Transcript
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU B Y K O Š Textová část Prosinec 2012 ÚDAJE O ZPRACOVATELI, POŘIZOVATELI A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Zpracovatel: Pořizovatel: Ing. Jana Kalertová, projektová kancelář Autorský kolektiv: Ing. Jana Kalertová Ing. arch. Jan Storch, číslo autorizace ČKA 1159 Ing. Eduard Žaluda Jakub Vik Ing. Jan Dřevíkovský, návrh ÚSES Ing. Jarmila Najmanová, technická infrastruktura Mgr. Blažena Matasová, demografie Městský úřad Beroun, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68, Beroun Centrum Určený zastupitel, starosta obce Bykoš: Jan Pužík Základní údaje o řešeném území: ZUJ: Průměrný věk: 41,4 (k počátku roku 2011) ID obce: 1649 Kraj: Středočeský Okres: Beroun ORP: Beroun Katastrální území: Bykoš, kód Výměra: 409 ha Počet obyvatel: 222 (k počátku roku 2011) Pošta: Ne Škola: Ne Zdravotnické zařízení: Ne Policie: Ne Kanalizace (ČOV): Ne Vodovod: Ne Plynofikace: Ne 2 OBSAH: a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem... 5 a.1 Soulad s politikou územního rozvoje... 5 a.2 Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací... 5 a.3 Širší vztahy... 5 b) Údaje o splnění zadání, splnění pokynů pro zpracování návrhu... 5 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje... 6 c.1 Vymezení řešeného území... 6 c.2 Východiska koncepce rozvoje obce... 6 c.2.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území... 6 c.2.2 Demografické předpoklady... 7 c.2.3 Urbanistická struktura...10 c.2.4 Historický vývoj osídlení...11 c.2.5 Odůvodnění řešení urbanistické koncepce...11 c.3 Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot c.3.1 Ochrana kulturních památek...12 c.3.2 Archeologické památky...12 c.3.3 Ochrana přírody a krajiny...13 c.3.4 Územní systém ekologické stability...14 c.3.5 Pozemky určené k plnění funkcí lesa...17 c.3.6 Vodní plochy a toky...17 c.3.7 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky...17 c.3.8 Rekreace...18 c.4 Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury c.4.1 Doprava...18 c.4.2 Zásobování pitnou vodou...20 c.4.3 Kanalizace a čištění odpadních vod...22 c.4.4 Zásobování elektrickou energií...23 c.4.5 Telekomunikace...24 c.4.6 Zásobování plynem...24 c.4.7 Občanské vybavení...25 c.4.8 Veřejná prostranství...25 c.4.9 Sídelní zeleň...26 c.5 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny c.5.1 Geografická poloha...26 c.5.2 Geologické podmínky...27 c.5.3 Geomorfologické podmínky...28 c.5.4 Klimatické podmínky...28 c.5.5 Hydrologické podmínky c.5.6 Pedologické podmínky...29 c.5.7 Fytogeografické podmínky...30 c.5.8 Chráněná území...30 c.5.9 Charakter krajiny...31 c.5.10 Pozemky určené k plnění funkcí lesa...32 c.5.11 Zemědělský půdní fond...33 c.5.12 Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko...34 c.5.13 Navržené řešení...34 d) Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa e.1 Zemědělský půdní fond e.2 Bonitované půdně ekologické jednotky e.3 Důsledky navrženého řešení na ZPF e.4 Přehled odnětí půdního fondu e.4.1 Opatření k zajištění ekologické stability...41 e.4.2 Investice do půdy...41 e.4.3 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám...41 e.5 Pozemky určené k plnění funkce lesa f) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části... Chyba! Záložka není definována. f.1 Obsah návrhu ÚP Bykoš... Chyba! Záložka není definována. f.2 Obsah odůvodnění ÚP Bykoš... Chyba! Záložka není definována. 