeschichtlichen Forschung. Internationales Symposium Most 7. –11. April 1986. Praha, 245– 250. - 1988: Sídliště ze starší doby bronzové u Hostů, České Budějovice (Zpráva o předstihovém výzkumu za léta 1981–1985), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 5, 7–26. 5/ Tato studie je výstupem z projektu SGS-2015-034 „Krajina jako archeologický pramen: moderní výzkum nemovitých archeologických památek“. 80 Beneš, A. – Kytlicová, O. 1991: Der Depotfund aus Temešvár, Památky archeologické 82/1, 48–93. Beneš, J. – Chvojka, O. 2008: Střípky zmizelých věků. Z  nových archeologických poznatků o pravěku Bechyňska. Katalog k výstavě. Bechyně. Blažek, J. – Ernée, M. – Smejtek, L. 1998: Die bronzezeitlichen Gussformen in Nordwestböhmen. Most. Bouzek, J. 2004: Nadregionální systém váhových jednotek doby bronzové a přechod k lokálním systémům na počátku doby železné, Archeologické rozhledy 56, 297–309. Bouzek, J. – Koutecký, D. – Neustupný, E. 1966: The Knovíz Settlement of North-west Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 10. Pragae. Břicháček, P. 1991: Hosty (District of České Budějovice) – An Enclosed Settlement of the Early Bronze Age. In: Archaeology in Bohemia 1986–1990. Praha, 90–94. Budd, P. – Taylor, T. 1995: The faerie smith meets the bronze industry: magic versus science in the  interpretation of prehistoric metal-making, World Archaeology 27/1, 133–143. Cierny, J. 2008: Prähistorische Kupferproduktion in den südlichen Alpen – Region Trentino Orientale, Der Anschnitt – Beiheft 22. Costin, C. 1991: Craft Specialization: Issues in Defining, Documenting, and Explaining the Organization of Production, Archaeological Method and Theory 3, 1–56. Červinka, I. L. 1935: Kamenné nástroje s vrubem, Příroda 28/1, 54–56. Čtverák, V. – Smejtek, L. – Stolz, D. 2000: Nové kadluby na odlévání srpů z Hořovicka, Archeologie ve středních Čechách 4, 105–117. Dreslerová, D. – Kočár, P. – Chuman, T. 2016: Pravěké osídlení, půdy a zemědělské strategie, Archeologické rozhledy 68, 19–46. Dubský, B. 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná. Earle, T. 2002: Bronze Age Economics – The Beginnings of Political Economies. Cambridge. Earle, T. – Kristiansen, K. (eds.) 2010: Organising the Bronze Age. The Mediterranean, Central Europe and Scandinavia Compared. Cambridge. Eibner, C. 1992: Der Kupferbergbau in den österreichischen Alpen in der Urzeit, Archäologie Österreichs 3/1, 12–16. Eisner, J. 1922–1923: Jihočeské mohyly, Památky archeologické 33, 1–37, 193–231. Frána, J. – Jiráň, L. – Maštalka, A. – Moucha, V. 1995: Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of element composition. Památky archeologické – Supplementum 3. Praha. Frána, J. – Jiráň, L. – Moucha, V. – Sankot, P. 1997: Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of element composition II, Památky archeologické – Supplementum 8. Praha. Frána, J. – Chvojka, O. – Fikrle, M. 2009: Analýzy obsahu chemických prvků nových depotů surové mědi z jižních Čech. Příspěvek k metalurgii starší doby bronzové, Památky archeologické 100, 91–118. Fröhlich, J. 1970: Bronzový depot z Bošovic u Písku, Výběr 7/4, 20–21. - 1997: Písecko v zrcadle archeologie. Písek. - 1999: K otázce šumavských komunikací v mladší době bronzové, Zlatá stezka (Sborník Prachatického muzea) 6, 267–270. - 2006: Zlato na Otavě. Písek. - 2007: Problematika depotů únětických hřiven nalezených při regulaci Blanice, Archeologie ve středních