Transcript
JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra strunných nástrojů Hra na kytaru Nikita Koshkin a jeho kytarová tvorba Bakalářská práce Autor práce: Igor Klokov Vedoucí práce: doc. Mgr. Vladislav Bláha, ArtD. Oponent práce: prof. Martin Mysliveček Brno 2016 Bibliografický záznam KLOKOV, Igor. Nikita Koshkin a jeho kytarová tvorba [Nikita Koshkin and his guitar work]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra strunných nástrojů, 2016, 31 s. Vedoucí bakalářské práce doc. Mgr. Vladislav Bláha, ArtD. Anotace Bakalářská práce s názvem Nikita Koshkin a jeho kytarová tvorba je složena ze tří hlavních kapitol a sedmi podkapitol. V první kapitole je uvedena biografie Nikity Koshkina, která zahrnuje jeho hudební začátky, studium, mezinárodní uznání, vyučování a hudební spolupráce. V kapitole druhé je uveden výběr stěžejních kompozic Nikity Koshkina a jeho diskografie. Dále v této kapitole je podrobněji popisován historický rozvoj kytary v Rusku, přínos Nikity Koshkina do tohoto rozvoje, spolupráce s českými hudebníky a jeho význam z hlediska ruské a celosvětové interpretace a tvorby. Třetí kapitola obsahuje rozbor jeho díla The Fall of Birds. Annotation Bachelor thesis titled Nikita Koshkin and his guitar work is comprised of three main chapters and seven sections. The first chapter contains a biography of Nikita Koshkin including his musical beginnings, studies, international successes, teaching and musical cooperation. The second chapter consists of a selection of his major compositions and his discography. Next to it, in this chapter there is a description of historical development of guitar in Russia and a contribution of Nikita Koshkin into this development, cooperation with Czech musicians and his addition to Russian and international interpretations and guitar work. The third chapter contains an analysis of his composition The Fall of Birds. Klíčová slova Nikita Koshkin, kytara, ruský skladatel, Vladislav Bláha, Vladimír Mikulka, kytara v Rusku, The Fall of Birds, Usherův valčík. Keywords Nikita Koshkin, guitar, russian composer, Vladislav Bláha, Vladimír Mikulka, guitar in Russia, The Fall of Birds, Usher Waltz. Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nikita Koshkin a jeho kytarová tvorba zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 6. května 2016 Igor Klokov Poděkování Na tomto místě chci poděkovat panu doc. Mgr. Vladislavu Bláhovi, ArtD. za jeho vzácné rady a odborné vedení, slečně Anně Komárkové za její čas, vstřícnost, podporu a trpělivost. Obsah Předmluva... 1 Úvod Nikita Arnoldovich Koshkin Z kytarové tvorby Nikity Koshkina Seznam (výběr) stěžejních kompozic Diskografie Historický rozvoj klasické kytary v Rusku a Nikita Koshkin Nikita Koshkin a spolupráce s českými hudebníky Nikita Koshkin a jeho význam z hlediska ruské a celosvětové kytarové interpretace a tvorby Rozbor díla Andante quasi Passacaglia e Toccata: The Fall of Birds První věta Andante quasi Passacaglia Druhá věta Toccata Závěr Použité informační zdroje... 