4 a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území a.1 Soulad s politikou územního rozvoje Řešené území neleží v rozvojových oblastech ani osách vymezených Politikou územního rozvoje a neleží ani ve vymezených specifických oblastech. Z tohoto dokumentu nejsou na řešené území kladeny speciální požadavky, vyplývající z navržených koridorů a ploch dopravy a technické infrastruktury. a.2 Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací Obec Bykoš je zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Tento dokument ZÚR Středočeského kraje byl vydán Zastupitelstvem kraje usnesením č. 4-20/2011/ZK dne podle 41 stavebního zákona. V dokumentu ZÚR Středočeského kraje nejsou v řešeném území vymezeny žádné záměry, veřejně prospěšné stavby ani nadregionální či regionální systémy ES. a.3 Širší vztahy Řešené území se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje, v jižní části okresu Beroun. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány především na 40 km vzdálené hl. město Prahu. Zázemí pro obyvatele obce v nabídce pracovních příležitostí i zařízení vyšší občanské vybavenosti představuje město Beroun (12 km severním směrem), Řevnice a Dobřichovice (12 km východním směrem), případně Zdice, vzdálené 11 km západním směrem. Poloha obce v dosahu jedné z hlavních urbanizovaných os regionu (Praha Beroun Plzeň) je předpokladem pro její intenzivnější rozvoj. Z hlediska širších vztahů je nutno respektovat návaznost prvků ÚSES lokálního charakteru a polohu uvnitř CHKO Český Kras. b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zadání ÚP Bykoš bylo zpracováváno a projednáváno zimě roku Dne bylo zastupitelstvem obce Bykoš schváleno zadání územního plánu, které je územním plánem respektováno. Návrh ÚP Bykoš včetně odůvodnění byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 a jeho prováděcími vyhláškami. Ze Zadání ÚP Bykoš ani jeho projednávání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu ÚP. Krajský úřad Středočeského kraje, orgán posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s ust. 47 odst. 2 stavebního zákona, ust. 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. a na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí požaduje v následujících etapách pořizování územního plánu zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí s posouzením zejména plánovaných ploch bydlení, které jsou umístěny nevhodně v blízkosti ploch výroby a skladování zemědělská výroba a dále plánovaných ploch zemědělské výroby. 5 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje Navržené řešení vychází z potřeb a požadavků obce Bykoš a jejích občanů. Řešení bylo konzultováno se zástupci obce Bykoš, následně byl návrh vypracován podle požadavků zadání a nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcích vyhlášek. Všechny jevy, limity využití území a další prvky udržitelného rozvoje jsou respektovány v navrženém řešení a koncepce rozvoje sídla z nich vychází. c.1 Vymezení řešeného území Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území obce Bykoš. Administrativní území obce Bykoš tvoří jedno katastrální území Bykoš (kód ) o rozloze 409 ha. Řešené území se nachází v jihozápadní části okresu Beroun v jižní části CHKO Český kras v Karlštejnské vrchovině. Bykoš náleží v rámci Středočeského kraje do správního obvodu ORP Beroun, Beroun je zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem. K v obci žilo 222 obyvatel. Správní území obce Bykoš sousedí s následujícími katastrálními územími sousedních obcí: Vinařice u Suchomast Všeradice Želkovice u Libomyšle Suchomasty c.2 Východiska koncepce rozvoje obce c.2.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území V rámci návrhu územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území. Pro rozvoj bydlení bylo vytipováno jako nejoptimálnější situování zastavitelných ploch téměř po celém západním okraji obce. Toto řešení přejímá koncepci vymezenou územním plánem schváleným v roce 2001, některé plochy jsou již z části naplněny novou výstavbou a uvnitř zastavěného území sídla není k dispozici dostatek volných parcel pro rozvoj bydlení, proto je nutné současně mírně rozšířit zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení. V území byla z hlediska hospodárnosti stanovena etapizace využití zastavitelných ploch. Větší rozsah rozvojových lokalit (v I. + II. etapě výstavby) by