Čechách 11, 227–234. - 2015: Polykulturní lokalita u Tuklek na Písecku, Archeologie ve středních Čechách 19, 83–87. Fröhlich, J. et al. 2005: Fröhlich, J. – Chvojka, O. – Jiřík, J. – Michálek, J. – Parkman, M., Nové nálezy bronzových předmětů z doby bronzové v jižních Čechách, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 18, 5–20. Fröhlich, J. et al. 2016: Fröhlich, J. – Chvojka, O. – John, J. – Šálková, T., Kovové depoty z doby bronzové v zázemí hradiště u Chřešťovic na Písecku, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 29 (v tomto svazku). Fröhlich, J. – Chvojka, O. – Jiřík, J. 2010: Nové ojedinělé nálezy kovových předmětů z  doby bronzové v jižních Čechách, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 73–90. Fröhlich, J. – Jiřík, J. 2007: Tři depoty z doby bronzové objevené roku 2007 v povodí dolního toku Blanice. In: Chvojka, O. – Krajíc, R. (eds.), Archeologie na pomezí. Sborník příspěvků ze semináře, České Budějovice 8. 11. 2007. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4, České 81 Budějovice, 187–197. Fröhlich, J. – Koppová, E. 1992: Depot žeber u Držova, okr. Písek, Muzejní a vlastivědná práce – Časopis Společnosti přátel starožitností 30/1, 35–37. Furmánek, V. 1973: K některým společenskoekonomickým problémům doby bronzové, Slovenská archeológia 21/2, 401–408. Goldenberg, G. et al. 2011: Prähistorischer Kupfererzbergbau im Maukental bei Radfeld/Brixlegg. In: Goldenberg, G. – Töchterle, U. – Oeggl, K. – Krenn-Leeb, A. (eds.), Forschungsprogramm HiMAT. Neues zur Bergbaugeschichte der Ostalpen, Archäologie Österreichs Spezial 4, 61–110. Hájek, L. 1954: Jižní Čechy ve starší době bronzové, Památky archeologické 45, 115–192. Hájek, L. – Moucha, V. 1985: Nálezy ze Zámků u Bohnic v Národním muzeu v Praze II, Archaeologica Pragensia 6, 5–76. Harding, A. F. 2000: European Societies in the Bronze Age. Cambridge. Havlice, J. 2000: Kontakty jižních Čech a středního Podunají ve starší době bronzové. Rukopis diplomové práce. FF UK Praha. Havlice, J. – Hrubý, P. 2002: Betrachtungen über die Burgwälle und Höhensiedlungen am Ende der  Frühbronzezeit in Südböhmen. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen, 11. Treffen 20. bis 23. Juni 2001 in Obernzell. Rahden/Westf., 42–61. Hlásek, D. et al. 2015: Hlásek, D. – Houfková, P. – John, J. – Novák, J. – Šálková, T., Všemyslice – Kozí vrch. Nové poznatky o hradišti z počátku střední doby bronzové, výsledky multidisciplinárního výzkumu, Archeologie v západních Čechách 9, 96–121. Hralová, J. – Hrala, J. 1971: Hromadný nález bronzů z Březovic u Chrudimi (S úvahou o mlado- a pozdně bronzových kladivech), Archeologické rozhledy 23, 3–26, 113–114. Hrubý, P. – Chvojka, O. 2002: Výšinné lokality mladší a pozdní doby bronzové v  jižních Čechách, Archeologické rozhledy 54, 582–624. Hrubý, P. et al. 2006: Hrubý, P. – Jaroš, Z. – Kočár, P. – Malý, K. – Mihályiová, J. – Militký, J. – Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy, Památky archeologické 97, 171–264. Chvojka, O. 1999: Užití grafitu v jihočeské knovízské kultuře, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 12, 7–17. - 2001: Mittleres und unteres Flussgebiet der Otava. Jung- und Spätbronzezeit in Südböhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 25. Praha. - 2004: Současný stav poznání doby popelnicových polí v jižních Čechách, Archeologické rozhledy 56, 59–87. - 2007: Hromadný nález bronzových předmětů z Holašovic na Českobudějovicku, Pravěk NŘ 15/2005, 263–297. - 2009: Jižní Čechy v mladší a pozdní době bronzové. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/ Pragensesque 6. Brno. - 2010: Postavení jižních Čech v  rámci středoevropských kultur popelnicových polí. In:  Furmánek, V. – Miroššayová, E. (eds.), Zborník referátov z X. medzinárodnej konferencie „Popolnicové polia a doba halštatská“ v Košicích 16.–19. septembra 2008. Nitra, 117–138. - 2015a: Možnosti rekonstrukce dálkových komunikací i lokálních stezek v  době bronzové v  jižních Čechách. In: Zlatá stezka – Supplementum 1. Sborník příspěvků z  konference o výzkumu starých komunikací. Prachatice 9. –11. 6. 2010. Prachatice, 115–127. - 2015b: Bronzezeitliche Metallhortfunde in Südböhmen. Aktueller Forschungsstand. In: Fines Transire 24. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen/ Oberösterreich. 24. Treffen in Bechyně 18.–21. 6. 2014. Rahden/ Westf., 49–65. Chvojka, O. et al. 2009: Chvojka, O. – Frána, J. – John, J. – Menšík, P., Dva depoty ze starší doby bronzové v areálu mohylového pohřebiště u Nové Vsi (okr. Český Krumlov), Archeologické rozhledy 61, 607– 636. Chvojka, O. et al. 2010: Chvojka, O. – John, J. – Menšík, P. – Frána, J. – Křivánek, R., Hradec u Nuzic (okr. České Budějovice). Hradiště na soutoku Lužnice a Židovy strouhy, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 53–71. Chvojka, O. et al. 2011a: Osídlení z doby bronzové v povodí říčky Smutné v jižních Čechách. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 8. České Budějovice. Chvojka, O. et al. 2011b: Chvojka, O. – Frána, J. – Fröhlich, J. – Jiřík, J. – Korený, R. – Krajíc, R. – Račák, J., 82 Poklady doby bronzové. Nejnovější archeologické nálezy z jižních Čech. České Budějovice. Chvojka, O. et al. 2013: Chvojka, O. – John, J. – Janovský, M. – Michálek, J., Pravěké hradiště u Skočic (okr. Strakonice), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 26, 25–76. Chvojka, O. – Červenka, E. 2008: Nové pravěké nálezy z okolí Českého Krumlova, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 21, 97–113. Chvojka, O. – Fröhlich, J. 2013: Ojedinělé nálezy kovových předmětů z  doby bronzové, dokumentované v jižních Čechách v letech 2010–2012, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 26, 77–112. Chvojka, O. – Havlice, J. 2009: Měděná žebra starší doby bronzové v jižních Čechách, Památky archeologické 100, 43–90. Chvojka, O. – Jiráň, L. 2013: Bronzezeitliche Hortfunde in Böhmen und ihre Beziehungen zu Fließgewässern. In: Fines Transire 22. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen/ Oberösterreich, 22. Treffen 20. bis 23. Juni 2012 in Attersee – Mondsee. Rahden/Westf., 237–244. Chvojka, O. – John, J. – Šálková, T. 2008: Hradec u Dobřejovic (okr. České Budějovice). Hradiště ze starší doby bronzové, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 21, 59–77. Chvojka, O. – Krajíc, R. et al. 2014: Poklady, depoty, obětiny… Jihočeské depoty od doby bronzové do novověku. České Budějovice. Chvojka, O. – Menšík, P. 2014: Nové nálezy žeber ze starší doby bronzové z jižních Čech, Studia archaeologica Brunensia 19/1, 95–111. Chvojka, O. – Michálek, J. 2003: Sídliště ze střední doby bronzové u Radčic-Vodňan, okres Strakonice. Výzkumy na stavbě silničního obchvatu v letech 1994–1996, Památky archeologické 94, 83–160. Jiráň, L. 1995: Produkce bronzových nožů v  Čechách. Příspěvek k  problematice specializované výroby, Archeologické rozhledy 47/4, 587–595. - 2000: Die Frage nach den Rohstoffquellen der urnenfelderzeitlichen Bronzeproduktion in  Böhmen. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen, 9. Treffen, 23. bis 26. Juni 1999 in Neukirchen b. Hl. Blut, Rahden/Westf., 61–67. Jiráň, L. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 5. Doba bronzová. Praha. Jockenhövel, A. 1974: Zu befestigten Siedlungen der Urnenfelderzeit aus Süddeutschland, Fundberichte aus Hessen 14, 19–62. - 1986: Struktur und Organisation der Metallverarbeitung in urnenfelderzeitlichen Siedlungen Süddeutschlands, Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam 20, 213– 234. Kienlin, T. L. 2007: Von den Schmieden der Beile: Zu Verbreitung und Angleichung metallurgischen Wissens im Verlauf der Frühbronzezeit, Praehistorische Zeitschrift 82/1, 1–22. Kienlin, T. L. – Stöllner, T. 2009: Singen Copper, Alpine Settlement and Early Bronze Age Mining: Is There a Need for Elites and Strongholds?. In: Kienlin, T. L. – Roberts, B. W. (eds.), Metals and Societies. Studies in honour of Barbara S. Ottaway. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 169. Bonn, 67–104. Koutecký, D. – Bouzek, J. 2010: Vikletice – Siedlung der Štítary-Kultur in Nordwestböhmen. Most. Krajíc, R. et al. 2014: Krajíc, R. – Chvojka, O. – Frána, J. – Fikrle, M. – Hradil, D. – Hradilová, J., Depot měděných žeber ze starší doby bronzové z Bernartic (okr. Písek), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27, 21–50. Kratochvíl, J. 1957–1966: Topografická mineralogie Čech I, III–VIII. Praha. Krause, R. 2002: Sozialstrukturen und Hierarchien. Überlegungen zur frühbronzezeitlichen Metallurgiekette im süddeutschen Alpenvorland. In: Müller, J. (ed.), Vom Endneolithikum zur Frühbronzezeit: Muster sozial Wandels?, Tagung Bamberg 14.–16. Juni 2001. Bonn, 45–59. - 2008: Bronze Age Hillforts in the Alps. In: Czebreszuk, J. – Kadrow, S. – Müller, J. (eds.), Defensive Structures from Central Europe to the Aegean in the 3rd and 2nd Millenium BC. Poznań – Bonn, 65–84. - 2009: Bronze Age Copper Production in the Alps: Organisation and Social Hierarchies in  Mining Communities. In: Kienlin, T. L. – Roberts, B. W. (eds.), Metals and Societies. Studies in honour of Barbara S. Ottaway 169. Bonn, 47–66. Kubů, F. – Zavřel, P. 1998: Terénní průzkum starých komunikací na příkladu Zlaté stezky, Archaeologia historica 23, 35–57. Kudrnáč, J. 1971: Zlato v Pootaví. Písek. 83 - 1999: Montánní archeologie a geologie, Archeologické rozhledy 51/1, 168–172. Kytlicová, O. 1961: Význam dlátek v hromadných nálezech bronzů, Památky archeologické 52/1, 237–244. - 1970: Význam bronzu v životě člověka mladší a pozdní doby bronzové. In: Majer, J. (ed.), Cín v dějinách vědy, techniky a umění, Rozpravy Národního technického muzea v Praze 43. Praha, 73–84. - 1982: Bronzemetallurgie in Böhmen in der Jung- und Spätbronzezeit, Archeologia Polski 27/2, 383–393. - 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX/12. Stuttgart. Lutovský, M. – Smejtek, L. et al. 2005: Pravěká Praha. Praha. Michálek, J. 1977: Mlaty (palice) s oběžným žlábkem ze starší doby bronzové, Výběr 14, 261–262. - 1981: Mohylová pohřebiště v  těšínovském polesí u Protivína. In: Výzkumy v  Čechách 1975 – Supplementum. Praha, 11–25. - 1997: Bemerkungen zur vor- und frühgeschichtlichen Besiedlung jenseits und diesseits des Böhmerwaldes. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen. 6. Treffen 12. bis 15. Juni 1996 in Hluboká nad Vltavou. Espelkamp, 130–153. - 2002: Sídliště z pozdní doby bronzové (HB) s kultovním areálem (?) ze Strakonic v jižních Čechách, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 15, 55–87. Militký, J. 1989: Radětice, okr. Tábor, Výzkumy v Čechách 1986–1987, 163–164. - 1995: Odlévací forma z doby bronzové ze Skočic, okr. Strakonice, Archeologické rozhledy 47/4, 687– 689. Moucha, V. 2005: Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen. Praha. Neustupný, J. 1939: Únětická závaží a sekeromlaty se žlábkem, Památky archeologické 41, 122–125. Nováček, K. 2001: Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém: bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů, Archeologické rozhledy 53/2, 279–309. Ottaway, B. S. 1994: Prähistorische Archäometallurgie. Espelkamp. Pančíková, Z. 2008: Metalurgia v období popolnicových polí na Slovensku, Památky archeologické 99/1, 93–160. Parkman, M. 2004: Doba bronzová na Prachaticku. In: Popelnicová pole a doba halštatská. Příspěvky z  VIII. konference, České Budějovice 22.–24. 9. 2004. Archeologické výzkumy v  jižních Čechách – Supplementum 1. České Budějovice, 413–428. Pleiner, R. – Rybová, A. (eds.) 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha. Podborský, V. 1974: Na okraj výroby bronzových předmětů staršího metalika na Moravě. In: Wiegandová, L. (ed.), Archeologický sborník. Ostrava, 66–78. Poláček, J. 1966: Dívčí Kámen – hradiště z doby bronzové. České Budějovice. René, M. 1990: Geologie rudních ložisek. Praha. Richlý, H. 1894: Die Bronzezeit in Böhmen. Wien. Rowlands, M. J. 1971: The Archaeological Interpretation of Prehistoric Metalworking, World Archaeology 3/2. Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu, Památky archeologické 74, 35–95. Salaš, M. 1985: Metalurgická výroba na výšinném sídlišti z doby bronzové u Blučiny, Časopis Moravského muzea – vědy společenské 70, 37–56. - 1995: Bemerkungen zur Organisation der urnenfelderzeitlichen Metallverarbeitung unter Berücksichtigung des mitteldonauländischen Kulturkreises in Mähren, Archeologické rozhledy 47, 569–586. - 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku I. Brno. Sellet, F. 1993: Chaine Operatoire: The Concept and its Applications, Lithic Technology 18/1–2, 106–112. Shennan, S. J. 1995: Bronze Age copper producers of the Eastern Alps. Excavations at St. Veit-Klinglberg. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 27. Bonn. Schránil, J. 1921: Studie o vzniku kultury bronzové v Čechách. Praha. - 1928: Die Vorgeschichte Böhmens und Mährens. Berlin – Leipzig. Slabina, M. – Smejtek, L. 2005: Měděná surovina z Plešivce, Archeologie ve středních Čechách 9/1, 243– 246. Smejtek, L. 1994: Neznámé doklady zpracování bronzu z Dobříšska, Podbrdsko 1, 9–16. - 1998: Nálezy surového grafitu při výzkumu mladobronzového osídlení mikroregionu Hříměždického potoka na Příbramsku v letech 1987–90, Archeologie ve středních Čechách 2, 103–108. - 2002: Slévání bronzu na knovízském sídlišti v Kněževsi u Prahy, Archeologie ve středních Čechách 6, 227–239. 84 - 2011: Osídlení z doby bronzové v Kněževsi u Prahy. 