30 Předmluva Obsah této bakalářské práce jsem se rozhodl věnovat jednomu z nejvýznamnějších ruských skladatelů a interpretů současnosti Nikitu Koshkinovi, který svojí tvorbou přispěl do ruské a celosvětové kytarové tvorby. Práce pojednává o jeho tvorbě a také o historickém vývoji kytary v Rusku, který do jisté míry ovlivnil všechny kytaristy působící v Rusku. Práce obsahuje jak nástin tvorby Nikity Koshkina z hlediska ruské, tak i celosvětové kytarové interpretace, s koncentrací na rozbor jeho díla The Fall of Birds. Téma jsem zvolil z důvodu absence ucelených informací o tomto současném kytarovém skladateli a chtěl jsem především ukázat jeho vliv na světový kytarový repertoár. Ještě v době studia na konzervatoři v Rusku jsem se zajímal o tvorbu Nikity Koshkina a toto se stalo dalším hlavním důvodem mého rozhodnutí k sepsání této práce. 1 Úvod Toto téma jsem si vybral, jelikož hudba Nikity Koshkina je mi velmi blízká a zajímavá nejen z hlediska posluchačského, ale také z hlediska interpretačního. Během psaní této práce jsem se setkal s problémem nedostatku dostupných informací z ověřených zdrojů. V práci jsem pokračoval dále i přesto, že Nikita Koshkin na žádost o poskytnutí rozhovoru a specifikaci údajů nereagoval. Proto jsem namísto osobního rozhovoru s ním vycházel z rozhovorů, které byly publikovány v posledních letech. První část bakalářské práce vypovídá o životě skladatele, jeho studijních letech, oceněních, koncertních turnéch, vydavatelstvích se kterými spolupracoval a i nadále spolupracuje. Do druhé části této práce jsem zahrnul výběrový seznam jeho kompozic, diskografie a také historický vývoj kytary v Rusku. Na počátku své kariéry byl Nikita Koshkin ovlivněn i spoluprácí s českými muzikanty, kteří podpořili jeho hudbu, premiérovali a zahrnovali ji do svých repertoárů. Třetí část této práce obsahuje rozbor díla The Fall of Birds. Cílem této práce je zviditelnit tvorbu Nikity Koshkina odborníkům a milovníkům hudby a to nejen kytaristům, ale také shrnout informace o skladatelovi do jednoho pramene, který může sloužit jako přehled k nastudování života a tvorby toho výrazného kytarového skladatele a interpreta. 2 1. Nikita Arnoldovich Koshkin Nikita Koshkin je jedním z nejvýraznějších soudobých kytarových skladatelů v Rusku. Ke hře na kytaru byl inspirován rockovou hudbou. Na kytaru začal hrát jako samouk a záhy začal hrát v hudební skupině v Domě umění v Moskvě, a mimo to, v souvislosti s touto činností měl za povinnost hrát i v lidovém orchestru na ruský lidový nástroj balalajka. Původně toužil hrát na elektrickou kytaru, ale na základní umělecké škole se vyučovala pouze kytara klasická, která se mu zalíbila to té míry, že rockovou kytaru opustil a začal se věnovat pouze kytaře klasické. Jakmile jsem uslyšel klasickou kytaru, hned jsem zapomněl na rockovou hudbu a elektrickou kytaru. Po nějakou dobu jsem ještě hrál ve skupině s kamarády, ale potom to přestalo být pro mě zajímavé a začal jsem se věnovat klasické hudbě a klasické kytaře naplno. 1 Během prvních let studia na základní umělecké škole se začal věnovat skladbě. Jeho první zkušenost s kompozicí bylo rozšíření Andantino C-dur od Mattea Carcassi jeho vlastní částí, čímž překvapil svého pedagoga, který Nikitu Koshkina vyzval k tomu, že pokud chce skládat vlastní hudbu, neměl by předělávat již hotové klasické skladby. Studium na základní umělecké škole (první stupeň hudebního vzdělání v Rusku) zvládl absolvovat za dva roky namísto povinných pěti let. Po ukončení tohoto prvního stupně pokračoval dále na hudebním učilišti Říjnové revoluce v Moskvě (nyní střední umělecká škola Alfreda Schnittke), kde