měl předejít častému zpracování změn územního plánu a zabránit rozrůstání zástavby na z krajinářského hlediska výrazně méně vhodných lokalitách. Tyto rozvojové lokality jsou vymezeny tak, aby mírně překračovaly předpokládaný nárůst obyvatel a aby vhodně doplňovaly urbanistickou strukturu obce a vyvažovaly plošný rozvoj sídla v řešeném území při zachování stávajícího měřítka obce v rámci CHKO Český Kras. V návrhu ÚP se počítá s rozvojovými lokalitami (plochy Z a P) umožňujícími v první etapě výstavby stavbu celkem až cca 60 RD, tj. zhruba až pro 150 obyvatel. Při odhadu 50% úspěšnosti realizace (z důvodů majetkoprávních vztahů) by mohl počet obyvatel v návrhovém období vzrůst až o 75 lidí. Ve druhé etapě výstavby by mohlo dojít k nárůstu počtu obyvatel o dalších zhruba 200 obyvatel. Navržené řešení vychází z potřeb obce definovaných v zadání ÚP a projednaných na jednáních v obci. Variantní řešení nebylo v zadání požadováno. Řešení navazuje na průzkumy a rozbory z roku Viz kapitola c.3. návrhu územního plánu. 6 c.2.2 Demografické předpoklady Odůvodnění koncepce rozvoje obce Obec Bykoš leží v atraktivní venkovské oblasti, která se nachází na hranici CHKO Český kras, dále pak 12 km od CHKO Křivoklátsko a 6 km od přírodního parku Hřebeny v Brdech. Zároveň je obec v denní dojížďkové vzdálenosti od Berouna (12 km) a Prahy (43 km). Demografické předpoklady: V obci Bykoš žilo od poslední třetiny 19. století do první třetiny 20. století více než dvakrát více obyvatel než v roce 2001 (viz tab. 1). Výrazný úbytek obyvatel začal již ve druhém desetiletí 20. století a je charakteristický pro celé následující období s výjimkou šedesátých let 20. století a přelomu tisíciletí. Příčiny snižování počtu obyvatel však nebyly vždy stejné. Nejprve dramaticky zasáhla první světová válka, ve dvacátých letech se nastartoval odchod lidí za prací do větších měst, poté nastoupily dramatické události druhé světové války, aby od padesátých let pokračoval přesun především mladých lidí za prací a jiným životním stylem do měst, tzv. urbanizace (v tomto případě zvláště do Berouna a do Prahy). Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech (podle výsledků sčítání od roku 1869) Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Obr. 1: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech (podle výsledků sčítání od roku 1869) Zdroj: Český statistický úřad Zdroj: Český statistický úřad Demografický vývoj na přelomu tisíciletí již nebyl tak dramatický (viz tab. 2). Zpočátku docházelo k mírnému nárůstu obyvatel, od roku 1999 se trend obrátil, aby se opět změnil v roce V roce 2006 došlo k výraznému snížení počtu obyvatel, v následujícím roce se však stav vyrovnal a počet obyvatel nadále rostl. Obecně lze konstatovat, že v posledních dvaceti letech je trendem růst. Oproti roku 1992 se počet obyvatel zvýšil přibližně o šestinu. Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech (podle průběžné evidence) Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Zdroj: Český statistický úřad Poznámka: Rozdíl údajů tab. 1 a tab. 2 je způsoben odlišným rozhodným okamžikem v případě sčítání je to noc z na resp. noc z na , průběžná evidence uvádí počet obyvatel k daného roku. Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech (podle průběžné evidence) Zdroj: Český statistický úřad Na tomto vývoji se výrazněji podílela především migrace (viz tab. 3). Přirozený přírůstek (resp. úbytek) se po celou dobu pohybuje kolem nuly. Nelze hovořit o zvýšené porodnosti, která se v posledních několika letech projevila i v menších obcích České republiky a které se říká malý babyboom. Avšak intenzita migrace roste, přičemž převládá složka přistěhování nad vystěhováním. To může nasvědčovat o začínajícím suburbanizačním procesu v této obci. Tab. 3: Demografické ukazatele obce Bykoš v letech (podle průběžné evidence) Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený Migrační