Transcript
Reforma psychiatrické péče MUDr. Dita Protopopová, Ph.D Význam reformy péče o duševně nemocné Dus evní choroby - v rozvinutých státech představují nejve ts í spolec ensko-ekonomickou za te ž (22,0 % ztrát před KV a nádorovými onemocněními) - údaje WHO a Světové banky Nárůst prevalence lidí léčených s duševní poruchou nárůst počtu pacientů v PA od o 66% v EU 38,2% populace trpí duševním onemocněním / rok Náklady na duševní poruchy jsou v ČR přibližně 4% HDP u poruch mozku jsou přímé náklady na zdrav. péči 37%, přímé nezdravotnické 23% a nepřímé 40% = nepřímé na klady převažují u psychóz a depresí nejvyšší náklady z duševních poruch Ehler a kol., Náklady na poruchy mozku v České Republice, Cesk Slov Neurol N 2013 Mezinárodní význam reformy Mezinárodní úmluvy ČR jako signatář zavázána deinstitucionalizovat Deklarace o duševním zdraví, Akční plán duševního zdraví pro Evropu, Zelená kniha Komise evropských společenství Úmluva o právech osob se zdravotním postižením právní rámec Joint Action on Mental Health and Well-being postupy a zkušenosti ČR jako pilotní projekt EK ESIF (4 mld) Finanční zdroj na podporu transformace systému Vysoká míra nabízené pomoci Kontrola a hodnocení Rizika nesprávného / neúčelného využití dotace Nesprávné = vrácení dotace a zatížení státního rozočtu Neúčelné = zablokování transformace systému péče o duševně nemocné Srovnání psychiatrické péče: ČR vs Evropa Sociomapa: struktura psychiatrické péče (blízkost subjektů) se zavedením HDP na hlavu (barevné zobrazení: červené = bohaté, modré = chudé) Cíle reformy péče o duševně nemocné NE pouze doplnění služeb (tvorba CDZ), ale změna struktury systému KP KP PA+PO PA+PO UP UP KP: komunitní péče, PA+PO: Psychiatrické ambulance a oddělění v nemocnicích, UP: ústavní péče Cíle reformy péče o duševně nemocné změna struktury systému změna struktury financování Výchozí bod: Výdaje na péči o duševní zdraví v ČR 3-4% z výdajů na zdravotnictví (v EU průměr 6,3%) 9 mld/rok 72% lůžková následná péče Absence provázanosti sociálního a zdravotního sektoru brání efektivní alokaci financí a generuje další náklady Pouze 1/3 výdajů na duševní nemoci jsou výdaje v sektoru zdravotnictví Stávající systém péče je sice ve srovnání s ostatními státy EU podfinancovaný ale ani tyto finance nejsou efektivně využity Dlouhý, Ekonomie péče o duševní zdraví v České republice, Politická Ekonomie 2009 Cíle reformy péče o duševně nemocné změna struktury systému změna struktury financování Cílový bod: udržitelnost, cost-effectiveness Přesunout těžiště systému (včetně finančních zdrojů) do komunity Dle zahr. zkušeností není komunitní systém nákladnější než ústavní péče, naopak je na kladove efektivní, zejména redukuje nepřímé na klady (invalidita, bezdomovectví, atd.) Strukturou financování podporovat žádoucí chování systému (PN obložnost, PA výkon) Monitorovat nákladovost systému a využívat nové nástroje péče s prokázanou efektivitou (ITAREPS atd.) Joint Action on Mental Health and Well-being Bariéry změny systému vliv v % Data lacking Phc: primary health care, Hr: human resources Joint Action on Mental Health an Well-being Aktuální rizika úspěšnosti reformy Absence ekonomických dat a analýz Chybí např. údaje o výdajích na komunitní péči, vyčíslení nákladů sociálních služeb, ekonomická rozvaha transformace ústavů, plán monitorace a vyhodnocování reformních kroků atd. Absence ekonomického pohledu na reformu jako celek V týmu chybí odborníci na makroekonomii Neznáme celkový objem financí v systému napříč resorty a chybí data k posouzení, jak tyto finanční toky přesunout k vytvoření efektivního a udržitelného systému Chybí indikátory jak účelně alokovat finanční a personální zdroje Nelze douhodobě udržovat 2 systémy péče (finančně, personálně) Pouhé navýšení financí nepovede k vyšší kvalitě a efektivitě Aktuální rizika úspěšnosti reformy Nízká míra meziresortní spolupráce Změna struktury financování je v systému veřejného zdravotního pojištění obtížnější než v systému národní zdravotnické služby neobejde se bez intenzivní spolupráce MZ + pojis ťovny + MPSV + MF Plán transformace péče nelze uskutečnt bez základních informací o tom, jaké typy finančních toků v této oblasti existují a jaká je jejich hodnota Bez vstupních ekonomických dat a průběžné monitorace nelze vyhodnotit nákladovou efektivitu provedených změn ani udržitelnost systému