studoval kytaru u Gregorija Emanova (žák významného ruského kytaristy Petra Agafoshina). Gregorij Emanov hrál důležitou roli v začátcích kariéry Nikity Koshkina. I přesto, že Gregorij Emanov byl představitelem starší generace, která nevnímala tehdejší soudobou hudbu pozitivně, hudba Nikity Koshkina Gregorja Emanova uchvátila natolik, že jej podpořil nejen v kompozici, ale i svým doporučením na nejdůležitější vydavatelství v tehdejším Sovětském svazu Sovetskyj Kompozitor (dnešní Kompozitor ), kde Nikita Koshkin mohl v roce 1981 vydat svoji první variantu suity The Prince's Toys. 2 1 Ruský magazín Kytarista (Гитарист) 2006 číslo 2, s Ruský magazín Kytarista (Гитарист) 2006 číslo 2, s Po absolvování učiliště Říjnové revoluce v Moskvě pokračoval Nikita Koshkin ve studiu hry na kytaru na Hudebním Pedagogickém Institutu Gnesinych v Moskvě (nynější Ruská Hudební Akademie Gnesinych ) u dalšího světoznámého ruského kytaristy Alexandra Frauchi. Na tomto institutu studoval také kompozici u Vladimira Jegorova. Avšak za učitele, kterým byl nejvíce ovlivněn, považuje českého kytaristu Vladimíra Mikulku. Navzdory tomu, že Mikulka cvičil osm hodin denně, všech osm hodin jsem seděl před ním, pozoroval ho a učil se od něj. 3 V roce 1987 Nikita Koshkin vyhrál mezinárodní soutěž skladatelů (za nejlepší skladbu pro kytaru), která se konala v rámci kytarového festivalu v městečku Esztergom (Maďarsko). První evropský debut Nikity Koshkina jako kytaristy začal v roce 1989 recitálem v Concertgebouw v Amsterdamu (Nizozemí). Od té chvíle, až do roku 2001, mu začalo období aktivního mezinárodního koncertování. Během tohoto období Nikita Koshkin koncertoval po celé západní a střední Evropě, mimo to měl několik dlouhých turné po Spojených státech amerických a po Jižní Africe. Hrál v prestižních světových sálech jako je sál Concertgebouw v Amsterdamu, Megaron v Aténach, sál Čajkovského v Moskvě, Usher Hall v Edinburgu a v sále Berlínské Filharmonie. V březnu roku 2000 byl Nikita Koshkin též pozván zahrát kytarový recitál na radnici v Oslu (Norsko) a to ve stejném sále, kde se předávají Nobelovy ceny za mír. Během celé své hudební kariéry se Nikita Koshkin zúčastnil celé řady festivalů jako skladatel a interpret v Rusku i v zahraničí. V Rusku byl členem porot na soutěžích, které se konaly v Belgorodě, Voroněži, Volgogradě, Surgutu, Cherepovetse, Petrohradu a Moskvě, v zahraničí na soutěžích Phillipos-Nakas (Atény, Řecko), Guitar Foundation of America (Spojené státy americké), Arhanes (Kréta, Řecko), Printemps de la Guitare (Charleroi, Belgie) Francisco Tarrega (Benicassim, Španělsko), Joaquin Rodrigo (Madrid, Španělsko). Kytarová soutěž, která se každoročně koná v Rakouském Rustu, byla v letech 1999 a 2000 pojmenovaná právě po Nikitu Koshkinovi. 3 Ruský magazín Kytarista (Гитарист) 2006 číslo 2, s Nikita Koshkin se nezabýval pouze sólovým hraním, ale vystupoval i v komorních souborech s dalšími interprety. Těmito muzikanty byli například Elena Papandreu, Vladimír Mikulka, Uroš Dojčinovič a Judicael Perroy. Jeho skladby byly premiérovány významnými interprety, mezi které patří John Williams, Duo Assad, Vladislav Bláha, Edin Karamazov, Goran Krivokapic a již zmiňovaný Vladimír Mikulka. Kromě interpretační a skladatelské tvorby se Nikita Koshkin také zabýval, a i nadále zabývá, pedagogickou činností. V minulosti vedl mistrovské třídy na univerzitách ve městech Tallin (Estonsko), Münster (Německo), Bordeaux a Paříž (Francie), na Akademii Edvarda Griega v Bergenu, na Hudební Akademii v Oslu (Norsko), na univerzitách v Radford, Tempe, Eastfield a Chapman (USA). V říjnu roku 2000 byl pozván, aby byl předsedou komise u závěrečných zkoušek na Univerzitě v Pretorii (Jižní Afrika). V současné době působí jako docent katedry kytary na Státní klasické akademii Mamojnida v Moskvě (Rusko). 