Celkový přírůstek přírůstek přírůstek Zdroj: Český statistický úřad 8 Obr. 3: Demografické ukazatele obce Bykoš v letech (podle průběžné evidence) Zdroj: Český statistický úřad Obec Bykoš má v současném kontextu zvláštní vývoj demografického ukazatele průměrný věk obyvatel, který slouží k posuzování vývoje věkové struktury. Na počátku roku 2011 byl téměř na stejné hodnotě jako v roce 2004 (42,4 roku na počátku sledovaného období, 42,5 roku na jeho konci). Během těchto let docházelo jak k jeho snižování, tak ke zvyšování, přičemž svého maxima dosáhl na začátku roku 2008 (43,0 roků). Přitom všechny jemu nadřazené územní celky (ORP Beroun, okres Beroun, Středočeský kraj, Česká republika) mají zcela jednoznačný rostoucí trend. Nejvýrazněji se to projevuje v rámci celé České republiky, kde hodnota vzrostla z 39,5 na 40,8 roku. V rámci Středočeského kraje došlo k výrazněji mírnějšímu nárůstu z 39,7 na 40,1 roku. Situace v obci Bykoš souvisí s nevyrovnanou migrací, která v tomto případě ovlivňuje hodnotu průměrného věku nejvýrazněji. Obr. 4: Průměrný věk v obci Bykoš a nadřízených územních celcích v letech Poznámka: Údaje jsou k daného roku. Zdroj: Český statistický úřad 9 Odhad budoucího demografického vývoje: Pro takto malé území nelze vytvářet klasickou projekci počtu obyvatel založenou na úmrtnostních tabulkách a plodnosti podle věkových kategorií. Přesto se lze pokusit odhadnout, jakým směrem se bude vyvíjet počet obyvatel. Podle Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, kterou vydal Český statistický úřad v lednu 2010, dojde ve všech krajích k růstu plodnosti (počtu dětí připadajících na jednu ženu v jejím reprodukčním období), který však nepřesáhne hranici prosté reprodukce pro přirozenou obnovu populace. Zároveň se bude zvyšovat věk matek při porodu. Projekce dále předpokládá snižování intenzity úmrtnosti (tedy zvyšování naděje dožití) a vysokou míru zahraniční migrace. Do druhé poloviny druhého desetiletí dvacátého prvního století by podle projekce měl trvat kladný přirozený přírůstek. Populace však bude výrazně stárnout. Díky vysoké míře zahraniční migrace bude ale počet obyvatel růst až do počátku let třicátých. Vzhledem k tomu, že průměrný věk obyvatel obce Bykoš je vyšší než republikový průměr, nelze předpokládat vyšší plodnost a nižší úmrtnost, proto je možné očekávat stagnaci v přirozené měně obyvatel. Vliv zahraniční migrace na tuto obec nelze určit. Ale vzhledem k narůstající intenzitě migrace v rámci České republiky a vhodné poloze obce vůči hlavnímu městu lze předpokládat, že tento trend může nastat i zde. Nárůst se bude pohybovat v řádech až několika málo desítek. c.2.3 Urbanistická struktura Území hostomicko-osovského úvalu, tj. krajiny ohraničené hřebenem Brd, Litavkou, vápencovou vysočinou a Berounkou, bylo osídlováno již ve 12. století (vznikají osady Bykoš, Vinařice a Liteň) a sídelní struktura byla završena v procesu vnitřní kolonizace Čech ve 13. století. Sídelní struktura této části Českého krasu je zajímavá tím, že jí tvoří hustá síť menších vesnic, vzdálených od sebe jen 1 2 km. Obec Bykoš byla z hlediska geneze urbanistické struktury zemědělskou shlukovou osadou. Jádro tvořil protáhlý návesní prostor na křižovatce dvou cest, tvořící osu v severojižním směru s pokračováním podél cesty východním směrem od návsi. Převážně hospodářské, ale i drobnější obytné stavby byly situovány neuspořádaně podél obou cest. Návesní prostor byl zčásti zastavěn budovou, ve které v současnosti sídlí prodejna smíšeného zboží. Severní část zemědělské osady, kterou tvoří drobné obytné stavby pouze s malými zahrádkami, vznikla na příkrém jižním svahu severně nad obcí. Uspořádání úzkých komunikací a drobnější struktura staveb byla dána konfigurací terénu. Postupně došlo k zahuštění zástavby podél spojnice severní části sídla a zemědělské jižní části sídla. V půdorysu vesnice zůstaly zachovány původní urbanistické rysy, které