1. Text. Praha. Smejtek, L. – Lutovský, M. – Militký, J. 2013: Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách. Praha. Smrž, Z. 1991: Výšinné lokality mladší doby kamenné až raného středověku v severozápadních Čechách. Pokus o sídelně historické hodnocení, Archeologické rozhledy 43, 63–89. - 1995a: Höhenlokalitäten der Knovízer Kultur in NW-Böhmen, Památky archeologické 86/1, 38–80. - 1995b: Vztahy obytných a výrobních areálů v  mikroregionech Lužického potoka a Hutné na Chomutovsku a na výšinných lokalitách knovízské kultury v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 47, 565–568. Smrž, Z. – Mladý, F. 1979: Výšinné sídliště knovízské kultury na vrchu Špičák u Mikulovic (okr. Chomutov), Archeologické rozhledy 31/1, 27–53, 119. Stöllner, T. 2003: Mining and Economy – A Discussion of Spatial Organisations and Structures of Early Raw Material Exploitation. In: Stöllner, T. – Körlin, G. – Steffens, G. – Cierny, J. (eds.), Man and Mining. Studies in honour of Gerd Weisgerber. Der Anschnitt – Beiheft 16. Bochum, 415–446. - 2014: Methods of Mininig Archaeology (Montanarchäologie). In: Roberts, B. W. –Thornton, C. P. (eds.), Archaeometallurgy in Global Perspective. New York, 133–159. Stöllner, T. et al. 2010: Ein Nassaufbereitungskasten vom Troiboden – Interdisziplinäre Erforschung des bronzezeitlichen Montanwesens am Mitterberg (Land Salzburg, Österreich), Jahrbuch des RömischGermanischen Zentralmuseums 57, 1–32. Tihelka, K. 1966: Únětický kamenný sekeromlat se žlábkem z Nesovic, okr. Vyškov, a jiné podobné kamenné nástroje z Moravy, Památky archeologické 57/2, 689–694. Točík, A. – Bublová, H. 1985: Príspevok k výskumu zaniknutej ťažby medi na Slovensku, Študijné zvesti AÚ SAV 21, 47–135. Tuček, K. 1970: Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951–65. Praha. Turek, J. – Daněček, V. 2000: Únětické sekeromlaty se sedlovitým žlábkem v Čechách. Kamenné symboly v době bronzu?, Pravěk NŘ 10, 251–260. Žebrák, P. 1991: Výzkum ve Španí Dolině-Piescích a problémy pravěké těžby mědi na Slovensku, Studie z dějin hornictví 21. Rozpravy Národního technického muzea v Praze 122, 29–47. Markéta Augustýnová: Metallurgische Landschaft? Belege für bronzezeitliche Metallurgie in Südböhmen. Dieser Beitrag beschäftigt sich mit der gegenwärtigen Quellenlage zur Metallurgie der Bronzezeit Südböhmens. Mithilfe der Synthese aller zugänglichen Quellen stellt er die formellen und räumlichen Eigenschaften der einzelnen Nachweise dar und versucht einige theoretische Fragen zu beantworten. Dazu zählen Antworten auf den Umfang der metallurgischen Aktivitäten, Peripherie-, Zentral- und Spezialherstellungstendenzen, Bindung zu potenziellen Rohmaterialquellen, Platzierung in der Besiedlungsstruktur, Typen der Siedlungsareale und dadurch auf mögliche Organisation der Metallurgie durch die Eliten. Bestandteile des Artikels bilden die Geschichte der lokalen Forschung, theoretische Fragen, Methodik, Analyse der Hinweise auf Bronzemetallurgie, Korrelation zu Buntmetalllagerstätten sowie Beziehung zum Siedlungsnetz. Eine vergleichbare Arbeit gibt es für dieses Gebiet bisher noch nicht. Es stehen nur Teilstudien über einiger Artefakte wie Gussformen, Rillensteine oder Hämmer sowie des Hortfund-Phänomens oder der Handelswege zur Verfügung. Die untersuchten Objekte wurden vorwiegend während des 20. und 21. Jhs. entdeckt. In Südböhmen gibt es insgesamt 122 Fundstellen mit potenziellen Hinweisen auf Metallurgie. Hierzu zählen Pickel, Rillensteine, Tiegel, Gusslöffel, Düsen, Gussformen, amorphe Gussstücke, Halbfabrikate, Ringbarren, Spangenbarren, Brucherzhorte, Schlacke, Hämmer, Ambosse, Meißel und Sägen. Sie stellen aber nur die Sekundär- und Tertiärbelege auf der Suche nach Orten