4 Nikita Koshkin rovněž vedl přednášky na Cambridgeské univerzitě (Velká Británie), na univerzitě v Arizoně, v Kalifornii, v Texasu, ve Virginii, v Illinois, v Severní a Jižní Karolíně, v Novém Mexiku, v Coloradu a na Floridě (USA). Během svého života získal Nikita Koshkin za svá díla řadu ocenění. V roce 1996 získal v Srbsku, ve městě Negotin, zlatou medaili a ocenění Stevana Mokranyatsy a také čestné uznání Matice Srbské ve městě Novi Sad. O rok později (v roce 1997) byly Nikitu Koshkinovi předány symbolické klíče od města Mesquite ve Spojených státech amerických. Na kytarovém festivalu ve městě Sinaia (Rumunsko) obdržel v květnu roku 2006 cenu Rumunské kytarové společnosti za vzácný přínos k repertoáru a vynikající zásluhy ve vývoji kytarového umění. K dalším jeho činnostem patří propagace kytary. Odborné články Nikity Koshkina byly publikovány ve světoznámých časopisech Classical Guitar, Guitar International, Soundboard, Gitarre & Laute. Vedle publikování také působil po dobu pěti let (od října roku 2000) na rádiové stanici Orfej v Moskvě a vedl vysílání Můj ostrov kytara. V daném vysílání věnoval patnáct samostatných programů významnému španělskému skladateli Joaquinu Rodrigovi. Tyto programy jsou nyní 4 Informace byly použity z internetové adresy dané školy 5 zahrnuty v expozici materiálů o Joaquinu Rodrigovi, které jsou uloženy ve fondu tohoto skladatele v Madridu (Španělsko). Hudba Nikity Koshkina byla publikována v mnoha mezinárodních vydavatelstvích. Mezi tato vydavatelství patří: Gendai Guitar (Japonsko), Editions Lemoine (Francie), Chorus (Finsko), Mal Bay, Editions Orphee (Spojené státy americké), Edition Margaux (Německo), Cambridge Music Works, Corda Music Publications, Aston Music (Velká Británia) a Papagrigoreou - Nakas (Řecko). 6 2. Z kytarové tvorby Nikity Koshkina Za dobu svého života složil Nikita Koshkin řadu skladeb jak pro jednu, tak i dvě kytary, kytarové trio a je také autorem řady kompozic pro kytaru a orchestr. Věnuje se i kompozicím pro jiná nástrojová obsazení, o čemž svědčí například skladby pro kytaru a flétnu, kytaru a cello a také koncert pro kytarové kvarteto a orchestr. 2.1 Seznam (výběr) stěžejních kompozic Kytara sólo: Hispanic Suite (vydáno v roce 1997; světová premiéra v roce 1998) Rain Andante quasi Passacaglia e Toccata: The Fall of Birds (světová premiéra Vladimír Mikulka) Three Stations on One Road The Prince's Toys Piece with Clocks Avalon Pan Parade Tristan Playing the Lute Parade Merlin's Dream Usher Waltz (podle Edgara Allana Poe: Zánik domu Uscherů, věnováno Vladislavu Bláhovi) Guitar Prelude and Waltz: Homage to Segovia Mascarades Vol Mascarades Vol Suite Six Cordes Les Elfes (Suite) Pieces (3) 7 Prelude and Valse Jouets Du Prince (6 pieces) Marionette Sonata for Guitar Solo The Porcelain Tower The Ballads Introduction et Vivace