je nutno zachovat a chránit. Obr. 5: Stabilní katastr obce Bykoš roku 1840 Zdroj: 10 c.2.4 Historický vývoj osídlení Historie obce sahá do hlubokého dávnověku, kdy v období neolitu ( let př. n. l.) došlo k osídlení tzv. Hořovické brázdy příchodem prvních zemědělců. Na území obce se našly nálezy kultury s lineární a vypichovanou keramikou i kamenné pracovní nástroje. Další archeologické nálezy dokládají i následné osídlení v eneolitu, bylo nalezeno několik lokalit z doby bronzové, starší a mladší doby železné i germánské osídlení z doby římského státu. Je jisté, že klimatické a půdní podmínky, bohaté na zdroje vody, umožnily dávným obyvatelům, zemědělcům, trvale osídlit území obce a věnovat se chovu domácích zvířat a pěstování zemědělských plodin. Osady vzniklé na území většinou tvořilo několik obydlí, nevelkých dřevěných a hliněných chatek, pokrytých slámou, patřící jednomu rodinnému svazku. Tak byl i vytvořen dnešní název obce, pravděpodobně pocházející od jména stařešiny, či zakladatele rodu. Jméno je zřejmě odvozeno od slova býk s příponou oš, kterou se tvořily tvary z osobních jmen. První písemná zmínka o takovéto osadě je sepsaná v roce 1170 za vlády panovníka Vladislava II. a je uvedena na darovací listině kapli, čili hrobu sv. Václava v kostele Pražském. Pražský kostel, předchůdce gotického chrámu založeného Karlem IV., se nazýval kostel sv. Víta na Pražském hradě, kam dal Boleslav I. převézt ostatky zavražděného knížete Václava. Část obce byla zapsána do majetku Ostrovského kláštera klášteru Benediktinů na Vltavě u Davle. Po zániku tohoto kláštera byla část obce v roce 1464 věnována králem Jiřím z Poděbrad Václavu Vratislavovi z Mitrovic. Vlastníci obce, resp. jejích částí, se stále měnili, zvláště po Bílé Hoře, kdy následovaly konfiskace majetků. Vystřídala se celá řada majitelů, jmen známějších i zcela neznámých. Obec patřila k Suchomastům až do zrušení roboty. Obec byla poddanskou vsí. Rolníci hospodařili na gruntech buď zakoupených, nebo pronajatých od vrchnosti. O úrodu se dělili v první řadě s panovníkem, potom s gruntovním pánem a farářem, kterému museli odevzdávat tzv. desátek. Z novodobých dějin stojí za zmínku elektrifikace už v r. 1926, výstavba kanalizace, vznik JZD a STS. V roce 1990 se vrátila do obce samospráva ze střediskové obce Suchomasty a byl zřízen obecní úřad. Obec Bykoš nežije jenom z minulosti, ale současným plným životem venkovského sídla. Zdroj: Kronika obce (byla založena r. 1923) c.2.5 Odůvodnění řešení urbanistické koncepce Obec Bykoš se nachází v přírodně atraktivním prostředí na okraji chráněné krajinné oblasti Český kras, na uzlu dopravních os silnic III. třídy. Perspektivy rozvoje obce Bykoš budou především orientovány na rozvoj podnikání a obytné složky území a s tím související orientace na zlepšení životních podmínek v obci na kvalitativní stránku rozvoje obce, zejména sítí technické a dopravní infrastruktury. Bydlení zde budou vyhledávat především obyvatelé, kteří budou mít zájem bydlet v přírodně atraktivním prostředí venkovského charakteru v obci, která je zasazena v příjemně členité krajině Českého krasu. Obec je vybavena občanskou vybaveností pouze částečně, za chybějící základní a vyšší vybaveností dojíždějí obyvatelé obce do okolních obcí a vyšších center osídlení. Zastavěné území si do dnešních dob mimo několika individuálních objektů zachovalo svůj venkovský charakter, který je nutné i nadále podporovat. Z funkcí převládá obytná složka, v jižní části obce je umístěn podnikatelský areál zemědělské výroby, nabízející možnost pracovních příležitostí, který je navržen k plošnému rozšíření. V obci Bykoš jsou dobré podmínky pro další rozvoj, obec je místem příznivým pro trvalé bydlení. V budoucnu je nutno se zaměřit na zlepšování úrovně technické infrastruktury, využít existující kvality obce a krajinného prostředí, posílit pocit sounáležitosti obyvatel s obcí. Koncepce rozvoje obc