mit metallurgischen Aktivitäten dar, ein primärer Beleg ließ sich nicht nachweisen. Die kritische Überprüfung des Fundbestandes ließ nur 15 Plätze übrig, die zur weiteren Behandlung geeignet waren. Die Mehrheit dieser Fundstellen ist in die Frühbronzezeit und in die ältere Urnenfelderzeit zu datieren, wobei die beiden Horizonte quantitativ fast identisch sind. Es handelt sich sowohl um Burgwälle, Flachland- und Höhensiedlungen als auch vielleicht um Gräberfelder oder Einzelfunde. Am häufigsten kommen sie in den – vorwiegend frühbronzezeitlichen – Hortfunden vor. Die Zahl der Siedlungskontexte, d. h. der Flachlandsiedlungen und exponierten Siedlungen, ist vor und nach der methodischen Bearbeitung 85 fast identisch. Die räumlichen Analysen zeigen, dass sich die Fundstellen der Frühbronzezeit regelmäßig in einem Nord-Süd verlaufenden Streifen entlang der Vltava/Moldau, der eine Breite von 20 km nicht überschreitet, erstrecken. Fundstellen der Mittelbronze- und Urnenfelderzeit konzentrieren sich eher im nördlichen Teil der Region und sind gleichmäßig in die Mitte des Siedlungsnetzes eingegliedert. Bei der Korrelation mit den Rohstoffquellen wurden 72 potenzielle Vorkommen von Kupfererz und ein bis zwei Vorkommen von Zinnerz räumlich analysiert. Sie spielten vielleicht nur eine zusätzliche Rolle in Verbindung mit den anderen metallreichen Lagerstätten. In der Nähe einiger Lagerstätten gibt es sowohl Besiedlung als auch die Nachweise für Metallurgie. Nähere Beziehungen zu potenziellen metallurgischen Fundstellen sind in der Umgebung von Písek, České Budějovice und Český Krumlov nachgewiesen. Außerdem wurden Fundstellen oder Mikroregionen mit höheren Konzentrationen von Belegen für Metallurgie festgestellt. Es handelt sich um die frühbronzezeitliche Flachlandsiedlung Hosty und die gleichzeitige exponierte Siedlung Dívčí Kámen sowie um die mittelbronzezeitliche Flachlandsiedlung Radčice. An diesen Plätzen fanden jeweils umfangreiche Grabungen statt. Mikroregionen mit Belegen für nur einen bronzezeitlichen Horizont – in diesem Fall der Frühbronzezeit – bilden die Umgebung von Písek und Havalda-Chvalšiny I, II, unterschiedliche chronologische Horizonte begegnen in der Umgebung von Hosty, Písek, Radčice, Paseky-Albrechtice n. Vlt.-Újezd, Český Krumlov, Křenovice, Nuzice-Hradec u Nuzic-Bechyně und Opalice. An fast allen Plätzen wurden Aktivitäten mehrerer vorgeschichtlicher Perioden oder des Mittelalters registriert, weshalb die Belege für Metallurgie chronologisch nicht zugeordnet werden können. Aufgrund der gewonnenen Daten lässt sich feststellen, dass in Südböhmen sicher mit Metallurgie zu rechnen ist, vor allem in einigen der oben genannten Gebiete, deren Umfang konnte nicht unbedeutend gewesen sein kann. Die Region spielte wahrscheinlich eine wichtige Rolle im Verteilungssystem der aus dem alpinen Bereich stammenden Rohstoffe. Hinweise auf eine Beteiligung der Eliten an Handel und Produktion ließen sich nicht feststellen, und auch die Identifizierung von Orten mit spezialisierter und umfangreicher Bronzeherstellung gelang nicht. Unbeantwortet bleibt auch die Frage, ob die Herstellung von Metall in den Flachlandsiedlungen nur saisonal oder auch permanent durchgeführt wurde oder ob wir mit einer Form „metallurgischen Mobilität“ zu rechnen haben. Mgr. Markéta Augustýnová, Katedra archeologie, Fakulta filozofická Západočeské univerzity, Sedláčkova 15, 306 14 Plzeň; [email protected] 86