Nominativus Singularis (24 easy pieces) Polka 24 Preludes and Fugues Kytarové duo: Returning Of Winds Berceuse Prelude by Bach Cambridge Suite Kytarové trio: Let's Play Together Kytara a orchestr: Concerto Grosso Concerto for guitar and orchestra Megaron Concerto Fantasia Concertante (Fernando Sor - Nikita Koshkin) Concerto for 5 guitars and orchestr Kytara a ostatní nástroje Suita pro kytaru a flétnu Oratorium Lacrimae Sonáta pro kytaru a flétnu ve třech větách L istesso tempo (pro kytaru a cello) 8 2.2 Diskografie Nikita Koshkin působil nejen jako skladatel, ale rovněž i jako interpret. Za dobu své kariéry nahrál v zahraničí tři CD: The Prince's Toys Koshkin plays Koshkin (1998, Soundset Records) Well Tempered Koshkin (2000, Soundset Records) Oratorium Nikita Koshkin kytara, Svetlana Mitrjajkina flétna (2002, Německo) 2.3 Historický rozvoj klasické kytary v Rusku a Nikita Koshkin Klasická kytara byla v Rusku jíž známa v 19. století, ale tehdy byla více populární kytara sedmistrunná (tzv. Ruská kytara), která sloužila především k doprovodu písní. 5 Od šestistrunných kytar se sedmistrunná kytara ruská liší tím, že její struny jsou naladěny na tóny D, H, G, d, h, g, d, tedy do kvartsextového akordu G-dur. Její tónový rozsah je od D do d 3. 6 Pro sedmistrunnou kytaru skládali takoví skladatelé jako Andrej Sychra, Michail Vysotskij, Vladimir Morkov a další. Andrej Sychra ( ) byl nejvýraznější postavou ruské sedmistrunné kytary. Narodil se v Praze, poté se jeho rodiče přestěhovali do Ruska. Působil nejdříve v Moskvě a poté v Petrohradu. Napsal přes tisíc skladeb různé obtížnosti a školu pro kytaru. 7 Michail Timofejevič Vysotskij ( ) byl geniálním improvizátorem. Složil řadu skladeb pro kytaru a napsal Školu hry na kytaru. Vysotskij se na jednom večírku v Moskvě setkal s Fernandem Sorem. Fernando Sor velmi pozitivně hodnotil hru Michaila Vysotskeho. 8 5 BLÁHA, Vladislav: Dějiny kytary: s přihlédnutím k literatuře nástroje, s MODR, Antonín: Hudební nástroje, s BLÁHA, Vladislav: Dějiny kytary: s přihlédnutím k literatuře nástroje, s BLÁHA, Vladislav: Dějiny kytary: s přihlédnutím k literatuře nástroje, s Vladimir Morkov ( ) byl jedním s nejlepších žáků Andreje Sychry. Mezi jeho skladby patří 24 Preludií pro kytaru, Zapateado, různé úpravy skladeb Ivana Glinky pro kytaru a mnoho dalších. Napsal školu hry na kytaru. 9 Šestistrunná kytara si udržovala zvláštní postavení v ruské kultuře. Na šestistrunné kytaře hráli, v podstatě, především evropští kytaristé žijící či hostující v Rusku. Prostřednictvím osobních kontaktů či na doporučení Ruska byli v tuto dobu pozváni na hostování slavní hudebníci, včetně italských kytaristů Mauro Giulliani (1817) a Giovanni Fidenza (1826), Španěla Fernando Sora ( ) a dalších. Pro mnoho obyčejných občanů byla v tu dobu kytara jejich přirozeným spojením s živou hudbou. Získat dobré kytarové vzdělání v Rusku bylo v těchto letech prakticky nemožné. Velmi často se stávalo, že amatérští kytaristé neuvažovali o kvalitě své hry, někdy hráli i na rozladěných nástrojích. Učitelé těchto kytaristů byli stejní fanoušci se svým omezeným uměleckým vkusem a technikou hry. V mnoha školách byly během konzultací podávány pouze obecné informace o tom, jak hrát na kytaru. I přesto, že kytara byla velmi rozšířeným hudebním nástrojem, nevedlo to v té době k vytvoření kvalitních kytarových škol v Rusku. Druhá polovina devatenáctého století byla v Rusku rozkvětem škol klavírních, houslových a violoncellových. V té době byly již více než 30 let otevřeny školy profesionálního hudebního vzdělávání v Moskvě a Petrohradu. Mezi významné představitele této doby patří, až do dnešní doby nejdůležitější ruští skladatelé: Alexandr Porfirjevič Borodin, Petr Iljič Čajkovskyj, Nikolaj Andrejevič Rimskij- Korsakov a mnoho dalších. Tito skladatelé se ale nezabývali kytarou, a proto kytara pořád zůstávala jako vůbec neznámý nástroj v ruském hudebním vzdělání. Z toho důvodu, po smrti Andrea Sychry a Michaila Vysotskeho, v Rusku neexistoval žádný klasický profesionální kytarista a skladatel, který by byl schopen vytvořit repertoár pro kytaru podobný tomu, co skládali Alexandr Glinka, Milij Balakirev a mnoho dalších pro klavír a jiné nástroje. Zvláštní postavení v historii šestistrunné kytary v Rusku patří kytaristovi Nikolai Makarovi ( ). V roce 1841 Nikolaj Makarov debutoval svůj první koncert v Tule (Rusko). V roce 1851 cestoval do zahraničí, kde se potkal 9 BLÁHA, Vladislav: Dějiny kytary: s přihlédnutím k literatuře nástroje, s s nejvýznamnějšími kytaristy té doby, s Napoleonem Costem, Johanem Kasparem Mertzem a dalšími. Postupně se v jeho hlavě rodila myšlenka první mezinárodní soutěže pro skladatele, kteří psali pro kytaru a pro kytaráře. Tato soutěž se konala pod vedením Nikolaje Makarova v Bruselu v roce Soutěže se zúčastnilo 64 autorů a 7 kytarářů. 10 V soutěži skladatelů byla první cena udělena Johanu Mertzovi za skladbu Concertino, druhou cenu vyhrál Napoleon Coste za skladbu Grande Serenade, opus 30. V soutěži kytarářů vyhrál první cenu rakouský kytarář Johann Gottfried Scherzer. 11 Další myšlenkou Nikolae Makarova bylo otevření kytarové třídy na konzervatoři v Petrohradu, ale tato nabídka byla ředitelem dané konzervatoře, Antonem Rubinsteinem, zamítnuta. Nezájem o kytaru jako o seriózní hudební nástroj, výsměch Makarově interpretací v tisku, jej donucuje začít psát o kytaře publikace. V roce 1874 Nikolai Makarov poprvé ve své publikaci hovořil o výhodách šestistrunné kytary. Od této chvíle začal v Rusku narůstat konflikt mezi stoupenci sedmistrunné a šestistrunné kytary. V následujících letech měla tato otázka, jaký systém je lepší a má více možností, dalekosáhlé důsledky pro budoucí historii kytary v Rusku. Na začátku 20. století ruský kytarista Valerij Rusanov začíná publikovat jako první v Rusku literární a hudební časopis Gitarist s ilustracemi a notovou přílohou, jehož během dalších dvou let vyšlo 24 vydání. V těchto vydáních se snaží seznámit čtenáře s dobře známými ruskými i zahraničními kytaristy. Valerij Rusanov publikuje biografie kytaristů Fernanda Sora, Maura Giullianiho a dalších. Také tu publikuje díla Luigi Legnaniho, Ferdinando Carulliho, Mateo Carcassiho a Johana Caspara Mertzeho. Přestože jsou v této době v různých městech centrálního Ruska zakládány nové kytarové asociace, kytarové orchestry a ansámbly, konají se kytarové koncerty, profesionální kytarové umění je ve stavu nečinnosti . Kytarová pedagogika je stále v rukou amatérů s nemožností dostát tak dobrého vzdělání jako tomu měli klavíristé, houslisté, violoncellisté v Moskvě a Petrohradě. Přechod od carského k socialistickému režimu byl doprovázen občanskou vál
